Slaný (Okres Kladno)

Historie

Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.

Středověk

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan, jejíž historickou věrohodnost je třeba brát s rezervou, bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Nezamyslem.

1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní úřad, berní správa, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, revírní horní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., českoslov., method., synagoga), františkánský klášter, státní reálné gymnasium, obchodní škola, zemská hospodářská škola, divadlo, městské museum, okresní nemocnice.
Průmysl a živnosti: továrna na elektr. baterie, na cukrovinky, na umělá hnojiva, chemická továrna na výrobu lučebnin, továrna na kartonáže, na farmaceut. přípravky, lokomotivka a strojírna ČKD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecké motory Michl, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev, cihelna, elektrárna, čedičový lom, 3 mlýny, plynárna, 3 stavitelé.
Služby: 12 lékařů, 6 zubních lékařů, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliéry, 2 geometři, 21 hostinců, hotely Elznic, Pošta, Praha, Pražák, Slaný, V kufru, 3 kavárny, lázně, lékárny U orla, U páva, 10 restaurací, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Svépomocná záložna, 6 vináren, zlatník, zubní ateliér.

Ve vsi Dolín (přísl. Želevčice, 761 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, holič, 4 hostince, konsum Včela, kovář, lom, 2 půjčovny mlátiček, pekař, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rubeš.

V obci Kvíc (přísl. Kvíček, 1227 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodílna, 2 výrobny cementového zboží, 3 cihelny, holič, 5 hostinců, kovář, konsum Spořilov, kovář, krejčí, 2 mlýny, obuvník, 5 obchodů s lahvovým pivem, pojišťovací jednatelství, přádelna bavlny, 8 rolníků, řezník, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 trafiky, továrna na velocipedy, 2 zámečníci.

Ve vsi Netovice (160 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Ve vsi Trpoměchy (194 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie v Trpoměchách, hostinec, 2 rolníci, trafika, velkostatek Baňka.

Novodobé dějiny

Slaný je jako obec s rozšířenou působností přirozeným centrem obvodu Slánska a přilehlého Velvarska. Ve Slaném je celkem pět mateřských škol, tři školy základní a jedna speciální, čtyřleté a osmileté Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše a střední odborné učiliště, nachází se zde i základní umělecká škola. Město Slaný zřizuje Vlastivědné muzeum, nemocnici, polikliniku, městské kino, divadlo s několika soubory, množství sportovních zařízení a spolků, plovárnu aj. V roce 2010 zde byl založen Pivovar Antoš, který navázal na starobylou tradici vaření piva ve Slaném. Jako oblíbená relaxační zóna slouží ve městě okolí Červeného rybníka a městský lesopark Háje nacházející se v blízkosti 1. základní školy „Na Hájích“.

Pamětihodnosti

V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Městská radnice
Kostel Nejsvětější Trojice
Bývalá kolej piaristů, dnes sídlo Vlastivědného muzea a Knihovny Václava Štecha
Kostel svatého Gotharda
Renesanční Modletický dům
Okresní dům, novorenesanční budova bývalého okresního úřadu
Budova Okresní hospodářské záložny čp. 518
Wiehlův dům
Městské opevnění s Velvarskou bránou
Černá bašta
Kaple Božího hrobu
Klášter Slaný
Městský hřbitov ve Slaném
Synagoga
Židovský hřbitov ve Slaném
Baňkův mlýn
Martinický dvůr

Osobnosti

Jan Šultys z Felsdorfu (? – 21. června 1621, Praha), narozen ve Slaném, primátor Kutné Hory, člen direktoria za stavovského povstání, jeden z popravených 27 českých pánů na Staroměstském náměstí
Matouš Crocinus (1580–1654), barokní malíř, zemřel v exilu
Dominik František Kynský (1777–1848), básník a překladatel činný hlavně v Brně, narozen ve Slaném
Karel Alois Vinařický (1803–1869), spisovatel a překladatel
Martin Alexander Přibyl (1803–1871), kněz, archivář, archeolog, básník
Josef František Frič (1804–1876), právník
Filip Bondy (1830–1907), rabín působící ve Slaném a zakladatel českožidovského hnutí
Josef Hlaváček (1831–1911), okresní starosta, je po něm pojmenováno náměstí
Antonín Fiala (1836–1912), amatérský meteorolog
Václav Beneš Třebízský (1849–1884), kněz a romanopisec, narozen v nedaleké Třebízi, studoval ve Slaném
Antonín Krecar (1851–1914), učitel, autor odborných statí, překladatel, v letech 1911–1913 starosta města
Richard Langweil (1854–1941), podnikatel a politik aktivní v mnoha spolcích, organizacích a institucích ve Slaném
Václav Štech (1859–1947), učitel, divadelní ředitel, spisovatel, dramatik a novinář
Ferdinand Velc (1864–1920), malíř, historik umění, novinář
Miloslav Stieber (1865–1934), profesor na Karlově univerzitě, právník a soudní historik
Karel Scheinpflug (1869–1948), spisovatel, podnikatel
Josef Holub (1870–1957), malíř, narozen ve Slaném
Alois Tvrdek (1870–1943), středoškolský profesor, překladatel a spisovatel, narozen ve Slaném, působil na obchodní akademii v Kolíně. Autor knihy ‘‘Vzpomínky slanského rodáka…’’
Rudolf Němec (1871–1914), architekt, narozen ve Slaném, zemřel v Hradci Králové
Jan Malypetr (1873–1947), politik, předseda československé vlády, zemřel ve Slaném
Josef Procházka (1874–1956), klavírista a hudební skladatel
Rudolf Urbánek (1877–1962), historik, profesor na brněnské univerzitě
Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve Slaném, pozdější správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích
Jaroslav Jan Pála (1882–1963), zakladatel továrny Palaba, v letech 1940–1944 starosta města
Václav Vilém Štech (1885–1974), historik umění, teoretik, kritik a publicista, profesor Akademie výtvarných umění v Praze
Alois Mezera (1889–1945), architekt
Josef Kylies (1890–1946), malíř, zakladatel uměleckého slánského uskupení ‘’Trhlina’’
Josef Berounský (1895–1942), brigádní generál, letec RAF
Josef Sušánek (1896–1945), velitel Okresní hasičské jednoty Slaný a odbojář umučený nacisty
Václav Nejtek (1899–1958), akademický sochař
František Šimek (1900–1964), malíř a fotograf
Olga Scheinpflugová (1902–1968), herečka, narozena ve Slaném
Václav Smetáček (1906–1986), skladatel, dirigent
Karel Svoboda (1912–1982), výsadkář původně určený na Operaci Anthropoid, člen výsadku Wolfram
René Černý (1914–1950), důstojník čs. armády, člen Obrany národa
Jan Šedivka (1917–2009), houslista, narozen ve Slaném a čestný občan města Slaný
Eduard Hradec (* 1918), urolog
Felix Arnošt Heller (1924–1943), příslušník britského Královského letectva, četař 311. bombardovací perutě, narozen ve Slaném
Ladislav Kochánek (1926–1996), publicista, sběratel rekordů a kuriozit
Jaroslav Suchý (1926–1975), antropolog
Josef Pacák (1927–2010), profesor organické chemie na Karlově univerzitě
Josef Frolík (1928–1989), špión
Karel Smyczek (* 1950), režisér, scenárista a herec
Dana Holečková (* 1957), bývalá ředitelka ZOO Dvůr Králové
Zdeňka Ortová (* 1961), spisovatelka
Eva Urbanová (* 1961), operní pěvkyně, sopranistka
Martin Procházka (* 1972), hokejista, hokejový trenér, televizní komentátor
Svatopluk Šváb (* 1973), hudebník, zpěvák, skladatel a učitel na ZŠ
Viktor Kalivoda (1977–2010), sériový vrah, narozen ve Slaném
Michal Lieberzeit (* 1984), režisér, operní pěvec, hudební producent
Jiří Tlustý (* 1988), hokejista