Loštice

Historie

Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve druhé polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku přikoupil od Petra z Loštic popluží. Ve 14. století jsou Loštice označovány jako městečko, kde se pravidelně konaly trhy a výroční slavnosti. Od 15. století je historie města spojena s židovskou komunitou. V Lošticích Židé založili v roce 1544 hřbitov a roku 1571 byla postavena synagoga. V 17. století město zasáhl rozsáhlý požár a letní povodně. Na počátku 1

Na počátku 20. století došlo k rozvoji města – bylo zavedeno autobusové spojení s okolními vesnicemi, založen Klub čs. turistů, otevřeno cvičiště, postavena hasičská zbrojnice a založen nový hřbitov. V roce 1938 se v okolích Loštic rozšiřuje henleinovské hnutí, 1941 byla zakázána činnost Sokola, Orla a Skauta. Po válce byl roku 1945 založen Svaz přátel SSSR, roku 1947 zrušena loštická židovská obec a 1949 začala hromadná likvidace živnostníků.

Symbolem Loštic jsou olomoucké tvarůžky, které zde firma A. W. vyrábí již od roku 1876. Město žije také kulturní životem v návaznosti na tradici výroby tvarůžků probíhají každoročně Slavnosti hudby a tvarůžků (červen) a turistický Pochod za Loštickým tvarůžkem (květen).

Loštické poháry

Unikátní poháry hnědé barvy s povrchem pokrytým puchýřky se od konce 14. století do 16. století vyráběly v Lošticích a blízkém okolí. K jejich výrobě používali hrnčíři specifické hlíny těžené poblíž města a vypalovali je při teplotě kolem 1200 °C. Tyto poháry byly ve své době obchodním hitem a nachází se na mnoha hradech střední Evropy. Jeden z pohárů je vyobrazen na obraze Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší z počátku 16. století.

Pamětihodnosti

• Muzeum olomouckých tvarůžků, které nabízí vhled do historie výroby Olomouckých tvarůžků a podniková prodejna firmy A. W., která nabízí široký sortiment tvarůžků.
• Tvarůžková cukrárna, která od roku 2009 vyrábí originální Poštulkovy tvarůžkové moučníky – slané zákusky s jemnou tvarůžkovou pěnou. Nabízí také rychlé občerstvení.
• Restaurace a hotel U Coufalů s dlouholetou tradicí nabízí širokou nabídku specialit připravovaných z Olomouckých tvarůžků.
• Památník Adolfa Kašpara v domě, kde malíř a ilustrátor trávil pravidelně letní měsíce se svou rodinou. Umístěna je zde také expozice o historii města Loštice.
• Loštická synagoga přístupná o víkendech a volně přístupný židovský hřbitov
• Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jehož nejznámější díla patří pohyblivý betlém. V roce 2015 ho tvořilo na 300 figurek. Kromě tradičních biblických postav zachytil řezbář i skutečné postavy obyvatel města i Moravy.
• Fara čp. 22 (poblíž kostela) – jednopatrová stavba z první poloviny 19. století
• Husův sbor – novokonstruktivistická stavba z roku 1933
• Městské koupaliště se nachází v okrajové části města. K dispozici je velký a malý bazén se skluzavkou a travnaté hřiště se sítí na volejbal.

Ve městě jsou evidovány tyto kulturní památky:

• Kostel svatého Prokopa – se zachovalým románským jádrem (vznik původního kostela se odhaduje kolem roku 1208), renesančně přestavěný, do dnešní podoby upravený v 18. století. K areálu kostela patří klasicistní kamenný kříž z roku 1801 a empírový náhrobek Rosalie Dworzakové z roku 1829.
• Bývalá synagoga čp. 619 – klasicistní synagoga z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog
• Židovský hřbitov s náhrobky – založený kolem roku 1554; nejstarší náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století
• Dům čp. 116, v jádru renesanční měšťanský dům, upravený v 1. polovině 19. století s bohatě členěnou fasádou
• Dům čp. 607, bývalá sladovna – pozdně empírový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády
• Dům čp. 81, bývalá koželužna – předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, barokní a rokokové prvky na fasádě
• Kašna se sochou Svatopluka (na náměstí) – kamenická práce z roku 1859, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra z Orlice u Králík
• Sloup Nejsvětější Trojice (na náměstí) – kamenická práce z roku 1853, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra, s využitím starší barokní skulptury Nejsvětější trojice s rozšířením celku o sochy svatého Šebestiána, svatého Rocha, světce bez atributů a sv. Jana Nepomuckého
• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1735 u mostu při straně domu čp. 247, doplněná kolem poloviny 18. století
• Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) z roku 1735
• Dům čp. 343 – dům malíře Adolfa Kašpara s ateliérem, ve kterém tvořil

Rodáci

• František Havelka (1817–1882), malíř, otec Jana Havelky
• Jan Havelka (1839–1886), pedagog a spisovatel
• Vilém Barvič (1841–1892), hudební skladatel
• Willibald Müller (1845–1919), novinář, spisovatel, historik a knihovník
• Alois Wessels (1864–1944), zakladatel loštických tvarůžkáren
• Richard Fischer (1872–1954), advokát, žurnalista, politik, starosta Olomouce
• Stanislav Adam (1889–1974), učitel a hudební skladatel
• Jan Kühndel (1889–1970), učitel, muzeolog, archivář, odborný publicista
• Ladislav Bedřich (1901–1986), účastník zahraničního odboje a politický vězeň
• Stanislav Nasadil (1907–1941), pravoslavný duchovní, oběť druhé světové války
• Josef Bieberle (1929–2018), historik
• Emil Hekele (1940–2009), silniční cyklista, cyklokrosař
• Bruno Hauk , starosta během 2. světové války