Olšany u Prostějova

obec, 1719 obyvatel k 1.1.2014, 11,04 km2
znak Olšany u Prostějova
Olšany u Prostějova

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jana Křtitele
  • Kříže u kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na mostě
  • Sousoší Panny Marie, svatého Norberta a svatého Floriána na návsi
  • Sousoší Ukřižování
  • Smírčí kříž
  • Hraniční kámen před kostelem
  • Fara

Muzea

  • Hasičské muzeum (Založil Alois Vláčil 1995)
  • Hanácké muzeum (Založil Alois Vláčil 2004)

Historie

  • 1050 „První písemná zmínka o Olšanech, ovšem tento údaj je poněkud problematický, protože Wolný neuvádí, z jakých pramenů ho zjistil.“
  • 1141 První potvrzená písemná zmínka o Olšanech. V soupisu popluží, patřících v tomto roce olomoucké kapitule lze najít též popluží olšanské.
  • 1180 věnoval český kníže Bedřich spolu s manželkou Alžbětou olomouckému kostelu „pro spásu svého syna Vratislava“ celou vesnici Olšany. Biskup Dětleb si však záhy nato vyžádal od knížete souhlas, aby ji mohl vyměnit s nějakým rytířem Zbraslavem za majetek kolem Mohelnice. O novém majiteli Olšan rytíři Zbraslavovi nevíme nic bližšího, jen že byl synem nějakého Voka.
  • 1287, 1.1.první zmínka o olšanském farním kostele. Vojslava, vdova po Jenčovi z Deblína, která měla v Olšanech statek, dala patronátní právo kostela sv. Jana Křtitele v Olšanech klášteru sv. Kateřiny v Olomouci, ovšem slova „Jana Křtitele v Olšanech“ jsou dopsána dodatečně na razuře a původní text zněl „sv. Bartoloměje ve Vážanech“, jak dokazuje jiný exemplář této listiny publikovaný v moravském kodexu z archivu brněnských jezuitů. K odstranění původního textu z listiny došlo asi v druhé polovině 14. století, kdy byly vedeny spory o patronátní právo olšanského kostela.
  • 1370 Klášter dominikánek od sv. Kateřiny kupují jeden lán od Herše z Olšan a rozšiřují tak svůj majetek v Olšanech.
  • 1373 Záznam v retrospektívním úvodu farní kroniky (vedené od r. 1899) připomíná okrouhlou zděnou kapli při západním straně osady.
  • 1378 po smrti faráře Zdeňka vypukl spor o obsazení fary v Olšanech mezi klášterem sv. Kateřiny a 6 držiteli Olšan, jimž příslušela také část patronátu. Církevní soud
  • 1379 v Olomouci odklidil spor tím, že stanovil určité pořadí při obsazování farářského místa a na místo potvrdil Jana Hřimáče.
  • 1399 olšanský farářem je Jan Gran, o čemž svědčí listina pro klášter pustoměřský z toho roku
  • 1410 nový spor o právo jmenovati faráře. Tentokrát rozhodoval o sporné otázce pražský církevní soud. Tím však sporům tohoto druhu nebyl učiněn konec.
  • 1450 toho roku vyhořel husitskými válkami těžce zkoušený klášter olomouckých dominikánek od sv. Kateřiny. Při požáru, kromě materiálních škod, přišel klášter též o archiv, čímž se značně ztížila jeho pozice ve sporech s feudály o vrácení rozchvácených statků, protože nemohl své nároky ničím doložit.
  • 1492 svěřuje král Vladislav Jagellonský opravu ( právní ochranu ) nad částí Olšan, kterou držel klášter dominikánek, majitelům plumlovského panství Johance z Kravař, její dceři Ludmile a zeťovi Vratislavovi z Pernštejna aby lépe zajistil bezpečnost jejich statků. Přese všechno však zůstávala hospodářská situace kláštera neutěšená a klášter byl nucen přistoupit k postupnému výprodeji svých práv a pozemků.
  • 1494 si stěžuje olšanský farář Štěpán na Jana Kolesu, který zde měl statek, že mu neodvádí desátek.
  • 1516 prodává klášter dominikánek od sv. Kateřiny od svého dvora v Olšanech jeden lán a půl louky za 300 hřiven do dědičného vlastnictví svému poddanému Matěji Nesadovi.
  • 1517 Prodávají dominikánky svým olšanským poddaným právo na odúmrť, to znamená právo na svobodné odkazování majetku.
  • 1527 toho roku vymáhá soudně farář Jan Šťavka desátek od poddaných kláštera sv. Kateřiny. Za jeho působení byla fara vypleněna vojáky pod vedením Petra ze Žerotína, táhnoucími k Uherskému Hradišti. Zanechali zde truhlu klenotů a stříbra, kterou převzala Olomoucká kapitula, i když si na ni činil nárok Jan z Pernštejna
  • 1538 Prodávají dominikánky čtvrt role ode dvora olšanského fojtovi Vávrovi
  • 1543 Prodávají dominikánky další čtvrt role a louku Tomanovi Beránkovi z Olšan. Jako důvod tohoto prodeje klášternice uvádějí obtíže při placení stále rostoucích berní a připouštějí možnost, že budou nuceny svůj olšanský majetek prodat.
  • 1550 synové Jana z Pernštejna prodávají svou část obce s půlkou patronátního práva Jindřichovi ze Zástřizl.
  • 1552 Jindřich ze Zástřizl vyměňuje svoje poddané v Olšanech za poddané premonstrátů z Klášterního Hradiska ve vsi Roštíně na Kroměřížsku.
  • 1568 konec působení faráře Jana Šťavky
  • 1568 Klášter dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci vyměnil svých čtyřiadvacet poddaných s dvanácti domy a farní patronát s premonstrátským klášterem Hradisko u Olomouce, který již vlastní část Olšan, za jedenadvacet poddaných ve Štětovicích a sedmnáct v Tážalech. Od této doby dosazuje klášter Hradisko na faru svoje řeholníky. Tato směna zakončila proces postupné likvidace středověké roztříštěnosti držby vsi a soustředila Olšany, s výjimkou dvou gruntů olomoucké kapituly, v rukou jednoho majitele.
  • 1618 počátek třicetileté války v českých zemích. Vlivem strategické polohy na důležité cestě mezi Olomoucí a Prostějovem jsou Olšany častých průtahů armád obou válčících stran – stavovských vojsk i armády císaře Ferdinanda II. Jako církevní statek, jehož majitelé byli oddanými stoupenci císařské politiky, byly Olšany poškozovány hlavně stavovským vojskem, ale ani císařští je nijak nešetřili. Města Olomouc a Prostějov se připojila k českému stavovskému povstání a prostor v jejich okolí byl až do Bílé Hory ovládán stavovskými vojsky.
  • 1619, 29. 6. „Obsazuje olomoucká stavovská posádka pod vedením Hartmana Puchheima premostrátský klášter v Hradisku. Opat byl uvězněn v Olomouci, mniši vyhnáni a statky zabaveny. O vztahu tehdejších klášterních poddaných k jejich vrchnosti výmluvně svědčí fakt, že v Puchheimově vojsku se útoku na Klášterní Hradisko zúčastnilo i několik set poddaných z klášterních vesnic.“
  • 1620, únor Olšany mají možnost holdovat novému králi Fridrichu Falckému, zvolenému českými stavy, který tudy projížděl se svým průvodem při cestě z Brna do Olomouce.
  • 1620, listopad Proběhla bitva na Bílé Hoře, která znamenala konec třicetileté války v českých zemích. Habsburkové potlačili náboženskou a stavovskou opozici v českých a rakouských zemích.
  • 1621, 11.1. Olšany se stávají trpným svědkem vítězného tažení císařské armády generála Buquoye, jíž Olomouc otevřela své brány.
  • 1621, listopad Stavovská vojska se pod vedením Jiřího Krnovského pokusila dobýt města zpět, byla však odražena a musela se spokojit s tím, že vyplenila okolní vesnice.
  • 1624 „Počátkem toho roku byla Olomouc znovu ohrožena vpádem uherského vojska Gábora Bethlena. Město sice císařská posádka udržela, ale obyvatelstvo vesnic v jeho okolí krutě trpělo řáděním uherské a turecké soldatesky.“
  • 1633 „Po Habsburském vítězství přistupuje klášter v Hradišti k tvrdé rekatolizaci a již tohoto roku hlásí olšanský farář, že všichni obyvatelé vesnice jsou katolíky, řada však jimi byla zřejmě pouze z donucení.“
  • 1639 tažení Švédů do Čech pod vedením Banéra
  • 1642, 14.6. dobytí Olomouce Švédy pod vedením generála Torstensona po čtyřdenním obléhání. Císařské vojsko se pokusilo několikrát dobýt město zpět, ale muselo pokaždé odtáhnout s nepořízenou. Olšany byly zničeny i s dvorem a farou a kostel znesvěcen. Vrchnosti se podařilo zachránit pouze dobytek ze dvora a z ovčírny, kterou to premonstráti počátkem 17.stol. zřídili. 3 „Za těch dob v naší krajině vymírali lidé mečem nepřátelským, hladem a nakažlivými nemocemi. Domy byly buď spáleny nebo na polorozbořeny a jejich majitelé buď mrtvi nebo někde v cizině, pole ležela ladem. Vůbec olšanské roviny byly častým svědkem utrpení a strádání, které prožili občané Olšan i okolních vesnic nejen za vpádů švédských, ale i za pozdějších vojenských operací, které jako předpolí olomouckých pevností způsobily nenahraditelné škody na majetku a životech.“
  • 1648 Vestfálský mír ukončuje třicetiletou válku
  • 1653 následkem vylidnění a nedostatku kněžích olšanská farnost zaniká, kostel olšanský stává se filiálním kostela těšetického, faru přebírá Martin Oplický, farář z Těšetic, které byly též pod patronací hradišťských premonstrátů. V Olšanech bývá jen místní kaplan.
  • 1656 Premonstráti přikročili k celkové obnově kláštera po švédském plenění a brzy nato i k obnově svých objektů v poddanských vesnicích. Některé z nich, jako ovčírna a sýpka v Olšanech musely být úplně strženy a postaveny znovu.
  • 1669 znovuvysvěcení olšanského kostela po znesvěcení švédy. „Administrátor Fr. May sdělil konsistoři, že kostel je po švédské válce znovu posvěcen. Měl toho času 3 neposvěcené oltáře, užívalo se jen oltáře přenosného. Na věži byly 2 posvěcené zvony.“ Ve stájích dvora premonstrátského kláštera v Olšanech je chováno 90 kusů hovězího dobytka a v olšanské ovčírně asi 1500 kusů ovcí.
  • 1681 místní se nemohli upamatovati, zda zde kdy byl samostatný farář, vždyť zde ani nebylo samostatné farní budovy
  • 1705 v klášteře Hradisko se opatem stává Bernard Wanke
  • 1710 Započata barokní přestavba olšanského kostela. Kruhová loď byla rozšířena do kříže
  • 1711, 18.8. Olšany zachvátil veliký požár a celá obec lehla popelem spolu s kostelem a farou. Olšanskou duchovní správu vede P.Petr Látal (jeho příchod do obce není znám). Ten o neštěstí píše: „Roku 1711 dne 18. srpna odpoledne o půl třetí udeřil blesk v Olšanech do domu Jiřího Hrabala a zapálil vesnici, při kterémžto požáru shořelo 45 rolnických domů, stodol 29, ve dvoře olšanském stodola, stáje, kuchyně a malí ovčinec, 3 osoby se udusily: Kateřina Kouřilová, pacholek Vychodilův a dítě Ondřej Kučera. Mikuláš Medek shořel na prach. Shořel též kostel a vše co v něm bylo, ciborium, ve kterém se uchovávala Velebná Svátost se roztavilo a zvony pukly. Fara v mé nepřítomnosti shořela úplně a poněvadž v ní byly uschovány knihy účetní kostela olšanského, kniha matrik, shořely i ty. Z mích věcí nezachovalo se nic než bílé umývadlo.“
  • 1711 započato vedení farních matrik. Matriky jsou vedeny latinsky
  • 1712, 13.6. „..za slavné paměti Bernarda Wanke, opata kláštera Hradišťského, začal se chrám Páně po svém vyhoření stavěti a jest založen ke cti a chvále Neposkvrněného Početí P. Marie a sv. Jana Křtitele. Dokonán ale jest za slavného panování Benadita Beneše, opata kláštera hradišťského, v r. 1714“
  • 1714 Postavena věžka nad hlavním obloukem kostela
  • 1715 znovupostavena fara. O její restaurování se zasloužil P.Petr Látal. Fara slouží jako sídlo prelátů klášterního hradiska v Olomouci .Duchovní správce obýval pouze kaplánku odloučenou od prelatury. Farní obročí – desátek 43 kop pšenice a ovsa 61/2 kopy vajec a 61 dnů roboty bylo vyplaceno roční rentou 425 zl. 31/2 kr.
  • 1720 - 1722 v Olšanech vede duchovní správu p. Nepomucenus Wiminco
  • 1722 - 1725 v Olšanech vede duchovní správu p. Alexander Kluger
  • 1725 v Olšanech vede duchovní správu Wagner (do r.1733)
  • 1728 Olšanský kostel byl „spravován“, ale proč a jak není v knize účtů udáno.
  • 1728 postavena císařská silnice. Olšanští jsou povinni při stavbě vykonávat tažné a ruční práce a spřežení poskytovati
  • 1733 – 1740 v Olšanech vede duchovní správu p. Hugo Cerveli
  • 1740 – 1742 v Olšanech vede duchovní správu p. Chrisofor Girzik
  • 1741, 12.10. znovuvysvěcení kostela biskupem Jakubem Arnoštem z Lichnštejna. Lze se domnívat, že kostel měl v té době přibližně dnešní podobu, pouze věž byla ještě zakryta ploše. Prelátem v té době byl Pavel Ferdinand Václavík.
  • 1741,25.12. V polovině 18. stol. zasáhly do života obce krutě slezské války, které od roku 1740 vedla Marie Terezie s pruským králem Fridrichem II, Velikým. Toho dne stanula pruská vojska před Olomoucí, která po dvou dnech kapitulovala. Rakouské vojsko odtáhlo z Olomouce do Brna a Prusové obsazují 7.1.1742 i Prostějov. Válečné útrapy které s sebou nesla pruská okupace, rekvizice potravin pro vojáky a koně, vymáhání výpalného a morové nákazy, neminuly samozřejmě ani venkovské obyvatelstvo.
  • 1742 – 1748 v Olšanech vede duchovní správu p. Milo Kohut
  • 1742 Hlavní rakouská císařská armáda vytáhla 1. dubna pod velením švagra Marie Terezie Karla Lotrinského ze svého ležení u Českých Budějovic proti Prusům na Moravu. Rakouská armáda postupovala z jihu země a pruský král se proto rozhodl převést své vojsko přes severní Moravu do Čech. 13. dubna opustily poslední pruské oddíly Prostějov a téhož dne přitáhl do města předvoj vojska Karla Lotrinského. O čtyři dny později přijel do města i jeho velitel. Jeho vojska rozložená po vesnicích v okolí Prostějova se 19. dubna soustředila u Držovic a následujícího dne odtáhla k Olšanům. Karel Lotrinský se se svým štábem ubytoval ve vesnici a pro vojsko byl zřízen tábor po obou stranách císařské silnice mezi říčkou Blatou a kopcem Babou.

Rakouská armáda čítající 30000 mužů, ležela u Olšan devět dnů, Karel Lotrinský však opustil město už 23. dubna, aby vtáhl do osvobozené Olomouce, kterou téhož dne opustil pruský sbor Bedřicha z Anhaltu o 17 000 mužích. 28. dubna opustila rakouská armáda tábor u Olšan a vracela se se svým velitelem zpět přes Prostějov a Brno do Čech. Ve válečném archivu ve Vídni je kniha Památník s francouzským titulem. Patřila princi Karlu Lotrinskému. Objevil ji dr. Jan Kühndel z Prostějova r. 1936. Tam jsou kresby z okolí Prostějova, kudy pochodovalo vojsko směrem k Olomouci. Kreslil je asi zručný kreslíř, patrně nějaký důstojník z inženýrského oddílu Karlovy armády. Mezi kresbami je též pohled na Olšany. Je to nejstarší pohlednice z Olšan r. 1742. Je na ní zakreslena fara, zídka kolem zahrady, stodola krytá došky, kostel s kusou věží, zídka kolem hřbitova, lípy kolem kostela ještě nebyly, bývalá Hradilova hospoda – ale jen sál a stará škola.

  • 1748 – 1751 v Olšanech vede duchovní správu p. Karel Martinkovski
  • 1748, 17.6. Marie Terezie s císařem Františkem přišli do Olomouce, kde přihlíželi probíhajícím stavebním pracím na barokním opevnění a 18.6. si prohlédli vojenský tábor u Olšan. „Severně od Olšan rozprostírá se rozsáhlá rovina, nyní ovšem osetá, klidná, která několikráte v dějinách sloužila vojenským účelům.“
  • 1751 – 1760 v Olšanech vede duchovní správu p. Alezius Wrabetz
  • 1752 byly proraženy dveře do sákristie, do níž byl předtím přístup jen z kostela.
  • 1758 Olšany se znovu dostaly do přímé sféry vojenských operací za tzv. sedmileté války, kdy se pruský král Fridrich II, Veliký pokusil dobýt Olomouc a pak chtěl pokračovat směrem na Vídeň. 6.5. stanuly pruská vojska před Olomoucí. Tentokráte se však snadný úspěch pruské armády neopakoval a nově zbudované bastionové opevnění slavilo úspěch.
  • 1760 – 1765 v Olšanech vede duchovní správu p. Dismas Maraseck
  • 1765 – 1766 v Olšanech vede duchovní správu p. Andreas Weseli
  • 1766 – 1770 v Olšanech vede duchovní správu p. Jakob Beha
  • 1768 a 1769 císař Josef II se dvakráte účastní vojenských cvičení v okolí vojenského tábora pod kopcem Baba u Olšan, tehdy ovšem ještě jako spoluvladař své matky.
  • 1770 – 1776 v Olšanech vede duchovní správu p. Robert Sancius
  • 1770 Byla obnovena vížka nad hlavním obloukem kostela. Ve věžce je latinsky psaná listina z r. 1770 z níž je patrno, že císař Josef II. byl třikráte hostem opata hradiského Václavíka na olšanské faře a přijal jej v audienci ve stanu ve vojenském táboře u Olšan.
  • 1776 v Olšanech vede duchovní správu p. Mauritius Bulin (do r. 1779)
  • 1778 Ve vojenském táboře pod kopcem Baba nedaleko Olšan se sešel Josef II s pruským králem Fridrichem II. Prohlédl si také Magacin, vojenskou budovu nedaleko Olšan směrem na Lutín, sloužící jako předsunuté vozatajské oddělení olomoucké barokní pevnosti, do nějž se vozilo proviantní seno z celé Moravy.
  • 1779 v Olšanech vede duchovní správu p. Jindřich Fialu (do r. 1784)
  • 1779 Bylo započato vedení farních matrik německy
  • 1784 v Olšanech vede duchovní správu p. Maxmilian Weiser (do r.1809). Žil v Uničově a později v Prostějově.
  • 1786, 9.7. Byl posvědcen Maxmilianem Weiserem nový hřbitov za vesnicí. Do té doby se pohřbívalo na původním hřbitově u kostela. Upomínkou na původní hřbitov je kostnice v blízkosti kostela.
  • 1787 Zrušení premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce. Správu kostela a fary přebírá náboženská matice , která povyšuje lokální kostel na farní. Prvním olšanským farářem je jmenován p. Maxmilian Weiser. Ve správě náboženské matice je farnost až do roku 1826.
  • 1788 založena osada Karlov na pozemcích zrušeného dvora olšanského, který patřil hradišťskému klášteru
  • 1794 žádají olšanští krajský úřad aby směli pochovávati na starém hřbitově u kostela, byli ovšem odmítnuti.
  • 1805, listopad Ve vojenském táboře nedaleko Olšan se soustřeďují rusko rakouská vojska pod vedením generála Kutuzova čítající asi 86 000 mužů před tažením na Slavkov. „Císař František a ruský car Alexander byli v Olomouci a často dojížděli do společného ležení u Olšan.“ Zvláště ruští vojáci drancovali obec. Po porážce u Slavkova 2.12. přitáhla k vojenskému táboru u Olšan francouzská vojska a vyrabovala jej, za pomoci občanů, kteří tak aspoň zmírnili škody jim způsobené rusko rakouskými vojsky.
  • 1809 Veliký požár v obci zničil i faru. Tou dobou mívala fara dvě zahrady
  • 1810 Dostal zdejší faru Jan Babor, doktor bohosloví a církevní spisovatel, profesor hermeneutiky a dogmatiky na olomouckém lyceu. Kvůli své svobodomyslnosti a chatrnému zdraví byl přeřazen na šternberskou faru, odkud přešel do Olšan. V letech 1818 – 1833 zastává úřad direktora bohosloví na universitě v Olomouci a v celé Moravě. Psal německy učená pojednání Úvod do starého zákona, O filosofické historii atd.
  • 1826 Olšany získávají hrabata Filip Ludvík a Mořic de Saint Genois.4 Od Náboženské matice kupují patronátní právo a statky bývalého hradišťského panství.
  • 1833 veliký požár, při kterém musela býti stržena věžka nad hlavním obloukem kostela, by kostel a fara byly uchráněny před shořením. Věžka byla r.1835 obnovena.
  • 1842 Olšanský farář Jan Babor si stěžuje vrchnostenskému úřadu, že farníci nechtějí o žních robotovat na jeho polích a úřad nařídil olšanskému rychtáři Janu Mlčochovy, aby obyvatele vesnice přidržel k plnění jejich povinností.
  • 1846, 21.11. zemřel Jan Babor
  • 1847, 14.2. Je olomouckým děkanem a kanovníkem Unckhrochtsbergerem jmenován Ludvík Walecžek olšanským farářem
  • 1858 dosud plochá věž kostela je opatřena kupolí nákladem 1300 zl.
  • 1863 věž kostela je osazena hodinami
  • 1866, 26.6. „Raněn olšanský farář Ludvík Walecžek motovicí.“
  • 1866 Vypukla prusko – rakouská válka. Po katastrofální porážce u Hradce Králové 3.7. ustupují rakouská vojska v panickém spěchu směrem k Olomouci, bezprostředně sledována pruskými sbory. 14.7. došlo poblíž Olšan u přechodu přes Blatu ke srážce mezi pruskou a rakouskou jízdou. Vítězné pruské vojsko o síle asi 18 000 mužů pak na tři následující dny obsazuje a rabuje Olšany. Vojsko je po 200 – 250 mužích ubytováno po olšanských domech a podle žádosti o náhradu škod „šeredně řádili, větší díl rodin docela vyjedli a hrozně pastušili“. Pruský velitel, generál Schweinitz, byl ubytován na faře.
  • 1866, 10.10. přichází na olšanskou faru František Diringer z Daskabátu. Zemřel 27.7.1877 a je pochován v Olšanech
  • 1867 „Rakouský císař František Josef I prohlíží osobně válkou poničenou krajinu.V září zavítal také do Olomouce a projíždí přitom přes Olšany.“
  • 1867 započato vedení farních matrik česky
  • 1877, 12.12. je jmenován olšanským farářem Antonín Zeman
  • 1878 odkupuje kníže Lichtenštein od hrabat Saint Genois některé statky bývalého hradišťského panství a patronátní právo k olšanské faře
  • 1880, 15.6. František Josef navštívil Olomouc a 20. a 21.6. osobně pozoruje vojenské manévry u vojenského tábora. Do Olšan však k velikému smutku narychlo vyzdobené obce nezavítal.
  • 1880 Započato vedení obecní kroniky olšanské. Kronika je vedena česky a její retrospektívní úvod začíná rokem 1866
  • 1881 Upravena cesta od fary k Hliníčku.
  • 1887 Provedena stavba farské stodoly. Roku 1888 se pak vybíralo v Olšanech a na Karlově13% a na Hablově 91/2 % na uhrazení stavby stodoly a doplacení výdajů na opravu kostela.
  • 1888 Toho roku se vybíralo v Olšanech na stavbu kostnice a opravu kostelních hodin.
  • 1892 Toho roku patřilo faře 48 ha pozemků a je tím největším zemědělským závodem v Olšanech.
  • 1893, 8.3. “Toho dne zasáhl Olšany veliký vichor a nadělal na střechách mnoho škody. Křidlice se střechy farní budovy lítaly jak papír.”
  • 1898, 7.-8.6. zavítal do olšan v rámci visitace Dr. Theodor Kohn, arcibiskup olomoucký
  • 1899 Farář Antonín Zeman zakládá farní kroniku. Kronika má retrospektívní úvod a je psaná latinsky. Z titulu své funkce užívá farář asi 106 měřic pozemků
  • 1901 toho roku byla na olšanském kostele spravena střecha a zřízena nová malé věžka
  • 1906, 2.8. umírá farář Antonín Zeman. Pochován je na olšanském hřbitově.
  • 1907, 1.2. ustaven Jan Mlčoch olšanským farářem
  • 1910, 1.3. Jan Mlčoch odchází do Starého města u Goldštejna, kde později umírá
  • 1910 - 1923 v Olšanech působí jako farář p. Ondřej Otáhal
  • 1911, 1.2. byla v Olšanech provedena elektrifikace. V jejím rámci byl proud zaveden též do kostela a zřejmě také na faru.
  • 1913 Na věž kostela byly instalovány hodiny, zakoupené obcí.
  • 1916 V rámci rekvizice kovů pro rakouskou armádu jsou olšanskému kostelu zabaveny dva zvony. O rok později je zabaven i třetí.
  • 1919, 25.5.vydalo národní shromáždění zákon č. 318 o pachtovní půdě. Na jeho základě požádalo 50 olšanských pachtýřů o vydání 142 měřic farních a 81/2 kostelních pozemků.
  • 1924 v Olšanech působí jako farář p. Antonín Řezníček (do roku 1930)
  • 1925, 16.8. se konalo svěcení nových zvonů pro olšanský kostel
  • 1931 Kníže Lichtenštein se vykupuje z patronátu a od té doby obsazuje olšanskou faru olomoucký arcibiskup.
  • 1931 – 1939 v Olšanech působí jako farář p. Emil Minařík
  • 1940 v Olšanech působí jako farář p. Jan Churý (do roku 1944). Téhož roku byla zbourána stará kaplánka, opuštěná po zřízení samostatné duchovní správy, a na jejích základech byl postaven nový farní dům.
  • 1941, 8.4. byly z věže odebrány 3 zvony. Před jejich sundáním byl pořízen gramofonový záznam jejich hlasu.
  • 1941, 5.6. Byl zahájen provoz dětského útulku v novém farním domě.
  • 1944, 1.12. v Olšanech působí jako farář p. Jan Malý (do roku 1993)
  • 1945 „Tohoto roku v zimě byla na faře umístěna německá vysílací stanice. Po velikonocích byl na faře umístěn lazaret pro německé a slovenské jednotky.“ “V budově školy byla zřízena polní nemocnice a v učebnách se operovalo. Tři zranění němečtí vojáci v ní zemřeli a byli pochováni u kostela. První dny květnové byly už zcela ve znamení bojových událostí, které se odehrávají v těsné blízkosti obce. Ta byla povinně opevněna zákopy. 8.května byla náves přeplněna ustupujícím německým vojskem. V 13:30 provedlo několik ruských letadel nálet na olšany. Bombardováním nejvíce utrpělo záhumení. Ve školní budově staré i nové byla vybita všechna okna, na kostele těžce poškozena vytráž a u farní budovy zničena stodola. Nálet se ještě dvakrát opakoval.” Jiný pramen uvádí, že na faře byla zničena okna a střecha.
  • 1945 – 1949 Rozsáhlá rekonstrukce interiéru kostela, elektroinstalace, omítek a oken.
  • 1955 Byla v domě č.67 (fara) otevřena zubní ordinace.
  • 1957 – 1959 Probíhá rekonstrukce fasád kostela. Velká věž byla natřena červenou barvou.
  • 1958 Zřízena lékařská stanice v prvním poschodí fary a byla sem přemístěna též poradna pro matky s dětmi.
  • 1969 „Byla provedena rekonstrukce elektroinstalace ve velké věži kostela a byly na ni instalovány elektrické věžní hodiny.“
  • 1971 – 1973 V návaznosti na rekonstrukci státní silnice Olomouc – Prostějov je postavena nová zeď farské zahrady.
  • 1972 Byly v květnu vysvěceny tři nové zvony.
  • 1973 18.1. – Olšanská fara je spolu s kostelem zapsána do seznamu památkově chráněných objektů pod č. rejstříku 17167/7 – 5670
  • 1978 – 1980 postavena nová mateřská školka na pozemku farní zahrady.
  • 1982 byla zahájena rekonstrukce velké kostelní věže, která byla pokryta měděným plechem.
  • 1993, 23.3. Umírá olšanský farář p. Jan Malý. Olšanská farnost je od tohoto roku spravována excurendo z Prostějova

Oficiální web obec Olšany u Prostějova:
www.olsanyupv.cz

PSČ Olšany u Prostějova: 798 12 až 798 14

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí