Švihov

Historie

První písemná zmínka o Švihovu pochází z roku 1245, ale tehdejší osídlení se pravděpodobně nacházelo v okolí kostela svatého Jiljí na pravém břehu Úhlavy. Ve 14. století nechal šlechtic Vilém ze Švihova postavit hrad Švihov, v jehož severním sousedství postupně vzniklo sídliště, roku 1367 doložené jako městečko. Za husitských válek, roku 1425, byl hrad dobyt husity a převzat do správy klatovských měšťanů. Půta Švihovský z Rýzmberka nechal starý hrad rozsáhle přestavět a městečku poskytl trhové právo. V letech 1501 a 1502 mu věnoval stejná práva, jaká mělo město Horažďovice. V 18. století se Švihov stal jakýmsi židovským centrem pro široké okolí včetně Klatov. Následkem restrikčních zákonů z roku 1736 zde také v oblasti dnešní Vrchlického ulice vzniklo ghetto. Někdy koncem 18. století v něm vypukl požár, jemuž zdejší dřevěné domy podlehly. Docházelo sice k jejich postupné přestavbě, ghetto však posléze zaniklo, protože po roce 1811 nebyli již Židé nuceni bydlet odděleně. Byla vybudována namísto starší dřevěné synagogy, kterou o deset let dříve zničil požár.

V srpnu 2002 bylo město zasaženo povodní. Ze svých břehů se vylila řeka Úhlava a vytvořila zátopové jezero o šířce až 400 metrů a hloubce 5 m (za normálního stavu vody je koryto řeky 1,5 metru hluboké a deset metrů široké). Následky povodní snad ještě zhoršil fakt, že je celý Švihov obehnán původně obrannými vodními příkopy hradu. Částečně také kvůli tomu se o Švihově hovořilo jako o jednom z nejvíce povodněmi zasažených měst západních Čech. Výše škod byla vyčíslena asi na 50 mil. Kč. Po pěti letech od povodně byly její viditelné následky již odstraněny. V budoucnu mají být provedena rozsáhlá protipovodňová opatření.

Nachází se zde zdravotní středisko i se specializované ordinace, lékárna, dům s pečovatelskou službou. Zdejší základní školu (budova postavena v roce 1958) navštěvují nejen děti ze Švihova, ale také z dvaceti okolních vesnic. Je zde také mateřská škola, která je umístěna ve společném areálu s budovou ZŠ. Ve městě nechybí ani různá hřiště nebo kulturní dům. V roce 1997 byla provedena plynofikace města. Plánovala se výstavba prodloužení skupinového vodovodu z vodní nádrže Nýrsko na Šumavě, do té doby byl místní vodovodní řad napájen z okolních studní. Největším zaměstnavatelem ve městě je zemědělský podnik, který hospodaří na ploše skoro 30 km² a má přes 110 zaměstnanců.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jiljí – původně románská stavba, její vzhled byl však velmi poznamenán různými přestavbami, zejména v 18. století. Jedná se o tribunový kostel, který býval přímou součástí sídla panství.
• Kostel svatého Václava – vystavěn v roce 1746 na místě původního vyhořelého kostela. Dnes slouží jako farní kostel.
• Židovský hřbitov – založen v 17. století. Jsou zde pohřbeni místní Židé, kteří ve Švihově žili až do druhé světové války.
• Sochy svatého Jana Nepomuckého – Jedna socha stojí u mostu přes Úhlavu, druhá na Náměstí T. G. Masaryka u kruhového objezdu.
• Pomník padlým první a druhé světové války – byl vystavěn ze sbírek občanů města na náměstí. Socha legionáře má představovat strážce republiky.
• Radnice – vystavěna v roce 1800 na místě původní, zbořené. Po úpravě z roku 1911 jí byla přistavěna věž.
• Fara
• Hrad Švihov – vodní gotický hrad z konce 15. století s kaplí Nanebevzetí Panny Marie
• Vodní mlýn
• Tuhošť – vrchol severozápadně od Švihova. Rezervace a archeologické naleziště s pozůstatky halštatského hradiště, které bylo v 9. a 10. století osídleno Slovany.

Osobnosti

• Vojtěch Suchý (1783–1849), malíř miniatur, zdejší rodák
• Jan Nepomuk František Desolda (1811–1885), římskokatolický kněz, kanovník, filozof, překladatel
• Martin Kolář (1836–1898), gymnaziální profesor, historik, heraldik, publicista
• František Cvetler (1883–1956), přírodovědec
• Antonín Špelda (1904–1989), fyzik, hudební kritik, pedagog
• Josef Žampach (1913–1943), poručík letectva, odbojář
• Jaroslav Piskáček (1929–1991), nakladatelský redaktor, překladatel