Srbsko

Historie

Název obce je vysvětlován tím, že v ní žili lužičtí Srbové, Jedním z vysvětlení je, že se ve zdejším údolí usídlila družina kněžny Ludmily, která podle části legend přišla do Čech z (Lužického) Srbska a pak byla v rámci mocenských sporů se svou snachou Drahomírou odsunuta na nedaleký Tetín a poté zavražděna. Tradičně se pro obec užívá adjektivní tvar srbecký, nikoliv srbský (např. Srbecká lávka, srbecké pivo Srbecký lok, časopis Srbecký občasník, skála Srbecký mlok, srbecký rodák, srbecký masopust, srbecká drakiáda, srbecké slavnosti, srbecký lom, srbecká lípa, srbecká škola a školka, srbecké insignie), a obyvatelské jméno Srbečák. První písemná zmínka o vsi Srbsku pochází z roku 1428, kdy je v účtech hradu Karlštejna zmíněno, že Martin rybář ze Srbska koupil část lesů.

Roku 1900 byla zahájena výstavba silnice vedoucí po levém břehu Berounky do Karlštejna

Přívoz byl údajně v provozu až do roku 1986.) Podle mapy.cz po lávce vede silnice III/11614. Podle oficiální evidence ovšem silnice III/11614 dodnes (stav v prosinci 2022) vede k již neexistujícímu přívozu (na levém břehu z návsi U Lípy ulicí K Přívozu do místa, kde nájezd na přívoz je dosud zřetelný, na pravém břehu úsek evidovaný jako silnice již ani jako silnice nevypadá a přístaviště přívozu bylo zlikvidováno); lávka je obecní a vede po ní místní komunikace.

Od druhé poloviny 19. století zde byly zřizovány vápencové lomy. První otevřela roku 1882 firma J. Tomášek na pravém břehu Berounky, další dva koupila roku 1908 Pražská železářská společnost. Firma C. T. Petzold a spol. koupila od obce Srbsko roku 1916 další skalní parcely a roku 1923 zahájila rozvoj svých závodů. Roku 1920 společnost Spojené pražské továrny na staviva otevřela vápencový lom na Chlumu. výroba cementového zboží, obchod s cukrovinkami, 4 hostince, kapelník, konsum Včela, kovář, 3 lomy, palivo, pekař, 7 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Srbsko, továrna na staviva, trafika, 2 zedničtí mistři.

Od července 2011 do srpna 2012 uskutečnila obec na svém webu anketu, zda si obyvatelé přejí pojmenování ulic. Mírná většina hlasující se vyjádřila pro pojmenování (82 a 51 proti ze 133 hlasujcících). V čísle 1/2013 Srbeckého občasníku byla na titulní stránce zveřejněna výzva „Milí Srbečáci, pojďme si pojmenovat svoji ulici.“ Pojmenování bylo zdůvodněno nárůstem počtu obyvatel i domů, blouděním pracovníků společností jako ČEZ neb RWE, ale i proběhlou anketou. V roce 2013 měl být dán prostor návrhům občanů, v roce 2014 pak měl být vybrána názvoslovná komise, která by návrhy posoudila, ucelila a předložila zastupitelstvu se svými vyjádřeními a návrhy. Zároveň do 31. srpna 2013 sbírala obec i návrhy, co všechno chtějí lidé ve svých ulicích změnit, například osvětlení, lavičky, stromy, dopravní značení aj., z čehož obec chtěla vytvářet koncepci rozvoje ulic. Mapa nově pojmenovaných ulic byla na webu obce zveřejněna 17. dubna 2014. Ke konci roku 2022 je v obci evidováno 30 názvů, z toho jeden přísluší návsi, ostatní mají formu názvů ulic, buď adjektivní (6 názvů: Borová, Zahradní, Sokolská, Kovářská, Lomená, Svatojanská), nebo s předložkovou vazbou (1× do, 7× k nebo ke, 3× na s 6. pádem a 1× se 4. pádem, 1× nad se 7. pádem, 2× pod se 7. pádem, 2× u, 2× v a 1× za, tj. 9 názvů udávajících směr a 11 názvů udávajících lokaci) nebo prostý pomístní název (Sahara, Hrašov, Kozel). Pro názvy s předložkami byl použit nový školní pravopis s velkými písmeny v obecných slovech za předložkou. Pro názvy jsou použity výhradně místní názvy, žádná z ulic není pojmenována po osobnosti, s výjimkou názvů typu Svatojanská a U Petzolda a možná Ke Kulišovně, kde je na osobnosti odkazováno nepřímo. Název Srbecké lávky oficiálně do RÚIAN zapsán nebyl.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
• 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
• 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun
• 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun
• 1949 Pražský kraj, okres Beroun
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Vesnice a území obce

Vesnice Srbsko se nachází převážně na levém a zčásti i na pravém břehu řeky Berounky a podél Bubovického potoka, který se do Berounky vlévá zleva. Berounka zde vytváří hluboké údolí ostře zaříznuté do zdejších prvohorních vápenců. Přes řeku vede lávka pro pěší a osobní automobily, spojuje centrum obce, ležící na levém břehu řeky, s železniční zastávkou Srbsko, jenž se nachází na pravém břehu na železniční trati Praha–Beroun. Na levém břehu řeky zahrnuje katastrální území obce kopec Doutnáč (433 m n. m.) po pravé straně Bubovického potoka, jižně od silnice Bubovice – Hostim.

Na levém břehu Berounky území obce sousedí s katastrálním územím Hostim u Berouna, které je částí města Berouna, s obcí Bubovice a s městysem Karlštejn. Na pravém břehu území obce sousedí s obcemi Tetín a Korno a s katastrálním územím Poučník v obci Karlštejn.