Doksy (Okres Kladno)

Historie

Vznik a první držitelé

Z nálezů předhistorických lze uvést jen bronzovou dýku.

Obec je poprvé písemně zmiňována roku 1385, kdy byl jejím vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky stával statek s tvrzí, která se postupně stala vladyckým sídlem, tvrz zanikla v cca 16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, roku 1405 Petr a Jan z Dokes a Myslína a po roce 1413 je zmiňován oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta. Roku 1454 bylo ve Slaném provoláno Markétino věno, které roku 1464 dostal Jindřich z Vraného a z Kladna. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Medvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Medvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli a ta začala chátrat.

Ves tehdy zasahovala do dvou panství, které ves pomyslně rozdělily na dvě části (na východní, tzv. tachlovickou a na západní, tzv. smečenskou). Ves zůstala takto rozdělena až do zrušení poddanství.

Tachlovická část

V 16. století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla roku 1543 jeho synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a dále jeho rodu. Když rod v roce 1688 po meči vymřel, ves připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru (sestra posledního mužského příslušníka). Panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k tachlovickému panství.

Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.

Smečenská část

Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Jeho vnuk Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a u jeho rodu (a panství) nakonec zůstala do r. 1741, kdy část přešla na vévody bavorské a vystřídala stejné vlastníky jako část druhá.

Za třicetileté války se obešli všichni (až na jednoho hospodáře) bez újmy. Zmiňovanému hospodáři prý jeden z vojáků vtrhl do domu a když ho hospodář urazil, byl do krve zbit.

Od r. 1932 má obec školu, do té doby musely děti docházet do přeplněné školy v Družci.

Kamenictví

První využití zdejšího pískovce proběhlo nejspíš někdy v šestém století. Doklady o dobývání tohoto pískovce, nyní zvaného "Žehrovák" (dle vedlejší obce Kamenné Žehrovice) máme pak z doby Karla IV. – pískovec byl posléze využit při stavbě Karlova mostu či svatovítské katedrály. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří. Většina lomů byla jámová – tzn. založena v rovinatém terénu. Největší rozvoj zažila těžba během 19. století ‒ v naprosto největším rozkvětu zde pracovalo více než 300 dělníků. Poté se začaly práce ukončovat. V roce 1914 v lomech pracovalo už pouze 15 starých kameníků. Poslední práce byly ukončeny v roce 1924, kdy odešel poslední kameník ‒ pan František Bečka. Ve zdejším terénu jsou známky po těžbě i nyní velmi znatelné.

Rok 1932

V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.

Lehké opevnění

V jihozápadní části obce se nachází jeden zachovalý objekt lehkého opevnění vzor 37 (A4/17/A-180), součástí tzv. Pražské čáry. Nyní je zrekonstruovaný do podoby z roku 1938 a pořádají se v něm muzejní prohlídky. V okolí je dodnes zachováno mnoho trosek odstřelených bunkrů stejného typu.

Znak

Dne 29. 11. 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak. V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť
1949 Pražský kraj, okres Kladno
1960 Středočeský kraj, okres Kladno