Nižbor

Pamětihodnosti

Turisticky nejvýznamnější místo v Nižboru je barokní zámek, původně gotický hrad, ležící na kopci nad řekou Berounkou. Počátkem nového tisíciletí prošel zámek rekonstrukcí v hodnotě 14 milionů Kč uvolněných z prostředků kraje . Ze stejného zdroje byla v rámci mezinárodního projektu Keltská Evropa za 3 950 000,- Kč vybudována v prosinci 2003 působivá trojdílná multimediální expozice. V zámku je umístěno Informační centrum keltské kultury, které je možné navštívit od jarního až do podzimního slunovratu. Na zámku je stálá expozice o životě Keltů, o jejich řemeslech, bozích, válkách.

Na protilehlém kopci lze nalézt pozůstatky keltského oppida Stradonice.

U nádraží stojí technická památka Rücklova sklárna.

• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého stojí na ulici Křivoklátská, u če. 63, před křižovatkou s ulicí K Zámku
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého se nachází na ulici Berounská, poblíž přejezdu a mostu
• Fürnstenberská hrobka
• Dům če. 100

Historie

První písemná zmínka o Nižboru (Acta apud Missembt, tj. „Dáno na Nižboru“) pochází z 27. září 1265, kdy král Přemysl Otakar II. vydal na zdejším hradě zakládací listinu města Poličky. Z původně německého jména Miesenburg, čili „hrad nad Mží“ se postupně (Myzburk, Nyžburk) vyvinul nynější český název. Základem obce se stala železná huť, založená v první polovině 16. století. Hrad měla tehdy v držení rytířská rodina Ottů z Losu . Lidé přicházeli za prací a stavěli si v okolí hutě domy. Konec chodu železárny způsobila velká povodeň roku 1872 a pád vídeňské burzy roku 1873.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
• 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1949 Pražský kraj, okres Beroun
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

V obci Nová Huť pod Nižborem (přísl. Nižbor, 1514 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

biograf Sokol, obchod s cukrovinkami, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, kolář, Dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, 2 obchody s lahůdkami, lihovar, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, povoznictví, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 8 rolníků, 2 řezníci, sklárna, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební družstva, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky (Fürstenberg, Správa státních lesů), 2 obchody s uhlím, 3 zahradnictví

V obci Stradonice (přísl. Krkavčí Hora, 477 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nižboru) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, 3 hostince, konfekce, kovář, krejčí, 2 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, 7 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika

Osobnosti

V obci žije herec a moderátor Tomáš Hanák. Po komunálních volbách v roce 2006 se stal i jedním ze zastupitelů obce. Žije zde také známý návrhář Osmany Laffita a bývalý senátor a majitel skláren Jiří Rückl. Ve spádové obci Stradonice žil do své smrti spisovatel František Nepil.