Nižbor

Historie

První písemná zmínka o Nižboru (Acta apud Missembt, tj. „Dáno na Nižboru“) pochází z 27. září 1265, kdy král Přemysl Otakar II. vydal na zdejším hradě zakládací listinu města Poličky. Z původně německého jména Miesenburg, čili „hrad nad Mží“ se postupně (Myzburk, Nyžburk) vyvinul nynější český název. Základem obce se stala železná huť, založená v roce 1512 rytířským rodem Ottů z Losu. Ti měli tehdy v držení i hrad. Lidé přicházeli za prací a stavěli si v okolí hutě domy. Jelikož již jednu huť provozovali v nedalekém Hýskově, nazvali tu zdejší Nová Huť. Konec chodu železárny způsobila velká povodeň roku 1872 a pád vídeňské burzy roku 1873. Celá obec se od 16. století do roku 1925 jmenovala Nová Huť, mezi lety 1925–1946 Nová Huť pod Nižborem a teprve od roku 1946 nese současný název Nižbor. biograf Sokol, obchod s cukrovinkami, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, kolář, Dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, 2 obchody s lahůdkami, lihovar, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, povoznictví, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 8 rolníků, 2 řezníci, sklárna, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební družstva, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky (Fürstenberg, Správa státních lesů), 2 obchody s uhlím, 3 zahradnictví.

V obci Stradonice (přísl. Krkavčí Hora, 477 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nižboru) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 3 hostince, konfekce, kovář, krejčí, 2 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, 7 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památe

• Na výrazné ostrožně nad obcí stojí nižborský hrad založený ve třináctém století králem Přemyslem Otakarem II. a později přestavěný na zámek, jehož dochovaná podoba pochází zejména z barokní přestavby, kterou nechal v letech 1720–1726 provést hrabě Jan Josef Valdštejn. Od roku 2003 je v zámku umístěna expozice keltské kultury.
• Na protilehlém kopci zvaném Hradiště (nadmořská výška 380 metrů) lze nalézt pozůstatky keltského oppida Stradonice (rozloha 90 hektarů), které v roce 1877 proslavil nález zlatého pokladu. Poklad měl mimořádnou hodnotu, protože ho tvořilo asi 200 kusů zlatých mincí zvaných duhovky. Následovala zlatá horečka, na území bývalého oppida denně kopalo až 300 lidí.
• U nádraží (adresa: Lánská 141) stojí technická památka Rücklova sklárna. Sklářský rod Rücklů zde zahájil provoz v roce 1903. Pro výběr místa na sklárnu bylo určující, že v okolí byl dostatek palivového dřeva a blízko i uhlí a železnice. Sklárna byla po druhé světové válce znárodněna, do soukromých rukou se vrátila až po roce 1989. Vyrábí se zde olovnatý křišťál.
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého stojí na ulici Křivoklátská, u če. 63, před křižovatkou s ulicí K Zámku naproti areálu Fürstenberské hrobky. Venkovská barokní skulptura z 18. století památkově chráněná od roku 1958. Světec drží palmovou krucifix a palmovou ratolest.
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého se nachází na ulici Berounská, v blízkosti čp. 77, poblíž přejezdu a mostu. Venkovská barokní skulptura z 18. století z křemičitého pískovce památkově chráněná od roku 1958. Sloup je zakončen korintskou hlavicí.
• Fürstenberská hrobka – zbudována v osmdesátých letech 18. století. Mezi lety 1787 a 1899 v ní bylo pochováno 14 osob.
• Dům če. 100

Osobnosti

Narození v Nižboru

• Matyáš Kovanda (1711–1767), sochař, štukatér, jezuita
• Bohumil Eduard Tolman (1842-1903), nakladatel a knihkupec v Hradci Králové
• Emerich Maixner (1847–1920), profesor vnitřního lékařství, redaktor Ottova slovníku naučného
• Antonín Hasal (1893–1960), armádní generál, ministr dopravy v první vládě Zdeňka Fierlingera
• Pavel Pěnkava (* 1944), atlet

Působící v Nižboru

• Jiří Rückl (1940–2017), podnikatel, bývalý senátor, majitel sklárny Rückl Crystal
• Tomáš Hanák (* 1957), herec, moderátor, majitel restaurace Zastávka Nižbor, od roku 2006 v zastupitelstvu obce
• Osmany Laffita (* 1965), módní návrhář, obyvatel bývalé nižborské hvězdárny

Ve spádové obci Stradonice žil do své smrti spisovatel František Nepil.