Křivsoudov

Historie

První písemná zmínka o Křivsoudově pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie. V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.

V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.

V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.

V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ta jej držela až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská škola, státní statek a prodejna (postavena v akci Z).

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v Křivsoud

• Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu. Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
• Renesanční panský zámeček v horní části náměstí. Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
• Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století. Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
• V centru městečka se dochovaly nepatrné zbytky křivsoudovského hradu využité při stavbě barokní sýpky a ve dvacátém století sokolovny.
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844