Lázně Bohdaneč

Historie

První písemná zmínka o Bohdanči pochází ze šedesátých let 14. století, kdy patřila k blatnickému panství. Zmínka o Bohdanči z roku 1264 uváděná Antonínem Profousem se pravděpodobně vztahuje k jinému sídlu na Českobudějovicku.

Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, podací právo ke kostelu a faru měli v letech 1366–1421 mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, kteří však odešli do exilu ve Slezské Středě. Bohdaneč s klášterními statky tak získal roku 1436 císař Zikmund a dal je do zástavy. 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.

Roku 1512 král Vladislav Jagellonský Bohdanči daroval clo vybírané v městských branách a v okruhu čtvrtiny míle. Získané prostředky měly být určeny na opravu městečka, silnic a mostů. Byť listina dokládá existenci bran, městečko opevněné zřejmě nebylo. Jedna, nejspíše věžová, brána je zakreslena na mapě prvního vojenského mapování a na plánu stabilního katastru v Langrově ulici.

Lázeňství

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7 000 pacientů.

Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.

Pamětihodnosti

• Radnice, Masarykovo náměstí 1
• Lázeňský Gočárův pavilón s parkem (čp. 209)
• městský dům, Masarykovo nám. 112
• městský dům, Masarykovo nám. 46
• městský dům, Langrova 34
• Kostel svaté Maří Magdalény
• Kaple hřbitovní svatého Jiří s areálem
• Socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí
• Kuttnerova kaple v městském parku
• Vila Anny a Františka Gastgebových

Osobnosti

• Josef Jaroslav Langer (1806–1846), český básník
• Theodor Tomášek (1840–1922), český dirigent a hudební skladatel
• Jan Košťál (1884–1963), profesor teorie a stavby spalovacích motorů a rektor ČVUT