Litomyšl (Okres Svitavy)

Historie

Viz též|Dějiny Litomyšl První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české (Lutomisl), která byla ale sepsána až ve 12. století. Tehdy měl stát na litomyšlském návrší strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstenickou stezku (jeho lokalizace není jasná, možná šlo o nedaleké hradiště Benátky). Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.

Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město. Znak města (stříbrná lilie na červeném poli) byla převzata právě ze znaku premonstrátů (zlatá lilie na modrém poli). Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili, např. Jan ze Středy, Albert ze Šternberka a Jan Železný.

Po vypuknutí husitských válek bylo město společně s biskupským hradem při dvou kampaních v letech 1421 a 1425 dobyto. Osudným se mu stalo zejména vystupování Jana Železného proti Janu Husovi na kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil po skončení válečných událostí někdejší biskupské statky do zástavy Kostkům z Postupic. Ti na svém rozlehlém panství podporovali Jednotu bratrskou, jejíž stoupenci se proto mohli usazovat nejen v Litomyšli, ale i v Brandýse nad Orlicí, Ústí nad Orlicí a v Lanškrouně. Během vlády Kostků z Postupic vzniklo v Litomyšli v obvodu někdejšího biskupského návrší Nové město (vysazené někdy před rokem 1490) s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Za účast ve stavovském odboji roku 1547 jim však bylo panství Litomyšl zkonfiskováno (poslední člen rodu, Bohuše III. Kostka z Postupic, závěr svého života strávil v domácím vězení na hradě v Brandýse nad Orlicí) a následujících pět let jej – na místě krále – spravoval hejtman Sebastián ze Schönaichu. V roce 1552 král Ferdinand I. Litomyšl na patnáct let zastavil Jaroslavovi z Pernštejna, který se však potýkal s vážnou finanční krizí a panství již v roce 1553 postoupil Václavu Haugvicovi z Biskupic.

Teprve v roce 1567 se panství opět navrátilo do zástavního držení Pernštejnům. Jeho nový držitel Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř Království českého a v roce 1555 se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož staviteli byli Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostalli. Roku 1649 prodal Václav Eusebius Popel z Lobkovic (který jej dostal po smrti Frebonie Eusebie z Pernštejna) panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartenberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.

V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Božena Němcová, Alois Jirásek nebo August Sedláček. Významným dnem pro Litomyšl dodnes zůstává 2. březen roku 1824. Tehdy se v rodině sládka zámeckého pivovaru Františka Smetany a jeho ženy Barbory jako jejich 11. dítě a zároveň první syn narodil dnes světově známý skladatel Bedřich Smetana. Jeho odkaz od roku 1949 udržuje Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl.

Dne 9. července 1929 město oficiálně navštívil prezident republiky T. G. Masaryk. Navštívil radnici, zámek a průmyslové firmy. Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.).

Zajímavosti

V Litomyšli se v minulosti držel silný svatojanský kult. Zpodobnění Jana Nepomuckého se nachází na vícero místech ve městě:

boční oltář v kostele Nalezení svatého Kříže
boční oltář v kostele Povýšení svatého Kříže
socha u kostela Povýšení svatého Kříže
socha ve výklenku sklepů pivovaru na rohu Zámecké a Jiráskovy ulice
socha na Mariánském sloupu na Smetanově náměstí
socha ve štítu domu na Smetanově náměstí čp. 28
socha ve štítu Hostince u Párů v Tyršově ulici čp. 242
socha v ulici na Lánech
socha na Jiráskově náměstí
obraz v zámecké kapli

V minulosti se též nacházelo:

socha ve štítu domu na Smetanově náměstí čp. 139, zmizela po roce 1918
zasvěcení kaple pro vězně na radnici

Poutní soše Panny Marie Litomyšlské z kostela Povýšení svatého Kříže byla zasvěcena 22. kaple svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690. Donátorem této kaple byl nejvyšší komorník Jan Bedřich z Trauttmansdorffu.

Kaple sv. Jiří u Litomyšle byla na konci 17. století velmi poškozena, a proto se místní lidé rozhodli prodat její zvon do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Osobnosti

Narození v Litomyšli

František August Brauner (1810–1880), právník, politik, autor tzv. první pražské petice
Bedřich Smetana (1824–1884), hudební skladatel – narodil se v pivovaru zámeckému sládkovi Františku Smetanovi, jeho socha se nachází na náměstí
František Čermák (21.9.1824 – 23.4.1910), rytíř řádu císaře Františka Josefa I., majitel čestné medaile, konsistorní rada, čestný děkan, emeritní biskupský vikář, kněz (vysvěcen 28.9.1847), jubilár a farář v Ostřetíně
Julius Mařák (1832–1899), akademický malíř
Karel Němec (1839–1901), zahradnický odborník, pedagog, známý ovocnář, ředitel Pomologického ústavu v Praze, syn Boženy Němcové
Karel Zahradník (1848–1916), matematik
Julius Stoklasa (1857–1936), chemik, fyziolog, biolog
Hubert Gordon Schauer (1862–1892), spisovatel, literární kritik, publicista – pohřben v Litomyšli
Josef Theurer (1862–1928), fyzik, matematik – pohřben v Litomyšli
Emanuel Formánek (1869–1929), chemik, lékař a politik
Ladislav Prokop Procházka (1872–1955), lékař, politik, hudební skladatel, spisovatel
Zdeněk Nejedlý (1878–1962), historik, muzikolog, literární historik, komunistický politik, veřejný činitel – zasloužil se o zpřístupnění zámku a o vznik festivalu Smetanova Litomyšl, jeho socha se nachází před Základní školou na Zámecké ulici (sochu doplňuje tabulka s textem „Rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky.“)
Kvido Hodura (1879–1960), jazykovědec
Arne Novák (1880–1939), literární historik a kritik, bohemista, germanista – studoval na litomyšlském gymnáziu
Josef Páta (1886–1942), pedagog a spisovatel
Čestmír Jeřábek (1893–1981), spisovatel, dramatik, literární kritik – studoval na litomyšlském gymnáziu
Josef Portman (1893–1968), tiskař, vydavatel – založil Portmoneum
Albert Regner (1905-1970), badatel v oblasti anorganické chemie a elektrochemie
Eliška Klimková-Deutschová (1906–1981), lékařka, profesorka neurologie
Zdeněk Kopal (1914–1993), astronom, astrofyzik – jeho památník se nachází poblíž Havlíčkovy ulice
František Hoffmann (1920–2015), historik, archivář
Karel Píč (1920–1995), úředník, básník, esperantista
Bohdan Kopecký (1928–2010), malíř
Josef Špak (1929–2016), duchovní, biskup, patriarcha Církve československé husitské
Ladislav Pecháček (*1940), lékař, spisovatel, humorista
Tomáš Havránek (ekonom) (*1985), ekonom
Martin Doubek (*1994), automobilový závodník

Působící v Litomyšli

Jan ze Středy (cca 1310–1380), litomyšlský biskup – údajně pohřben v kostele Povýšení sv. Kříže
Jan Železný (cca pol. 14. stol – 1430), litomyšlský biskup
Vavřinec Toulovec z Třemošné (cca 1350–1413), měšťan, podle pověstí loupeživý rytíř – donátor špitálního kostela Rozeslání svatých apoštolů, kde je údajně také pohřben, jeho jméno nesou Toulovcovy maštale
Martin Kabátník (1428–1503), spisovatel, cestovatel
Jan Augusta (1500–1572), biskup jednoty bratrské
Alexandr Oujezdecký (1500–1577), tiskař, exulant
Giovanni Battista Aostalli de Sala (cca 1510–1575), architekt – stavitel zámku
Ulrico Aostalli de Sala (cca 1525–1597), architekt – stavitel zámku
Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582), šlechtic – majitel litomyšlského panství
Jan Bedřich z Trauttmansdorffu (1619–1696), šlechtic – majitel litomyšlského panství, pohřben v Litomyšli
Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–1680), klerik, dějepisec, spisovatel – děkan v Litomyšli
Giovanni Battista Alliprandi (cca 1665–1720), architekt – stavitel kostela Nalezení sv. Kříže, autor přestaveb zámku, pohřben v Litomyšli
František Maxmilián Kaňka (1674–1766), architekt – stavitel kostela Nalezení sv. Kříže, autor přestaveb zámku
František Václav z Trauttmansdorffu (1677–1753), šlechtic – majitel litomyšlského panství, pohřben v Litomyšli
Ignác Florus Stašek (1782–1862), matematik, astronom, autor první české fotografie – rektor piaristického gymnázia, pohřben v Litomyšli
Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845), spisovatelka, autorka kuchařek – pohřbena v Litomyšli
Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
Bonifác Buzek (1788–1839), filozof – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), jazykovědec, literární historik – studoval na litomyšlském gymnáziu
František Matouš Klácel (1808–1882), básník, novinář, filozof – studoval na litomyšlském gymnáziu
Jan Quido Veselík (1813–1866), knihař, nakladatel a knihkupec, od roku 1853 provozoval v Litomyšli svoje knihkupectví
Božena Němcová (1820–1862), spisovatelka – poprvé zde vydala Babičku, dvě pamětní desky na Smetanově náměstí (čp. 27 – pamětní deska s bustou od Ladislava Faltejska z roku 1971 s textem „Zde žila v letech 1839 až 1840 spisovatelka Božena Němcová 1820 1970“; čp. 84 Hotel Zlatá Hvězda – pamětní deska z roku 1932 s textem „V tomto domě naposled pracovala a dohasínala Božena Němcová 13. 9. – 28. 11. 1861.“)
Jan Janouš (1824–1888), poslanec Českého zemského sněmu, starosta Litomyšle
Josef Jireček (1825–1888), etnograf, literární historik, politik – studoval na litomyšlském gymnáziu
Hermenegild Jireček (1827–1909), právní historik – studoval na litomyšlském gymnáziu
Antonín Bennewitz (1833–1926), houslista, dirigent, pedagog – studoval na litomyšlském gymnáziu
Antonín Augusta (1834–1866), tiskař, nakladatel spisů Boženy Němcové
Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), spisovatel, gymnazijní profesor – pohřben v Litomyšli
Josef Durdík (1837–1902), filozof, psycholog, politik – studoval na litomyšlském gymnáziu
August Sedláček (1843–1926), historik – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
Josef Kořenský (1847–1938), cestovatel, pedagog, spisovatel – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel – čtrnáct let vyučoval na litomyšlském gymnáziu, jeho socha se nachází v Jiráskově ulici pod zámkem
Teréza Nováková (1853–1912), spisovatelka – tvorba inspirovaná městem a okolím
Quido Šimek (1857–1933), kupec, sběratel, malíř, cestovatel a humorista
Josef Žďárský (1859–1956), obchodník, kulturní pracovník
Václav Tille (1867–1937), knihovník, učitel, kritik, spisovatel – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955), novinář, cestovatel, překladatel, spisovatel – pohřben v Litomyšli
Josef Váchal (1884–1969), malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář – vymaloval Portmoneum
Antonín Ausobský (1885–1957), architekt, autor několika významných staveb ve městě
Josef Matička (1893–1976), malíř – tvorba inspirovaná městem a okolím, pohřben v Litomyšli
František Ambrož Stříteský (1912–1989), klerik – poslední rektor piaristické koleje
Václav Boštík (1913–2005), malíř, grafik, ilustrátor – restauroval sgrafita zámku
Stanislav Podhrázský (1920–1999), malíř, sochař, restaurátor – restauroval sgrafita zámku
Marie Sedláčková (1923–1945), účastnice protifašistického odboje
Jiří Šotola (1924–1989), básník, prozaik, herec, dramatik, divadelní režisér – studoval litomyšlskou obecnou školu
Olbram Zoubek (1926–2017), akademický sochař – restauroval sgrafita zámku, věnoval městu sbírku soch
Libuše Moníková (1945–1998), spisovatelka – její kniha Fasáda je inspirována zámkem
Ladislav Horáček (1947–2015), nakladatel, zakladatel Nakladatelství Paseka – založil muzeum Josefa Váchala v Portmoneu
Petr Rezek (*1948), filozof
Josef Pleskot (*1952), architekt – navrhl revitalizaci zámeckého návrší
Pavel Konzbul (*1965-) titulární biskup litomyšlský