Zvoleněves

Historie

První písemná zmínka o Zvoleněvsi pochází z roku 1318, kdy se připomíná vladyka Vicen ze Zvoleněvsi, před ním to měl být Zvolen, který dal vsi jméno. Majitelé Zvoleněvsi sídlili na tvrzi, která stávala na místě zámku a je doložena k roku 1401, kdy ji držel Humprecht z Tasnovic.

Písemnými zprávami je během 15. století doloženo několik dalších majitelů, například rytíř Jan z Benšova. Počátkem 16. století ves získali Žejdlicové ze Šenfeldu, Jindřich Žejdlic ze Šenfeldu přestavěl tvrz na renesanční venkovský zámek a učinil jej středem svého panství. Náhrobníky dvou členů rodu se dochovaly v kostele. Rytíř Petr Milner z Milhauzu koupil ves roku 1609, ale za účast ve stavovském povstání z roku 1618 mu byla zkonfiskována, přičemž figuroval Jaroslav Bořita z Martinic. Roku 1621 ves získala Zuzana Chrtová ze Rtína, zámek však byl během třicetileté války vypálen.

Významným šlechtickým majitelem byl Julius František Sasko-Lauenburský, který panství koupil roku 1668 a jeho dcera Anna Marie Františka Toskánská podnikla kolem roku 1718 přestavbu na jednoduchý barokní zámek s mansardovou střechou, který zůstal nadlouho správním centrem rozsáhlého panství. V roce 1824 patřila obec toskánskému velkovévodovi Leopoldu II., který založil cukrovar a roku 1859 podnikl generální opravu zámku; ale své vlastní sídlo přenesl do Brandýsa nad Labem. Po roce 1948 byly interiéry poničeny umístěním státního statku. Dominantou vesnice je starý cukrovar z roku 1859, ve své době jeden z největších ve státě.

V letech 1850–1929 k obci patřil Osluchov.

• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V obci Zvoleněves (přísl. Osluchov, 1401 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, cihelna, cukrář, státní cukrovar, drogerie, obecní elektrárna, galanterie, 3 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, klempíř, 2 koláři, kominík, konsum Včela, kovář, 4 krejčí, výroba lihovin, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav. pokrývač, 2 porodní asistentky, 6 rolníků, 3 řezníci, 4 sadaři, 2 sedláři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek, stavitel, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, státní velkostatek, zámečník, 2 zedničtí mistři.

Památky

Ve vsi se nacházejí tři nemovité a další movité kulturní památky:

• Kostel svatého Martina, gotický doložený roku 1352, z něj se dochoval prestbytář s žebrovou klenbou, ostatek přestavěný v baroku, hlavní oltář z poloviny 17. století, boční oltáře sv. Anny, Václava a Jana Nepomuckého jsou rokokové
• Fara – patrová pozdně barokní stavba z roku 1808
• Zámek – barokní stavba vévodů Sasko-lauenburských a toskánských z roku 1718, adaptovaná roku 1787, interiéry v klasicistním duchu, vnitřní zařízení se nedochovalo
• Cukrovar – technická památka
• Morový sloup se sochou Bolestné Panny Marie, z první poloviny 19. století