Mohelnice (Okres Šumperk)

Historie

První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka (lidí tzv. kultury lineární keramiky). Pozůstatky jejich sídlišť byly objeveny v lokalitě bývalého místního cukrovaru v místech štěrkopískoven a přinesly v roce 1999 i jedinečný objev monoxylu, tj. pravěké lodi, vydlabané z jediného kusu dřeva.

Toto osídlení ale ve 3.–4. století př. n. l. ustoupilo Keltům (tzv. laténské kultuře), kteří zde založili několik osad (kromě Mohelnice i v Moravičanech, Polici nebo Libivé). Z této doby byly nalezeny železné nástroje, zbraně i šperky, stejně tak jako keramika či vlastní mince. Keltové byli nicméně na přelomu letopočtu vytlačeni z tohoto území vpády Germánů. Ti sami byli přibližně v 9. století nahrazeni Slovany, kteří zde založili dvě větší zemědělská osídlení – kromě Mohelnice i v Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v Olomouci usadila přemyslovská knížata. Ve 13. století se jádro osídlení přestěhovalo kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města.

Jako součást tzv. Sudet se město s velkou většinou německého obyvatelstva stalo v říjnu 1939 (na základě uzavření Mnichovské dohody) součástí nacistického Německa a ještě před vypuknutím druhé světové války bylo dne 10. října 1938 obsazeno říšskoněmeckým vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až 9. května 1945 postupující Rudou armádou. Německé obyvatelstvo bylo poté většinou vysídleno, čímž se město částečně vylidnilo. Volné domy a byty byly nabídnuty Čechům.

Po nástupu komunismu v roce 1948 proběhlo několik neúspěšných pokusů o založení JZD. To vzniklo nakonec až v roce 1957. Postupně k němu byla připojována družstva z okolních obcí, které byly k Mohelnici připojeny roku 1976. Po roce 1989 došlo k rychlému rozvoji města – např. výstavba jižního obchvatu, průmyslové zóny či výrazné rozšíření nabídky služeb. Od 2. dubna 2012 do konce října téhož roku se v Mohelnici opravilo náměstí i přilehlé ulice: Třebovská, S. K. Neumana a Olomoucká. Na náměstí se objevila nová umělecká kašna s fontánou a nová zeleň.

Pamětihodnosti

viz též|Seznam kulturních památek v Moh

; Morový sloup : Morový sloup na hlavním náměstí Mohelnice je dílem Jana Václava Strumera a byl dokončen roku 1717, tj. dva roky po devastující morové epidemii z roku 1715 (tu připomíná i zápis z kroniky vyrytý na sloupu). Na balustrádě jsou sochy sv. Anny, sv. Pavlíny, sv. Augustina a sv. Ambrože, na podstavci potom sv. Rozálie a sochy ochránců proti moru – sv. Karel Boromejský, sv. Roch, sv. Šebestián a sv. František Xaverius. Na vrcholu sloupu v korintském stylu je sousoší Panny Marie s Ježíškem. ; Kostel svatého Tomáše z Canterbury: Farní kostel svatého Tomáše z Cantenbury (též kostel sv. Tomáše Becketa), původní farní kostel Panny Marie, poprvé zmiňovaný v roce 1247, byl roku 1424 vypálen husitskými vojsky. Obnoven v gotickém stylu a znovu vysvěcen byl v roce 1480. Z období renesance se na bočních zdech i uvnitř kostela zachovala vzácná funerální figurální výzdoba, spjatá s rodinou tehdejšího faráře Valentina Schwarze. Další úpravy byly provedeny v barokním stylu, týkaly se především dvou bočních kaplí – sv. Anny a sv. Kříže a také oltáře, křtitelnice či kazatelny. Novogotická přestavba po požáru v 19. století přidala především průčelí s kamennou rozetou nad vstupními vraty. ; Městská věž : Městská věž byla a stále je jednou z nejvýznamnějších dominant města. Věž je 72 m vysoká, čtvercového půdorysu, o základně 9 m a síle stěny u základů až 2,5 m. V minulosti byla její nejdůležitější činnost v oznamování nebezpečí, sloužila jako tzv. hlásná věž. V průběhu let věž několikrát změnila svůj vzhled, a to zejména umístěním hodin nebo tvarem střechy až do dnešní „špičaté“. Zatím poslední rekonstrukce kostelní věže proběhla v průběhu roku 2015. Při opravách byly kompletně vyměněny trámy a střešní krytina. Věž byla po rekonstrukci otevřena i veřejnosti a slouží jako místní rozhledna. ; Mohelnický betlém : Každoročně o vánočních svátcích je v kostele svatého Tomáše z Canterbury vystaven velký vyřezávaný Mohelnický betlém. Na ploše 6 × 7 metrů je kromě jesliček také řada dalších figur i staveb, mimo jiné hrady Bouzov a Karlštejn. Mezi lety 1958 a 1988 jej vytvořil Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu (sám vyobrazený v betlémě jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před mlýnem). V jeho práci pokračoval i jeho syn František, který v roce 2003 dokončil chybějící figury skupiny muzikantů. Celý betlém je osvětlen a část figurek v něm je pohyblivá. ; Městské muzeum : Mohelnické muzeum dokumentuje život v tomto regionu v průběhu historie. Je zde expozice věnovaná prehistorii, slovanskému osídlení i středověku – ta obsahuje kolekce loštických pohárů, nalezený poklad pražských grošů či odznaky mohelnických cechů. K vidění je v muzeu také hodinový stroj z kostelní věže nebo expozice dokumentující život měšťanů v 19. století a začátku 20. století. Z poválečných let je zde vystaveno několik předmětů upomínajících na politické vězně v 50. letech vězněné v mírovské věznici. Muzeum je otevřené každý den od pondělí do soboty, a to včetně malé galerie místních malířů a lapidária. ; Památník děkana Lautnera : V mohelnických městských sadech byl roku 1685 po pětiletém věznění a vyslýchání odsouzen a za provozování čarodějnictví na hranici upálen šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Kvůli své oblíbenosti mezi lidmi a vlažnému postoji k rekatolizaci byl obžalován soudcem Bobligem z Edelstadtu. Když odmítal přiznat svou vinu, byl podroben i mučení. V letech 1999–2000 byl proces přezkoumán a děkan Lautner rehabilitován. Na místě v městských sadech, kde došlo k upálení, je umístěna kamenná pamětní deska. ; Ostatní pamětihodnosti

Kostel svatého Stanislava byl postaven v letech 1577–1584, v 17. a 18. století byl barokně upraven.
Vodní brána – jediná dochovaná brána z původního městského opevnění
Dům s baštou – místo věznění děkana Lautnera (tzv. čarodějnický domek)
Městské opevnění – pozůstatky obranného systému města v podobě několika úseků hradební zdi, brány a dvou bašt
Kaple svatého Vladimíra – někdejší evangelický kostel v Mohelnici, postavený roku 1906. V současné době je užíván Církví československou husitskou a Pravoslavnou církví.
Zaniklé pravěké sídliště kultury s lineární keramikou
Do katastrálního území Mohelnice zasahuje část přírodní památky Zátrže.