Brodek u Prostějova

Historie

Do počátku novověku

Osada je prvně zmiňována roku 1278 jako majetek Michala z Brodku, příbuzného vladyků z Otaslavic. Jiná písemná zmínka o obci pochází z roku 1334, kdy papež Jan XXII. povolil olomouckému biskupovi Janu Volkovi stavbu kláštera minoritů, která se však nikdy neuskutečnila. Roku 1376 olomoucký kanovník Vojtěch a jeho bratři Jimram a Micháč z Otaslavic prodali, až na církevní pozemky, ves Pavlovi ze Sovince. Jeho potomci Pavlík, Bolek a Kateřina roku 1379 Brodek i s pozemky odprodali zpět Micháčovi z Otaslavic a Brníčka.

Městys i nadále patřil šlechtickému rodu z Otaslavic, jmenovitě tomu, který vlastnil v Otaslavicích horní hrad. Dolní hrad v Otaslavicích měl v držení od roku 1373 Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic a majetkem Kunštátů zůstal až do jeho dobytí roku 1424. Husitské války se staly osudné i hornímu hradu v Otaslavicích, který roku 1423 zbořili husité, roku 1430 vydrancovali i Brodek. Při té příležitosti vypálili i tvrz, která stávala v místech dnešního zámku. Boček z Otaslavic horní otaslavický hrad neobnovil, ale vybudoval vodní hrad u Brodku, v místě dnes zvaném Bažantnice.

Do období pobělohorských perzekucí

Roku 1468 dobyl a nechal zbořit tuto vodní tvrz Dobeš z Boskovic, válečník a podporovatel Matyáše Korvína, a vyhnal odtud Bočkova syna Hynka, který patřil k stoupencům Jiřího z Poděbrad. Boskovicové vlastnili brodecké panství až do poloviny 16. století, kdy posledními držiteli tohoto rodu byl Jaroslav Černohorský z Boskovic a jeho dcera Braxida (1546–1571) společně s manželem Bartolomějem Bruntálským z Vrbna (†1560), který zanechal po své smrti panství v dluzích.

Roku 1586 Bruntálští z Vrbna odprodali Brodek Janu Hrubčickému z Čechtína. Ten však zemřel již roku 1587 a tento majetek koupil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic. Jeho syn Jan roku 1618 panství prodal Albrechtu Sedlnickému z Choltic usedlému na Čechách pod Kosířem, aktivnímu účastníku stavovského povstání, kterému byly statky po porážce na Bílé hoře dočasně zabaveny. Na přímluvu katolických příbuzných byl vzán na milost a získal zpět panství v Čechách pod Kosířem, brodecké panství i s Otaslavicemi získal jeho bratr Bedřich. Jelikož ani jeden neprojevil dostatečnou snahu lítosti či pokory, roku 1622 jim byla panství definitivně zkonfiskována.

Do současnosti

Brodek byl nadále od Otaslavic oddělen a po smrti jeho majitele Jeronýma Bonaciniho rozdělen na tři části. Střídali se zde různí majitelé, až konečně Sidonie Kateřina ze Scherfenberka, majitelka sousedních Otaslavic, všechny díly vykoupila v letech 1685 až 1692 a panství opět sjednotila. Mezi léty 1698–1707 vlastnil Brodek Jan Václav Sedlnický z Choltic, mezi léty 1707 až 1733 svobodní páni Kleinburgové.

Posledními vlastníky panství a zámku byli od roku 1766 Schrattenbachové a od roku 1827 Kálnokyové z Kőröspataku, kdy se jeho majitelka Isabela Schrattenbachová provdala za hraběte Gustava Josefa Kálnokyho, vlastnícího panství Letovice. Kálnokyové získali v období restituce zámek v Brodku, který doposud vlastní.

Pamětihodnosti

• Zámek Brodek
• Hospodářské budovy v předzámčí s bránou
• Sochy dvou žen v zámeckém parku
• 4 vázy v blízkém okolí zámku a parku
• Kašna v předzámčí
• Zahradní pavilon v zámecké zahradě
• Zámecký park
• Farní kostel Povýšení svatého Kříže postavený roku 1726.
• Kříž u kostela
• Dům č. 64 statek se žudrem uprostřed návsi

Osobnosti

• Otakar Dadák (1918–1992), divadelní a filmový herec
• Mořic Hruban (1862–1945), spoluzakladatel a vůdce Katolické národní strany na Moravě
• Karel Lichteneckr, ředitel brodeckého panství
• Gustav Kálnoky (1832–1898), dlouholetý ministr zahraničí Rakousko-Uherska
• Hugo Kálnoky (1844–1928), majitel brodeckého panství