Zajímavosti
V Berouně se natáčel televizní seriál Muž na radnici. V seriálu neslo město jméno Kunštát.
Památky
- Související informace naleznete také v článku Seznam_kulturních_památek_v_Berouně.
Významné jsou zbytky berounského hradebního opevnění: Dvě brány (Pražská a Plzeňská) a zbytky hradeb.
Dominantou půvabného náměstí je gotický farní kostel sv. Jakuba st.
Na dolním konci náměstí stojí budova radnice, která byla v roce 1903 přestavěna podle plánů Františka Coufala v novobarokním stylu.
Zajímavé jsou i některé další domy na náměstí a v jeho blízkém okolí a filiální - původně hřbitovní - kostel Zvěstování Páně.
Novorenesanční Duslova vila z konce 19. století (architekt Antonín Wiehl) dnes slouží jako městská galerie.
Na severním okraji Berouna u studánky, podle níž se lokalita nazývá, byla roku 1724 postavena kaple Panny Marie Bolestné. Během josefínských reforem byla zrušena a roku 1893 znovu obnovena a přestavěna v novogotickém stylu podle návrhu Josefa Mockera.
Historie
První zmínka o královském městě Beroun je z roku 1265, i když místo bylo osídleno již dřív.
Město, založené pravděpodobně v době vrcholně středověké vlny zakládání měst v Česku, bylo však brzy bezmála opuštěno a muselo být znovu vybudováno za doby Václava II.. Město bylo tehdy silně opevněno (hradby byly vystavěny v první polovině 14. století) a vybaveno dvěma branami. Jeho význam však opět poklesl po třicetileté válce. Od 18. století se Beroun stal tzv. posádkovým městem, tj. městem, kde byla vojenská hotovost.
V šedesátých letech 19. století se v okolí města začalo s těžbou vápence a rozvinula se postupně i další průmyslová odvětví (průmysl textilní, železárenský). Díky železniční trati z Prahy do Plzně, která prochází údolím Berounky a samozřejmě i městem samotným, se stal Beroun vhodným místem pro zakládání nových průmyslových závodů, a to jak jihozápadním, tak i severovýchodním směrem od města. Vybudovány byly i méně významné železniční trati do Rudné, či do Rakovníka, které rovněž sloužily k dopravě zboží a umocnily tak význam Berouna jako průmyslového města.
Za komunistické vlády došlo k masivní výstavbě nejprve klasických městských domů, později pak panelových sídlišť a v neposlední řadě i nových průmyslových závodů (např. Železárny a válcovny a velká cementárna v Králově Dvoře). Po správní reformě v roce 1960 se Beroun stal okresním městem, jedním z několika ve Středočeském kraji. Zrekonstruováno bylo nádraží, které dostalo moderní odbavovací halu i nástupiště. K městu byly připojeny některé okolní obce (např. Králův Dvůr v roce 1980). Toto období se ale do tváře města zapsalo v mnohých směrech negativně. Přestože dopravně bylo Berounu odlehčeno po vybudování dálnice D5 (byť vedené velmi blízko centru města vzhledem k charakteru terénu), během čtyřiceti let komunistického období došlo k likvidaci mnohých památek, drastickému zhoršení životního prostředí i nárůstu dopravy obecně. Nová panelová výstavba nebyla situována pouze na okraji města, podobně jako v mnohých jiných sídlech, ale i v těsném sousedství historického jádra Berouna.
V listopadu 1990 se odtrhla od Berouna místní část Králův Dvůr, která se nacházela do té doby na jihozápadě města. Význam ekonomický, zejména význam průmyslu byl po roce 1989 potlačen. Tovární výroba byla přeorientována z těžkého průmyslu na lehký a střední (výstavba nové průmyslové zóny). Tradiční těžba vápence v okolí města ale příliš snížena nebyla. Po roce 2000 byl potlačen i význam správní - Po zrušení okresních úřadů Beroun přestal být sídlem okresu. Historické jádro města bylo zrekonstruováno; byly opraveny dochované fragmenty hradeb, obě brány (pražská i plzeňská), na hlavním náměstí vznikla pěší zóna. Město opět kulturně ožilo. Nová výstavba, která má nyní charakter hlavně rodinných domů, se soustředila do oblasti mezi Berounem a Královým dvorem a je doplňována různými logistickými areály, které využívají blízkosti dálnice z Prahy do Plzně (vzniká dvojměstí Beroun-Králův Dvůr).
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932
Ve městě Beroun (13 143 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:
Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., 2 evang., českosl., synagoga), okr. veř. všeob. nemocnice, městský chudobinec, státní reálné gymnázium, obchodní akademie, hospodářská škola, odborná škola textilní, odborná škola zahradnická, odborná škola krejčovská, dívčí rodinná škola, okr. doplňovací velitelství, pěší pluk 38
Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo spojených řemesel, společenstva krejčích, obuvníků, řezníků, hostinských, malířů, truhlářů a příbuzných odvětví, továrna na asfaltocementovou břidlici (eternit), Králodvorská cementárna, 4 cihelny, cukrovar Pečecké rafinerie cukru, elektrárna města Berouna, isolační závod, 4 mlýny, 3 pily, 2 pískovny, továrna na kuličková ložiska, továrna na nábytek, Pivovar právovarečného měšťanstva, továrna na hospodářské stroje, továrna na pekařské stroje, továrna na těstové zboží, tkalcovna bavlněného zboží, 2 vápenky, 2 velkostatky
Služby (výběr): 7 lékařů, 2 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 2 autodílny, Česká průmyslová banka v Berouně, Středočeská banka v Příbrami, 2 biografy (Excelsior, Sokol), 6 časopisů, 4 drogerie, 4 fotoateliéry, 2 geometři, 5 hodinářů, 23 hostinců, 6 hotelů (Černý kůň, Český dvůr, Grünwald, Pek, Plzeňka, Tři koruny), 2 hudební školy, 2 kavárny (Sport, U černého koně), 2 knihkupectví, 2 lékárny, optik, 10 restaurací, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Úvěrní ústav, Živnostenská záložna, 7 stavitelů, vinárna, zlatník, 2 zubní ateliéry, 3 železářství
V obci Hostim (230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Berouna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:
- výroba cementového zboží, fotoateliér, kamenný lom, 2 hostince, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek
Oficiální web město Beroun:
www.mesto-beroun.cz
PSČ Beroun: 266 01