Železná Ruda

Historie

Svoje jméno Železná Ruda získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu.

V roce 1921 podle Chytilova místopisu Československé republiky:

• v městysi Městys Železná Ruda stálo 255 domů a žilo zde 2919 obyvatel, z toho 222 Čechoslováků a 2624 Němců,
• ve vsi Ves Železná Ruda ( Dorf Eisenstein), tehdy samostatné obci, stálo 96 domů a žilo zde 817 obyvatel, z toho 28 Čechoslováků a 781 Němců,
• Špičák byl součástí obce Ves Železná Ruda
• Pancíř byl osadou obce Ves Železná Ruda

V letech 1938 až 1945 byla Železná Ruda v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

Obecní správa

Místní správní komise v obci Železná Ruda, městys

Pro dočasnou správu obcí od roku 1945, v nichž pro převážnou většinu obyvatelstva státně nespolehlivého zejména v pohraničí nemohl být ustanoven místní národní výbor, byly okresními národními výbory, resp. okresními správními komisemi jmenovány místní správní komise, které měly stejné pravomoci jako místní národní výbory. Místní správní komise byly složeny ze 3 až 6 jmenovaných členů, předseda MSK byl také jmenován.

Místní správní komise v Železné Rudě městysi vznikla jmenováním předsedy a členů dne 24. července 1945 Okresním národním výborem v Klatovech podle ústavního dekretu prezidenta republiky číslo 18, článek 1 a paragrafu číslo 6 vládního nařízení číslo 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů pro Městys Železná Ruda a osadu Debrník.

Místní národní výbor v obci Železná Ruda, městys

Místní správní komise v Železné Rudě městysi byla nahrazena místním národním výborem dne 30. června 1946 podle ústavního dekretu prezidenta republiky číslo 18, článek 1 a paragrafu číslo 2 vládního nařízení číslo 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů, a to podle výsledků voleb do ústavodárného Národního shromáždění, konaného dne 26. května 1946 ve smyslu paragrafu číslo 11 vládního nařízení číslo 120/1946 Sb. o obnovení národních výborů. Hlavní podmínkou pro vznik místního národního výboru byl počet odevzdaných více než 50 platných voličských hlasů v obci.

Památky

Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy (s dvojitou kopulí), kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny atd. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů a disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím.

Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V této budově s číslem popisným 1 se v roce 1892 narodil český zoolog, pedagog a spisovatel prof. dr. Julius Miloš Komárek. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek.

Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1747 m) v Česku. Skrze budovu nádraží v Alžbětíně prochází státní hranice.

Osobnosti

• Martin Jakš (* 1986), reprezentant v běhu na lyžích
• Herbert Lom (1917–2012), herec
• Evžen Kůs (* 1954), zoolog
• Marek Ztracený (* 1985), zpěvák
• Julius Miloš Komárek (1892–1955) učitel, vědec, spisovatel
• Jan Kučera (dirigent)
• Jiří Liška (1944–2022), pediatr