Všehrdy

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1229, kdy plaský klášter vyměnil Všehrdy s králem Přemyslem Otakarem I. za část Hodyně. Ves byla nadále součástí královského majetku a král Václav I. ji později daroval zpět plaskému cisterciáckému klášteru. Klášter v roce 1387 koupil místní svobodný dvůr od Ješka ze Všehrd a roku 1383 mu byl Ctiborem ze Švamberka na Kaceřově darován i druhý dvůr.

Během husitských válek, kdy královská koruna neměla z vypáleného kláštera žádné příjmy, zapsal král Zikmund ves spolu s dalšími 13 a městečkem Kralovice bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. V té době měly Všehrdy 18 usedlostí.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat roku 1432 získal Všehrdy jeho bratr Hanuš, který je připojil ke krašovskému panství a držel je až do své smrti. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postoupil Všehrdy s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop.

Roku 1521 byla ves klášterem zastavena a patřila k hradu Krašovu a Křivoklátu. V roce 1539 opat Bohuslav ves opět zastavil s dalšími klášterními statky Floriánu Gryspekovi a ves se stala součástí kaceřovského panství. Po konfiskaci majetku Gryspeků se ves roku 1623 vrátila do majetku kláštera v Plasích, ke kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1785. Po následující čtyři desetiletí ves patřila pod správu náboženského fondu.

Škola ve Všehrdech fungovala od roku 1867, do té doby děti navštěvovaly školu v Kozojedech. První autobusová linka ze Chříče do Radnic začala fungovat v roce 1930 a na konci třicátých let 20. století byly Všehrdy elektrifikovány.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Prokopa je zmiňován již roku 1250. Ve 14. století se stal kostelem farním a byl jím až do roku 1659, kdy ves přešla pod farnost v Kozojedech. Původně gotický kostel z poloviny 14. století byl dle návrhu J. B. Santiniho v letech 1730–1732 přestavěn stavitelem M. O. Kondelem v duchu barokní gotiky. Z této přestavby také pochází znak plaského opata Evžena Tyttla na západním průčelí. Ve věži kostela je osazen renesanční zvon Brikcího z Cynperka z roku 1589. Zajímavé jsou také gotizující hřbitovní branky a márnice.

Lidovou architekturu zastupuje dochovaná hospodářská usedlost čp. 8 s roubeným obytným stavením a dřevěným patrovým špýcharem.