Biskupice (Okres Svitavy)

Historie

Pravěké osídlení

Malá Haná byla v pravěku díky své výhodné pozici i úrodné půdě osídlena poměrně hustě. Archeologické nálezy dosvědčují, že člověk se v tomto kraji toulal již ve starší době kamenné, to jest před 27 až 12 000 lety. Asi před 6 000 lety dorazili na Malou Hanou také první zemědělci. Poté se zde vystřídalo velké množství lidských kultur, po kterých byly nalezeny mnohé vykopávky.

Velmi významný byl také lid popelnicových polí, který zde sídlil asi 1100 až 400 let př. Kr. Tito obyvatelé měli své sídliště mimo jiné poblíž dnešní biskupické vlakové zastávky, kde byly roku 1889 při stavbě železnice odkryty pozůstatky z této kultury.

Poté dorazil nejen do tohoto kraje, ale i na celé území dnešního českého státu národ Keltů, který si podmanil původní obyvatelstvo a přinesl mu vysokou životní úroveň. Vládu Keltů však posléze smetla invaze germánských kmenů, které vystřídali od 6. století po Kr. Slované. Malá Haná tak v sobě během staletí ukryla velké bohatství v podobě pozdějších archeologických vykopávek. Po prehistorických kulturách se dochovala také různá hradiska.

Založení Biskupic

Na území Malé Hané přišli asi v šestém století Slované, tu pak obsadili někdy ve století sedmém a osmém. Postupně zakládali obce, z nichž mnohé během staletí zanikly. Kdy a za jakých okolností vznikly Biskupice, není známo, stejně tak není znám původní pohanský název obce. Pravděpodobně se jednalo o jméno rodové, po nejstarším z rodu, a bylo zakončeno na -ice. Tak jako pohanské názvy vesnic Cetkovice a Sudice, která nesou jména po jistém Sudovi a Cetkovi. Oproti těmto jménům jsou Biskupice, Jaroměřice a Opatovice již názvy z období křesťanství, neboť byly pojmenovány po biskupovi, opatovi a pražském biskupovi Jaromírovi.

Biskupice vznikly, stejně Kdy se stala obec vlastnictvím pražského biskupa, se nepodařilo zjistit. Mohlo to být však již v desátém století, kdy česká knížata rozdávala statky církvi a klášterům. Stejně tak náležela biskupovi sousední obec Jaroměřice a velká část lesa směrem na Kladky. V roce 1063 vzniklo biskupství také v Olomouci a pražský biskup Jaromír se dostal s olomouckým biskupem Janem do velkých konfliktů, které musel posléze vyřešit až papež v Římě. Roku 1075 dojednal tedy papež mezi oběma duchovními smír, jehož důsledkem bylo odtržení Biskupic od pražského biskupství a jejich začlenění k biskupství olomouckému.

Někdy ve dvanáctém století došlo ke kolonizaci lesa u Biskupic. Cílem této činnosti bylo zvýšení výnosu ze statku olomouckého biskupa. Tak vznikly obce Kladky, Březinky a Nectava. V těsné blízkosti Biskupic byly také zalo, který ležel poblíž dnešní Nectavy. Obě tyto osady posléze zanikly. První listinné zprávy o Biskupicích pocházejí z roku 1262, kdy olomoucký biskup Bruno daroval obec k užitku olomouc.

Novověk

Zámek Petr Šedík z Kunčiny zůstal bezdětný, a proto většinu svého majetku odkázal svým sestřenicím. Biskupice a Březinky tak připadly sestřenici Aleně z Warnsdorfa a posléze jejímu manželovi Jeronýmovi Špetle z Prudic. Páni z Prudic vlastnili obec asi do počátku 17. století.

V roce 1589, za majitele Litvína Špetle z Prudic, došlo k vyloupení biskupického kostela. Litvín tuto událost oznámil do Moravské Třebové. Uvádí, že „neznámí lotři se do kostela vloupali, truhlici vypáčili, cyborium rozsekali, peníze obecní i sirotčí z truhlice vybrali a také na zlatě kostelním velkou škodu udělali“. Litvín žádal, aby se rada při mučení lotrů v třebovském vězení pilně vyptávala, zda by někdo nevěděl o možném pachateli.

Roku 1642 přitáhla na Moravu švédská armáda, která zde zůstala až do konce třicetileté války v roce 1648. Jejich přítomnost pocítila tvrdě většina obcí, Biskupice nevyjímaje. V roce 1646 přitáhli Švédové do Biskupic, kde loupili a brali vše, co se jim hodilo. Tehdejší majitel obce Vilém Švábenský si poté stěžoval, že vojáci okradli dokonce jeho dcery.

Po smrti Viléma Švábenského prodala dědička panství Marie Anna Biskupice, Březinky a Nectavu Václavu Bartodějskému z Bartoděj. Tento šlechtic byl krajským hejtmanem a obec Biskupice si zvolil za svoje sídlo. K jeho statkům patřily rovněž Velké Opatovice a obě dvě panství mu spravoval brněnský úředník, hejtman Andris Matzger. Úředníkovi potomci užívali za svým jménem příponu -le (Mackerle) a stali se v Biskupicích zakladateli rodu Mackerlů. Toto příjmení zřejmě tedy pochází výhradně z Biskupic.

V roce 1677 bylo v obci provedeno přeměření lánů, tzv. lánská vizitace. Při té příležitosti se uvádí, že zde žilo deset velkých a tři malí sedláci, jeden zahradník s polnostmi a čtrnáct zahradníků bez polí (chalupníků).

Majitelé biskupického panství dosud přebývali na tvrzi, která stávala ve stejných místech jako zámek. Vojtěch Liebštejnský však nechal starou tvrz zbořit a na jejím místě vystavěl nový zámek. Ten se skládal ze čtyř křídel a rozlehlého dvora. Křídlo k východu a k severu bylo jednopatrové, ostatní byla přízemní a sloužila hospodářským účelům. Nad středním průčelím byla věžička s hodinami, které byly později přeneseny a umístěny na kostele.

V roce 1716 byla v Biskupicích postavena palírna. Ta byla o dvanáct let později pronajata Marku Aronovi z Boskovic, který byl židovského původu. Roku 1741 dostal palírnu do pronájmu František Gröbner, měšťan a obchodník se železem z Jevíčka. V roce 1798 byla prodána jistému Mojžíšovi Bockovi. Rok 1729 byl ve znamení založení osady Libštejn, dnešního Zálesí. Ta vznikla na místě rozparcelovaného dvora a byla pojmenována podle svého majitele Liebštejnského z Kolovrat.