Moravičany

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Po Mohelnici (1140) a Žádlovicích (1078) jsou Moravičany třetí nejstarší obcí na severozápadní Moravě.

=== Pravěk Další stopy osídlení dokazuje minulost Germánských kmenů. V 6.–8. století po Kr. se na území Moravičan nachází první staroslovanské osady. Byly objeveny základy tří polozemnic o půdorysu 3 x 3 metry v lokalitě Dílečky. Další stopy po Slovanech pochází z 9. století. Důkazem osídlení jsou nálezy zlatých a bronzových šperků, železných zbraní a kosterních pozůstatků. Touto dobou existovaly slovanské osady u kostela a obranné hradiště nad soutokem Moravy a Třebůvky (známé jako slovanské hradiště v Doubravě (přírodní rezervace).

Archeologické objevy:

• 1979 – Při stavbě vodojemů byly objeveny kosterní pozůstatky ženy s náhrdelníkem, 22 mramorových perel, podélně provrtaných a spojených šňůrou, jedná se o jedinečný nález na Moravě, neboť náhrdelník není domácí výrobek, ale pochází z Maďarska či Balkánu, pravděpodobně šlo o ženu z balkánských kmenů, která zde zemřela v době eneolitu.

Středověk

První písemná zmínka o Moravičanech je z roku 1200, kdy na jedné listině je uveden jako svědek Búz z Moravičan. Ovšem tato listina je podvržena, takže první oficiální uznanou písemnou zmínkou je listina z roku 1249, kde je uveden Zpytat z Moravičan. V důsledku Josefínských reforem byl roku 1782 zrušen kartuziánský řád. Od té doby obec patřila pod doubravické panství až do roku 1848. V roce 1786 vzniká samostatná německá osada Tkanovice (severní část Moravičan), která se později počešťuje, což je v tomto kraji výjimkou. Samostatnost Tkanovic setrvává až do roku 1849.

1918–1938

V roce 1918 byla vystavěna nádražní budova Moravičany-Loštice. Ze zdejšího nádraží se do světa vyvážely slavné olomoucké tvarůžky z Loštic. Továrníkem V. Kratochvílem byla roku 1918 zprovozněna továrna amerických dřevěných kolíčků, párátek a kopyt pro zlínské závody Tomáše Bati. V roce 1920 je založena sportovní organizace Orel Moravičany a rok později také tělocvičná organizace Sokol Moravičany. Dne 7. května 1945 ustupující německá vojska odstřelila železniční most přes Moravu. Ruská osvobozenecká vojska vtáhla do obce 9. května 1945. V obci nastal poválečný zmatek, neboť do 20. května 1945 nefungovalo železniční spojení a tisíce lidí se snažily dostat domů. V Moravičanech na nádraží byl zřízen charitní lazaret pro nemocné a raněné. Několik osob zde také zahynulo, byli pohřbeni na místním hřbitově.

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:

• Kostel svatého Jiří s areálem – v jádru gotická stavba z konce 14. století, upravený v roce 1615 a koncem 17. století; severní kaple pochází ze 3. čtvrtiny 18. století; k areálu dále patří: fara, škola a obvodové zdi.
• budova fary čp. 98 – v jádru pozdně renesanční stavba z doby kolem roku 1600, upravená v roce 1778 a v 1. polovině 19. století
• škola čp. 100 – budova středověkého založení
• brána s obvodovou zdí a edikulou – klasicistní architektura z přelomu 18. a 19. století
• kaple s kněžskou hrobkou – klasicistní architektura z poloviny 19. století
• kaple sv. Cyrila a Metoděje (u staré cesty do Loštic) – klasicistní z konce 18. století
• sloup Panny Marie (starší sloup na návsi) – barokní z roku 1703
• sousoší Panny Marie, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého (na návsi za mostem) – soubor barokních skulptur z poloviny 18. století
• hradiště a pohřebiště (v místě areálu farního kostela) – archeologická památka s nálezy z období moravské malované, lužické, laténské, germánské, slovanské a středověké kultury
• smírčí kříž (na návsi u kaple sv. Floriána) – památka ze 16. století

Železný silniční most

V obci se donedávna nacházel nejstarší železný most v okrese Šumperk. Most, po kterém vedla silnice přes řeku Třebůvku byl projektován a vybudován v roce 1888 firmou bratří Kleinů. Technická data: rozpětí 30,60 metrů, šířka 3,60 metrů, výška nad terénem 3,90 metrů, výška parabolických nosníků 3,95 metrů. Původní mostovka byla v roce 1985 nahrazena železobetonovou deskou. Most byl ve špatném stavu, proto byl 5. 4. 2009 v rámci rekonstrukce odstraněn; byl nahrazen novým mostem.

Pamětihodnosti v katastru obce, které nejsou zapsány mezi kulturní památky:

• kaple sv. Floriána (na návsi) – klasicistní kaple je zasvěcena patronu hasičů – sv. Floriánovi. Kaple byla vystavěna v 18. století. V roce 1993 byla zrekonstruována k výročí SDH Moravičany. Interiér je vyzdoben malbami místního malíře P. Herziga, které jsou inspirovány zdejšími památkami. K této kapli se rovněž váže tradice, že každým rokem v předvelikonočním čase se tady schází místní mládež a chodívá s přestrojeným Jidášem klapat (hrkat) po celé dědině. Tento velikonoční zvyk se dochoval dodnes. Místní název kapličky je „Florejánek“.
• kaple Nejsvětější Trojice (u továrny) – Nynější klasicistní podoba kaple pochází z roku 1833 a dal ji vybudovat Ignác Kopp. Avšak v roce 1942 byl dřevěný reliéfní obraz Nejsvětější Trojice vyměněn obrazem svaté Otilie.
• kaple sv. Rocha (za Třebůvkou) – Postavena Josefem Homolákem v roce 1826. V 70. letech 20. století byla poškozena a zanikla.
• kříž v Záhumení – Vystavět jej zde nechali Jan a Mariana Křoupalovi v roce 1828.
• Zhánělův kříž (u ZŠ) – Kamenný husitský kříž na Farově nechal vystavět v roce 1806 moravičanský sedlák František Zháněl.
• kříž (při cestě do Loštic) – Kamenný kříž při cestě do Loštic nechali vystavět manželé Josef a Jenovéfa Jarolímovi z Moravičan v roce 1896. Mnohokrát byl poškozen. Původní kamenný kříž se nedochoval, proto byl nahrazen dřevěným a současně kovovým křížem na vrcholu podstavce. V podstavci se nachází reliéf Panny Marie Lurdské. Celý kříž byl rekonstruován a posvěcen v roce 2017.
• kříž (při cestě do Mohelnice) – Původně zde od roku 1748 stával dřevěný kříž, který vystavěl Fabián Frébort z Moravičan, později v roce 1896 byl nahrazen kamenným křížem a to zásluhou manželů Antonína a Terezie Winklerových.
• kříž (u vodárny) – Pochází z roku 1806. Vystavěl jej Gregorius Martinec z Moravičan. Obnoven byl roku 1869 Františkem a Vincencií Martincovými. Podstavec je z čelní strany zdobený reliéfem Panny Marie Bolestné. Dřík zdobí kalich s hostií, vinnou révou a obilné klasy. Pod těmito motivy eucharistie jsou reliéfní andílci. Na dřík nasedá kříž s plastickým tělem Krista.
• kříž (na hřbitově) – Kamenný kříž z maletínského pískovce vytvořil v roce 1880 sochařský mistr Kubíček z Maletína.
• misijní kříž (u kostela) – Vystavěn na připomínku lidových misií, které se v obci konaly v letech 1949 a 2017.
• sloup Panny Marie (novější sloup na návsi) – Novější mariánský sloup byl slavnostně vztyčen v roce 1897. Zhotovit ji nechal olomoucký kameník Havlásek. Dodnes lidé ctí Pannu Marii a místní farnost zde pořádá mariánské modlitby.
• pomník obětem světových válek – sochu Plačící ženy zhotovil sochař Julius Pelikán v roce 1946.
• pamětní deska padlým železničářům (na nádraží).

Osobnosti

Jedná se o osoby, které se v obci narodily, zemřely anebo zde nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození.

• Jan Nepomucký Tutta (1781–1851), moravičanský rodák (č.p. 177), vystudoval na kněze, psal básně, farář a děkan opatovický, patřil k prvním národním buditelům na Hané, jeho některé statě zařadil Josef Jungmann do svých Dějin literatury české.
• František Pluskal Moravičanský (1811–1901), moravičanský rodák (č.p. 121), lékař, archeolog, přírodovědec, botanik, historik a spisovatel mnoha odborných knih. (např. Děje říše Velkomoravské : od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907 (1883), nebo Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1887)).
• Josef Talský (1836–1907), moravičanský rodák, byl synem moravičanského učitele, sám vystudoval učitelství a působil na nižší reálném gymnáziu v Novém Jičíně. Věnoval se studiu ptactva, účastnil se ornitologických evropských sjezdů. Byl známý ve vědeckých kruzích, napsal řadu článků a odborných publikací.
• František Srbecký, (1840–1909) rodák z Věžek u Kroměříže, katolický kněz a politik, zemský poslanec, zemřel v Moravičanech.
• P. Eduard Domluvil (1846–1921), moravičanský rodák (č.p. 70), v roce 1869 vysvěcen na kněze. Založil muzeum ve Valašském Meziříčí, byl členem muzejní společnosti v Brně, věnoval se historii a především národopisným muzejním sbírkám.
• Prof. Vlastimil Ambrož (1880–1940), moravičanský rodák, byl profesorem češtiny, latiny a řečtiny na gymnáziích. Od roku 1904 uveřejňoval stati o historii Moravičan ve vlastivědném sborníku Severní Morava, věnoval se studiu sv. Jeronýma. V letech 1919–1925 byl kronikářem obce.
• Karel Jílek (1896–1983), moravičanský rodák (č.p. 132 – bývalý hostinec K. Navrátila), akademický malíř a grafik, spřízněn s malířem Adolfem Kašparem, žák Maxe Švabinského. Patřil k impresionistům, věnoval se krajinomalbě, četně vystavoval svá díla v naší republice i v zahraničí; Moravičanům daroval obraz Ukládání Krista do hrobu.
• František Kruš (1898–1944), rodák z Leštiny u Zábřeha, od roku 1923 žil v Moravičanech ve vile č.p. 81, byl učitelem v Doubravici, Moravičanech a Lošticích, aktivní člen moravičanského Sokola, patřil k hrdinům severomoravského protifašistického odboje, od roku 1939 žil v ilegalitě, zastřelen gestapem 14. 1. 1944 na statku č.p. 5 v Ochozi u Konice. Na návsi v Ochozi stojí pomník s jeho jménem a jmény manželů Faltýnkových, kteří za jeho ukrývání byli popraveni 4. 4. 1945 v pankrácké věznici.
• Rostislav Ambrož (1903–1942), aktivní člen místní organizace Sokol, protinacistický odbojář, popraven v Osvětimi, na počest Rostislava Ambrože a Františka Kruše byla po 2. světové válce na sokolovně odhalena pamětní deska, dodnes se na jejich připomínku koná v obci turistický pochod Memoriál F. Kruše a R. Ambrože pod organizační záštitou Sokola Moravičany.
• P. Josef Novák (1909–1993.) rodák z Krásenska u Vyškova, kněz, archeolog, historik, celý svůj aktivní život prožil v Moravičanech jako farář zdejší farnosti. Napsal tři díly dějin Moravičan a Doubravice, byl dlouholetým obecním kronikářem. Významně se zapsal do dějin jako archeolog a badatel pravěkých kultur na Mohelnicku, v Moravičanech a okolí prováděl odborné výzkumné práce, významné vykopávky jsou dodnes k vidění v expozici Pravěk Mohelnicka v mohelnickém muzeu.
• Josef Olejník (1914–2009), katolický kněz, hudebník, pedagog a významný skladatel liturgické hudby, v devadesátých letech 20. století vypomáhal v moravičanské farnosti.
• Štěpánka Mertová (roz. Rychterová 1930–2004), rodačka z Moravičan, československá atletka, reprezentovala na olympijských hrách v hodu diskem: ME 1954 Bern (4. místo); LOH 1956 Melbourne (8. místo); ME 1958 Stockholm (2. místo – bronzová medaile pro Československo); LOH 1960 Řím (11. místo).
• Vladimír Gottwald (* 1946), moravičanský rodák, jeden ze dvou současných výtvarníků – medailérů Královské australské mincovny, autor několika nynějších mincí Australského dolaru.
• Ladislav Brázdil st., v roce 2003 přišel s myšlenkou vyvinout automobil pro vozíčkáře, v roce 2005 se podařilo vyvinout první prototyp, dnešní automobil Elbee úspěšně dobývá evropský trh.
• Jaromír Martinec (1973), moravičanský rodák, technik závodních vozů Tatra, účastník závodů Rallye Dakar, jezdí s posádkou Alberta Llovera z Andorry.
• Michal Kvapil (1991), moravičanský rodák, vicemistr Evropy z roku 2012 a reprezentant ČR v lakrose. Zakladatel brněnského lakrosového klubu Brno Ravens LC.