Běleč

Historie

První písemná zmínka o Bělči pochází z roku 1352, kdy vesnice bývala součástí křivoklátského panství. Zároveň v ní existoval svobodný statek vlastněný příslušníky drobné šlechty a měšťany. Majitelé se často střídali a v průběhu patnáctého až šestnáctého století získali do svého vlastnictví celou vesnici. Roku 1490 Běleč koupil Jiří Kfelíř, který v ní založil tvrz, poprvé zmiňovanou v roce 1504, když Jiří Kfelíř prodal vesnici Zikmundu Lvovi z Brozánek. Tvrz poté nejspíše už v šestnáctém století zanikla. Stávala v areálu dvora využívaného ve druhé polovině dvacátého století zemědělským odborným učilištěm. Roku 1594 byla vesnice opět připojena ke Křivoklátu.

• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1949 Pražský kraj, okres Kladno
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V Bělči se v roce 1932 nacházela četnická stanice a byly evidovány živnosti a obchody: lékař, bednář, čtyři hostince, kolář, kovář, pět krejčích, obchod s mlékem, čtyři obuvníci, pět rolníků, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika a truhlář.

Pamětihodnosti

• Hrad Jenčov – zřícenina hradu 1,5 km na jihozápad od vesnice v národní přírodní rezervaci Vůznice
• Kostel svatého Mikuláše (Běleč)
• Lánská obora
• Vodní nádrž Klíčava
• V katastrálním území obce se nachází nejjižnější bod okresu Kladno. Je jím soutok Vůznice a Benešova potoka (), který zároveň tvoří trojmezí okresů Kladno, Beroun a Rakovník. Místo se nachází asi tři kilometry jižně od vesnice ve veřejnosti nepřístupné části NPR Vůznice.

Rodáci

• Antonín Kammel (1730–1784), houslista a hudební skladatel
• Karel Vosyka (1847–1897), profesor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze a v letech 1895–1896 její rektor