Blovice

Historie

První písemná zmínka o Blovicích (tehdy jako o trhové vsi s právem soudit patřící cisterciáckému klášteru v Pomuku) se datuje do roku 1284. V tento rok král Václav II. konfirmuje privilegium Václava I. dané opatu nepomuckého kláštera, a to, aby lupiči a zločinci, kteří budou na území patřící klášteru chyceni, byli souzeni na stanovených místech, tj. v Blovicích nebo Nepomuku.

V roce 1914 příslušela obec okresnímu hejtmanství, krajskému soudu i berní správě v Plzni, vikariátu v Měčíně a diecézi v Českých Budějovicích.

První světová válka

V říjnu roku 1915 pochodoval prapor 35. pěšího pluku z Plzně do Českých Budějovic a v Blovicích se zastavil k třídennímu pobytu. Pro rebelování byli čtyři vojáci uvězněni v městské věznici. Ti však vyrazili dveře šatlavy a udeřili velitele stráže do obličeje. Další strážný však třikrát vystřelil na vězně a zasáhl vojína Petra Puchtu ze Spáleného Poříčí do hrudníku. Ten na místě zemřel a další dva vojíni byli zraněni.

Na jaře 1918 byly ve městě dopadeny děti ve věku 9–18 let, které kradly. Jednalo se o děti dělníků z Duchcova, Mostu a Horního Litvínova.

28. říjen 1918 byl Blovickými přijímán nadšeně. Symboly Rakouska-Uherska byly za melodie písně „Loučení“ hozeny do Úslavy. Místní na nádraží odzbrojovali projíždějící vojáky.

O velikosti města vypovídá i skutečnost, že se zde nacházely tři buňky Československého svazu mládeže (Blovice-Hájek, Blovice-střed a Blovice-Dubí).

Sloučení s obcí Hradiště

14. listopadu 1959 se na společné schůzi Místního národního výboru Blovice, MNV Hradiště, místního výboru KSČ Blovice a základní organizace KSČ Hradiště jednalo o sloučení města Blovic s obcí Hradiště i její místní části Bohušov. O sloučení těchto dvou obcí se jednalo již před druhou světovou válkou, avšak nedošlo k němu z důvodu nezájmu Hradišťských, protože se v Blovicích vybíraly vyšší daňové přirážky než na Hradišti. Místní referendum ukázalo, že téměř 100 % občanů obce Hradiště se chce připojit k městu Blovice, a tak došlo 12. června 1960 ke sloučení.

Územní příslušnost

{| class="wikitable" !Období !Vlastník (od roku 1850 příslušnost) |- |1284–1420 |klášter cisterciáků na Zelené hoře u Nepomuka |- |1420–1425 |Bohuslav ze Švamberka |- |1425–1427 |Hynek Krušina ze Švamberka |- |1427–1454 |Jaroslav z Javora |- |1454–1465 |Vilém z Netunic |- |1465–1529 |rod Šternberků (Zdeněk ze Šternberka) |- |1529–1536 |Zdeněk Lev z Rožmitálu |- |1536–1566 |Adam ze Šternberka, Vilém ze Šternberka, Ladislav ze Šternberka |- |1566–? |Kryštof starší Roupovský z Roupova, na Vlčtejně a Poříčí |- |?–1650 |páni Roupovští z Roupova |- |1650–1654 |Rudolf ze Svárova |- |1654–? |Karel ze Svárova |- |?–? |Petr Tobiáš ze Svárova |- |1772–? |Jan Prokop Krakovský |- |?–1833 |kraj Klatovský |- |1833–1850 |kraj Plzeňský |- |1850–1855 |okresní hejtmanství Rokycany, kraj Plzeňský |- |1855–1868 |Smíšený politicko-soudní okres Blovice, kraj Plzeňský |- |1868–1928 |okresní zastupitelstvo Blovice, politický okres Plzeň |- |1939–1945 |Oberlandratsbezirk Pilsen, Land Böhmen |- |1945–1949 |země Česká |- |1949–1960 |Okres Blovice, kraj Plzeňský |- |1960–2000 |Okres Plzeň-jih, kraj Západočeský |- |2000– |Okres Plzeň-jih, samosprávný kraj Plzeňský, kraj Západočeský |}

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Jana Evangelisty
• Radnice na Masarykově náměstí z roku 1825, přestavěna v roce 1893 do pseudorenesanční podoby
• Socha svatého Jana Nepomuckého (1702) na Masarykově náměstí
• Zámek Hradiště – v současné době sídlo Muzea jižního Plzeňska v Blovicích
• Synagoga a židovský hřbitov
• Sousoší svatého Kříže v barokním slohu (1727) a socha archanděla Michaela v místní části Bohušov
• Památník Mistra Jana Husa – pamětní deska z roku 1915 nacházející se původně v parku Cecima; v současné době před Základní uměleckou školou v centru města
• Památkově chráněné domy na Masarykově náměstí čp. 23 a čp. 24
• Měšťanský dům v Hradišťské ulici čp. 148 – bývalé sídlo Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, kterému dům věnoval jeho majitel František Raušar

Osobnosti

{| |

• Karel Bečvář, DFC (1917–1942), plukovník i. m., letec RAF
• Luděk Beneš (1937–2016), chemik, mistr světa ve vodním slalomu
• Anna Berkovcová (1881–1960), zakladatelka dívčího skautingu
• Vojtěch Bělohrobský (1839–1869), básník, učitel, hudebník a skladatel
• Václav Blahna (1915–1943), podplukovník i. m., letec RAF
• Jaroslav Čechura (* 1952), profesor a historik specializující se na novověk
• Miroslav Drnek (1917–1941), major i. m., letec RAF
• Jan Gross (1833–1894), soudce a spisovatel
• Jan z Blovic (?–1502), matematik a děkan na Univerzitě Karlově
• Vojtěch Heinrich Jirota (1851–1872), básník a spisovatel
• František Jaroslav Vacek Kamenický (1806–1869), kněz a básník
• Josef Karlík (1844–1915), podnikatel a politik, starosta Blovic, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
• Jaromír Kašpárek (1896–1919), praporčík italských legií, padl při československo-maďarské válce
• Milan Knížák (* 1940), výtvarník, hudebník a performer, ředitel Národní galerie v Praze, rektor AVU
• Václav Kořínek (1915–2007), kněz a kanovník svatovítské kapituly
• Jan Kratochvíle (1818–1899), duchovní, politik a spisovatel

|

• Adolf Kraus (1850–1928), právník a židovský vůdce ve Spojených státech
• Jaroslav Kursa (1875–1950), tvůrce české (československé) vlajky
• Josef Matějka (1881–1953), akademický malíř a pedagog
• František Nejdl (1896–1975), architekt
• Jarmila Nygrýnová (1953–1999), atletka, medailistka z mistrovství Evropy – 2x zlato, 3x stříbro, 2x bronz
• Henri Opper de Blowitz (1825–1903), významný žurnalista 19. století
• Štěpán Pučálka (1845–1914), lékař a komunální politik
• Viktor Radnický (1916–1985), fotograf a fotožurnalista
• František Raušar (1857–1941), zakladatel Muzea jižního Plzeňska, spisovatel
• Augusta Rozsypalová (1857–1925), učitelka a poslankyně
• Jakub Sochor (* 2000), sportovní střelec
• Václav Šediva (1861–1905), právník a spisovatel
• Marie Škardová (1906–1943), odbojářka
• Ota Šmíd (1871–1936), právník a odborník dopravních tarifů
• Jaroslav Štercl (1919–1996), herec, komik, trampský zpěvák
• Václav Valenta-Alfa (1887–1954), legionář, řídící učitel legionářské školy v Irkutsku a měšťanské školy v Blovicích
• Václav Žalud (1894–?), sochař

|}