Nepomuk

Historie

První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází relikty sítě středověkých štol a podzemních chodeb.

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy

K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15. a 16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovítské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů.

V roce 2003 se stal Nepomuk obcí s rozšířenou působností. Nachází se zde Městský úřad, Úřad práce, Katastrální a Finanční úřad a knihovna s veřejnou internetovou stanicí.

Pamětihodnosti

Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, budova arciděkanství s malým Svatojánským muzeem a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika svatého Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch i řada dalších dochovaných budov.

Kostel svatého Jana Nepomuckého

V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám svatého Jana Nepomuckého, zcela první kostel vztyčený na počest tohoto českého mučedníka (od 1639). Podle legendy stával na jeho místě rodný dům Jana Nepomuckého. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli, po svatořečení Jana Nepomuckého byl v letech 1734-37 nahrazen barokním chrámem podle návrhu slavného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Socha svatého Jana na oltáři pochází z roku 1848, varhany z roku 1912. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení svatého Jana Nepomuckého.

Svatojánské muzeum

Muzeum v budově arciděkanství založil roku 1930 arciděkan Jan Strnad, oficiální název zněl „Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek“. Roku 1950 však bylo muzeum uzavřeno, obnoveno bylo v roce 2015 zásluhou úsilí P. Františka Cibuzara a P. Vítězslava Holého. V přízemních prostorách arciděkanství je expozice svatojánských památek, dále je zde badatelna s knihovnou.

Městské muzeum a galerie

Expozice muzea vás seznámí s odkazem svatého Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíte i řadu dalších zajímavých

Původní románský kostel svatého Jakuba Většího na Přesanickém náměstí, založený mnichy cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. století V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z let 1858–1860. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle Dientenhoferových plánů. V kostele byl dle barokní tradice pokřtěn sv. Jan Nepomucký.

Zelenohorská pošta

Cestou z náměstí A. Němejce k Zelené hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty. Budova byla postavena na místě starší usedlosti roku 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. Do roku 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v roce 1746 byl dům přestavěn úda

Na Přesanickém náměstí stojí patrový dům s barokním štítem, bránou a pavlačí. Ve středověku sloužila tato budova jako rychta a soud, od druhé poloviny 19. století jako hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Jádro dnešního domu je ze 17. století, současný vzhled je z přelomu 18. a 19. století.

Další památky

Ve městě se nachází další zachovalé domy ze 17. až 19. století (U Tří růží, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce, chalupa U Kočárů čp. 30, dům U Petrů aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných, převážně barokních soch a božích muk.

Osobnosti

• Alexandr Berndorf (1889–1968), historik, publicista a spisovatel
• František Hlaváček (1893–1967), ředitel podniku Plzeňské akciové pivovary (dnešní Gambrinus)
• Svatý Jan Nepomucký (mezi 1340 a 1350–1393), generální vikář pražského arcibiskupa
• Augustin Němejc (1861–1938), český malíř
• Viktor Pešek (1900-1986), malíř Nepomucka
• Marie Poledňáková (1941–2022), scenáristka, režisérka
• Josef Ondřej Liboslav Rettig (1821–1871), botanik, pedagog
• Pavel Stuiber (6. října 1887 Nepomuk čp. 72,– 20. března 1967 Hamry čp. 67), profesor, dirigent, hudební skladatel,
• Václav Vojtěch ze Šternberka (1643–1708), český šlechtic
• Václav Zahradník (1942–2001), dirigent, hudební skladatel