Pustá Kamenice (Okres Svitavy)

Historie

První písemná zmínka o obci, staré uhlířské osadě, se datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že „Pustá“ má původ od pusté krajiny a „Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku Pustá pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Pustá. Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími obyvateli kolem roku 1350.

Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili v milířích uhlí ze dřeva, kterého zde byl vždy dostatek). Teprve po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly, se postupně stávali rolníky.

V roce 1930: „Rozloha obce činí 1531 ha 44 a, počet obyvatel 993, domů 136. Je tu obecní úřad, farní úřad katolický, lesní revírní správa, dva mlýny, pila (vodní), tírna Inu. Z domácího průmyslu zastoupeno je tkalcovství jutových koberců a vyšívání bílého prádla. Velkostatek Thurn-Taxise má v katastru obce lesy v rozloze 1030 ha. Spořitelní a záložní spolek pro Pustou Kamenici a okolí (kampelička), obecní knihovna o 330 svazcích, knihovna Hosp. čten. spolku o 160 svazcích a Spolek divad. Ochotníků pečují o další sebevzdělání občanu. Fr. Černý“

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. V roce 1742 prokazatelně odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v pruském Slezsku: Krčil Norbert, Krčil Václav a Krčil Mikuláš s rodinami, a Svoboda Jan.