Ostřetín

Historie

Území bylo kolonizováno během 13. století. Podle diplomatáře zastavil 9. dubna 1336 král Jan Lucemburský místečko a chvojnovskou tvrz s přilehlými vesnicemi (Ostřetín nazývaný Tizmansdorf, Bělečko, Albrechtice, Hoděšovice, Ředice, Roveň a Holice), Pertholtovi (vyšehradskému proboštovi Bertoldovi) a jeho bratrům Jindřichovi a Janovi z Lipé za 2 000 kop grošů. Později nabyli chvojnovského zboží páni ze Šternberka, z holické větve, kteří předtím sídlili v Chlumci nad Cidlinou. Majitelem se stal Jan ze Šternberka (1358-1376), pán na Chlumci a Chvojně. Dne 17. ledna 1360 se připomíná Petr plebán odcházející na nové působiště z Ticzmansdorfu ležícího v litomyšlské diecesi.

Les „Království" se rozkládal od Albrechtic až po řeku Loučnou. Ve 13. a 14. století jej dali čeští králové vymýtit pro kolonizaci a při tom byl s největší pravděpodobností získán zároveň i prostor pro založení vsi Ostřetín. Les Království je znám z bitvy mezi držitelem Kunětické hory, Divišem Borkem a hradeckými spojenci s Roháčem z Dubé. Bitva dopadla pro Diviše Borka vítězně, tento jako jeden z nejstatečnějších protihusitských bojovníků bojoval u Lipan proti táboritům a sirotkům a za své oddané služby králi Zikmundovi byl odměněn hradem Kunětickou horou i s 52 okolními obcemi.

Bitva u Ostřetína

Pruský král Fridrich II. Veliký, který musel po úspěších rakouské armády zanechat obléhání Olomouce, se vydal na ústup ze střední Moravy směrem do východních Čech. Pruští vojáci postupovali po silnici od Vysokého Mýta směrem na Hradec Králové. Rakouské vojsko, pravděpodobně o síle pěti pluků, přitáhlo směrem od Košumberka a obsadilo les u Ostřetína. Zahradilo tak cestu nepříteli, který byl pravděpodobně od hlavních pruských sil. 12. července 1758 se tak strhla tzv. bitva u Ostřetína (též bitva u Holic), během níž měli Prusové zapálit ves a dát tak znamení pruskému vojsku v nedalekém Hradci Králové. Na druhý den 13. července 1758 dorazily na bojiště pruské posily a vytlačily rakouské jednotky z výšin, které předtím obsadili dokonce vojáci samotného generála Laudona. Kolik se v této epizodě sedmileté války na ostřetínském bojišti skutečně utkalo vojáků a kolik jich zde padlo, čeká na objasnění.

Pamětihodnosti

• Farní kostel Zvěstování Panny Marie – jednolodní pozdně barokní stavba z roku 1781, stojí na základech chrámu, vyhořelého roku 1758, ze kterého se dochovalo přízemí hranolové věže. Zařízení je soudobé, oltářní obraz namaloval Josef Kramolín (1781).
• Na Hradcích – zalesněný vrch se středověkým tvrzištěm
• Sýpka u čp. 47
• Venkovská usedlost čp. 65
• Socha svatého Jana Nepomuckého s palladiem stojí severně od křižovatky na Horní Jelení.
• Do jihozápadní části katastrálního území Ostřetín zasahuje část ptačí oblasti Komárov.

Rodáci

• Viktor Trkal (1888–1956) byl český fyzik a poslední generální tajemník České akademie věd a umění.
• Tomáš Koubek (* 1992) je český fotbalový brankář a reprezentant, od července 2015 hráč klubu AC Sparta Praha.