Dobřív

Historie

První písemná zmínka o vesnici Dobřív (Dobrziew) se vyskytuje v listině z roku 1325, jíž král Jan Lucemburský daroval několik „vesnic v Plzeňském kraji, toho času pustých“ (vilas sitas in Pilsnensi provincia nunc desertas), totiž Dobřív, Hrádek a Kuškov (dnes zaniklý) Petrovi z Rožmberka. Z uvedené zmínky zároveň vyplývá, že Dobřív musel existovat již nějakou dobu před tímto datem. V rožmberském majetku zachycuje Dobřív (villa Dobrziewo) i tzv. Rožmberský urbář z roku 1379. Roku 1431 prodal Oldřich z Rožmberka strašické panství i s Dobřívem králi Zikmundovi. Od 15. století byla obec známá hlavně železářskou výrobou. Z ní se dodnes zachoval vodní hamr, který je zdejší nejvýznamnější památkou a dodával během druhé světové války díly na bitevní lopatky. Další pamětihodností je starodávný most tzv. švédský se sochou sv. Barbory z roku 1791, poblíž stojí plastika Jana Nepomuckého z roku 1762.

Místní Starou hospodu rád navštěvoval známý herec Národního divadla Jindřich Mošna. V 50. letech 20. století bylo k Dobřívu připojeno Pavlovsko. V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Dobřív v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014. Toto území má rozlohu 15,001 km² a nebyli zde evidováni žádní obyvatelé ani budovy.

Pamětihodnosti

• Vodní hamr nad Klabavou (národní kulturní památka)
• Soubor lidových roubených staveb
• Pamětní síň Jindřicha Mošny
• Historický (tzv. Švédský) most přes Klabavu
• Zájezdní hostinec
• Přírodní rezervace Žďár na stejnojmenném kopci (630 m n. m.) asi 3 km severozápadně, suťový porost se vzácnou květenou
• Torzo Laiblovy lípy na zahradě domu č. p. 36 na severním okraji vsi