Bohy

Památky

Na protáhlé návsi stojí u silnice zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem obklopená košatými stromy, před ní kamenný pamětní kříž. Z lidové architektury vyniká usedlost č. 10, roubená chalupa č. 11 a statek č. 14, roubený patrový špýchar v č. E27 přenesený z Kopidla.

U silnice na Rohy stával kruhový smírčí kámen s tlapatým křížem, v roce 2002 byl však poškozen silničáři a následně odstraněn, dnes na jeho místě stojí replika. Hospodářský dvůr Rohy z 16. století byl založen pány z Kolovrat, za svou dnešní barokní podobu vděčí přestavbě provedenou plaskými cisterciáky. V areálu je hodnotná především hlavní budova a kamenná stodolou s tesanými portály se znaky plaského kláštera z roku 1735. Západně od dvora roste památný Rožský dub.

Pod zříceninou hradu Krašov se v údolí Berounky nalézá areál čp. 18 bývalého mlýna U Nováků s unikátní barokní mlýnicí, při cestě k němu stojí taktéž barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1743.

Okolí

Ves sousedí se vsí Rakolusky na jihovýchodě, s Kozojedy na západě a na severozápadě se vsí Brodeslavy. Bohy se leží na hranici území přírodních parků Horní Berounka a Hřešihlavská na levém břehu řeky Berounky. Bohy leží na cyklotrasách Střela a Baroko III.

Historie

Poprvé je vesnice písemně připomínána roku 1228 v seznamu majetku ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Ve 13. století se Zbohy na čtyři století staly majetkem pánů z Krašova. Během husitských válek okolo roku 1424 a 1430 byla vesnice zcela zničena. V roce 1529 koupil od poručníků nezletilého Jetřicha Bezdružického ml. z Kolovrat ves Mikuláš Sviták z Landštejna za 3250 kop. Během třicetileté války byla ves opětovně pustošena – z pěti usedlostí zbyla jediná. Ves byla pozvolna obnovena a v polovině 17. století měla šest usedlostí.

Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu, poslední světský pán Krašova, ves Zbohy i s krašovským panstvím plaskému klášteru, v jehož majetku ves zůstala až do zrušení kláštera v roce 1785.

Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Bohy.