Běleč

Pamětihodnosti

• Hrad Jenčov - zřícenina hradu 1,5 km na jihozápad od středu obce na okraji Národní přírodní rezervace Vůznice nad stejnojmenným potokem, který v katastru obce také pramení.
• Kostel svatého Mikuláše (Běleč)
• Lánská obora
• Klíčavská přehrada
• V katastrálním území Běleč se nachází nejjižnější bod okresu Kladno. Je jím soutok Vůznice a Benešova potoka (50°1′52″ s. š., 13°59′34″ v. d.), který zároveň tvoří trojmezí okresů Kladno, Beroun a Rakovník; toto místo leží zhruba 3 km jižně od obce ve veřejnosti nepřístupné části NPR Vůznice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
• 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1949 Pražský kraj, okres Kladno
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V obci Běleč (533 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, bednář, 4 hostince, kolář, kovář, 5 krejčí, obchod s mlékem, 4 obuvníci, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Významní rodáci

• Antonín Kammel (1730–1784) – český houslista a hudební skladatel.
• Karel Vosyka (1847-1897) - profesor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze a v roce 1895-1896 její rektor.