Žamberk

Historie

Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c. k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli např. Čeněk Žampach z Potštejna (1367), Burian Trčka z Lípy (1513) a Mikuláš z Bubna.

V 16. a v 17. století sužovaly Žamberk a okolí požáry, ale také různé nemoci a v letech 1555, 1585, 1595 a 1633 morové epidemie.

Mikuláš z Bubna (1552–1608) roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil a rozhodl se pak pro stavbu zámku, který byl dokončen před rokem 1600. Žamberk se stal sídelním městem žamberského panství, které majitelé z rodu Bubnů vlastnili až do roku 1809. Město postupně získalo různá práva a privilegia: vedle práva mílového, várečného a trhového to bylo právo útrpné, právo odúmrti a právo obchodovat se solí. Neblahé bylo pro Žamberk období třicetileté války, kdy bylo požárem zničena téměř polovina domů a v roce 1643 vyhořel během nájezdů Švédů také žamberský zámek. O jeho obnovu a barokní přestavbu se zasloužil František Adam z Bubna a Litic (1644–1711). Nechal okolí zámku upravit na zahradu, od města byl zámek oddělen zdí.

Další členové rodu Bubnů již o zámek příliš nepečovali, takže v průběhu 18. století chátral. Zato byly v roce 1729 položeny základy k přestavbě kostela sv. Václava, která byla dokončena roku 1738.

V období slezských válek (1740–1742 a 1744–1745) byl Žamberk několikrát obsazen habsburskými i pruskými vojsky.

V roce 1809 koupil zadlužené žamberské panství od hraběnky Anny Karolíny z Bubna za 600 000 zlatých hrabě Weriand Alfred Windischgrätz (1790–1867), který nechal zámek upravit rokokově; park byl upraven v anglickém stylu. Už v roce 1815 ale získal panství John Parish (1774–1858), známý jako mecenáš vědy a umění. V roce 1844 si zřídil v Žamberku hvězdárnu, v níž od roku 1847 pracoval dánský hvězdář Theodor Brorsen. Johnův nástupce George Parish (1807–1881) hvězdárnu zrušil, v roce 1866 nechal upravit zámecké interiéry a také zmodernizovat hospodářské budovy, především pivovar. V roce 1869 také získal panství Brandýs a Žampach.

V 19. a 20. století vznikla v Žamberku řada průmyslových podniků, ale spíše malé nebo střední velikosti. K největším z nich patřila továrna na sukna Vonwiller a spol., dále textilní továrna Žid a spol. a velkostatek Parishů se zámeckým pivovarem.

Pamětihodnosti

• Albertova vila – v areálu léčebny Albertinum
• Dům čp. 580
• Budova okresního hejtmanství a okresního soudu – v současnosti ZŠ Žamberk
• Českobratrská barvírna a kovárna
• Gutova zahrada v Žamberku
• Divišovo divadlo
• Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
• Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
• Karlovice (475 m) – kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
• Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
• Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
• Mariánský sloup – Masarykovo náměstí
• Městský hřbitov v Žamberku – ulice Československé armády
• Orlická kasárna
• Panský dům – Masarykovo náměstí
• Památná lípa u Žamberka
• Pamětní deska výsadkové operace Barium – v části Polsko na domě rodiny Žabkových
• Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
• Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
• Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
• Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
• Synagoga – dnes kostel Československé církve husitské.
• Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
• Trundorf – zaniklá osada
• Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka (468 m)
• Vojáčkovy sady – parčík naproti budově bývalého okresního hejtmanství
• Zámek Žamberk
• Židovský hřbitov – ulice Československé armády

Osobnosti

• Prokop Diviš (1698–1765) – český kněz, přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
• Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel
• Karel František Rafael (1795–1864) – český kontrabasista a hudební skladatel působící v zahraničí
• Karel Brantl (1801–1871) – český stavitel, malíř a grafik
• Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843–1850 zastával úřad představeného města
• Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
• Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
• Jan Janouš (1824–1888) – rakouský politik české národnosti, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Litomyšle
• Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
• Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
• Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír
• Josef Reinsberg (1844–1930) – český lékař, profesor soudního lékařství, panský lékař a ordinář v Kateřinské nemocnici v Žamberku
• August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
• František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
• Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
• Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
• Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
• Lubor Niederle (1865–1944) – antropolog
• Jan Hejčl (1868–1935) – ř. k kněz, ThDr., profesor na teolog. f. v Olomouci, 5x děkan teologické fakulty v Olomouci, spisovatel, významný překladatel Starého a Nového zákona
• František Rous (1872–1936) – akademický sochař
• Josef Rous (1874–1942) – řezbář, autor oltářů, rámů, lustrů a náročného mobiliáře
• Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel
• Karel Šviha (1877 – 1937) – český právník, soudce okresního soudu v Žamberku a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Z politiky odešel v roce 1914 po skandálu spolupráce s rakouskou policií (Švihova aféra)
• Josef Ježek (1884–1969 Praha) – český generálmajor četnictva a politik, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše
• Bedřich Havlena (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
• Božena Kuklová-Štúrová (1893–1977) – česká lékařka působící na Slovensku
• Jindřich Merganc (1889–1974) – architekt
• Miroslav Hajn (1894–1963) – letecký konstruktér a profesor Katedry přesné mechaniky na ČVUT v Praze
• Čeněk Doleček (1898–1944) – odbojář z období druhé světové války a oběť nacismu.
• František Šašek (1903–1995) – pedagog, hudebník, divadelní ochotník, sběratel lidových písní, malíř a karikaturista
• Josef Knop (1909–1966) – příslušník Československé armády v zahraničí, generál in memoriam
• Oldřich Marek (1911–1986) – pedagog, československý entomolog
• Jiří Faltus (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
• Pavel Kohn-Kubín (1913–1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF
• Jan Černý (1914–1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
• Bohuslav Ungrád (1918–1997) – český a československý politik KSČ, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění
• Jan Hus Tichý (1921–2000) – český dirigent, hudební skladatel a překladatel libret
• Eduard Landa (1926–2006) – malíř
• Petr Eben (1929–2007) – český skladatel soudobé vážné hudby
• Jiří Šašek (1930–1996) – český herec
• Josef Jindra (1936–2016) – mistr sportu v letecké akrobacii
• Jiří Fogl (1940–2022) – umělecký knihař, čestný občan města
• Milan Maryška (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf
• Tereza Hlavsová (1986–2006) – biatlonistka, mistryně světa juniorek

Čestná občanství

• Josef Reinsberg (1844–1930)
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)
• Karel Vojáček (politik) (1855–1935)
• František Šašek (1903–1995)
• Jiří Faltus (1911–1993)
• Petr Eben (1929–2007)
• Jiří Fogl (1940–2022)