Bernartice

obec, 908 obyvatel k 1.1.2014, 28,51 km2

Zajímavosti

  • Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla (původně zasvěcen P. Marii). Jádro budovy a portál je v přechodném románsko-gotickém slohu ze 3. čtvrtiny 13. století, vzhled kostela však byl vícekrát změněn, zejména přístavbou barokní věže v letech 1711-1712 a kaple sv. Hedviky a vstupní haly roku 1871. V kostele se nachází renesanční epitaf Bartoloměje Oerta z roku 1571 a náhrobek faráře Adama Merkela z doby po roce 1600. Kulturní památka.
  • Okolo kostela hřbitov obklopený zdí s mohutnou klasicistní branou, menší brankou a edikulou. Na něm hrob a památník obětem pochodu smrti (kulturní památka) a novorenesanční hrobka rodiny Latzelů.
  • Pozdně barokní zámeček vzniklý z bývalé budovy fojtství koncem 18. století, s romantickou "tyrolskou" přístavbou bočního křídla z 2. poloviny 19. století.
  • Boží muka z 1. poloviny 19. století, na rozcestí cest na Bernartice, Javorník a Vidnavu.

Historie

Bernartice jsou zmiňovány poprvé roku 1284 jako Bernhardi villa v obvodu otmuchovského hradu patřícího vratislavskému biskupovi (archaický půdorys kostela však naznačuje větší stáří). Název je později zaznamenán jako Bertholdis villa (1291, 1305), německy Bertholdisdorf (1420), což se postupně přeměnilo na Barzdorf.

V obci jsou stopy osídlení již z doby kamenné, avšak samotná, původně značně velká - 75 lánů - lesní lánová ves vznikla patrně až kolonizační aktivitou biskupů podél Vojtovického potoka. Na jihu na ni plynuje navazuje Buková a na severu Dziewiętlice (něm. Heinersdorf). Ves byla pojmenována po svém lokátorovi Bernardovi nebo Bertoldovi. Již roku 1305 se zde připomíná kostel, roku 1579 pak římskokatolická fara. Ves zůstala v držení vratislavských biskupů až do konce patrimoniální správy roku 1850, nejprve v rámci panství Frýdberk (nyní Žulová), pak Jánský Vrch. Toto panství se po rozdělení Slezska roku 1742 stalo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.

Bernartice značně trpěly událostmi třicetileté války, kdy se v ní střídavě usadila vojska obou stran, a morem roku 1633, který zanechal v obci jen 13 obyvatel; ještě roku 1650 bylo z 26 lánů 20 pustých, zanikly zdejší rybníky i olejny. Mor udeřil opět roku 1713, přesto nabyla ves v průběhu 18. století opět na významu. Roku 1742 se obec v důsledku rozdělení Slezska ve válkách o dědictví rakouské ocitla na hranici s Pruskem.

Jako v jiných vesnicích Jesenicka bylo v Bernarticích bohaté dědičné fojtství (původně zřejmě věnované lokátorovi), zmiňované již v roce 1305 a zapisované do zemských desk jako samostatný lenní statek. Zatímco pozemky biskupského tzv. Horního dvora byly roku 1579 rozprodány obyvatelům, Dolní dvůr s řadou pozemků zůstal ve vlastnictví fojtů, kteří se často střídali. Přímo na pozemcích fojství vznikla kolem roku 1782 osada Pavlinka. V polovině 19. století byl majitelem fojtství Josef Latzel, který založil jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku (ovšem v Horních Bernarticích na pruské straně) a v roce 1848 se stal za zdejší kraj poslancem ústavodárného Kroměřížského sněmu. Jeho potomkům fojtský velkostatek patřil ještě za první pozemkové reformy, kterou přežil prakticky v nezměněném rozsahu.

Základem hospodářství obce zůstalo zemědělství, i když zde fungovala od roku 1892 Latzelova továrna na zápalky a po I. světové válce výroba čisticích a pracích prostředků. Roku 1896 byly Bernartice napojeny na lokální železnici z Dolní Lipové směrem do Německa a o rok později byla vybudována její odbočka z Bernartic do Javorníka.

Po II. světové válce a odsunu Němců menší průmyslové podniky a provozy zanikly, zachováno a rozvíjeno bylo jen zemědělství. JZD v Bernarticích bylo z největších v oblasti a v roce 1974 k němu byla připojena další okolní družstva, takže ke konci socialistické éry obhospodařovalo 4117 hektarů zemědělské půdy. Pro zaměstnance JZD bylo postaveno i menší sídliště.

V roce 1959 proběhla úprava hranic s Polskem a katastr Bernartic se zmenšil z 1917 ha na 1866 ha.

Bernartice jsou členem Mikroregionu Javornicko, svazku obcí vzniklého v roce 2001. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.

K obci Bernartice od počátku obecního zřízení (1850) přináležela osada Buková a od roku 1869 též osada Horní Heřmanice, obě s vlastními katastry. Na katastru Bernartic se dále nalézaly:

  • na východ od vsi, po stranách Gotartovického potoka, ves Gotartovice (něm. Gotthardsdorf). Ta vznikla parcelací panského dvora roku 1780 a byla nazvána podle vratislavského biskupa Philippa Gottharda hrabětě Schaffgotsche. Roku 1836 měla 10 domů a 66 obyvatel a roku 1930 9 domů a 35 vesměs německých obyvatel, po II. světové válce však zanikla.
  • na západ zmíněná osada Pavlinka (něm. Paulinaburg). Tuto osadu s pivovarem, palírnou a mlýnem založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků, krátce poté, co roku 1779 koupila statek bernartického fojství. Osada měla roku 1836 20 domů a 110 obyvatel a roku 1930 17 domů a 65 německých obyvatel. Ani ona nepřečkala poválečné vylidnění a nyní z ní zbývá jen jedna budova.

Správní vývoj

Správní příslušnost Bernartic od roku 1848

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část) panství Jánský Vrch, (část) lenní fojtství Bernartice

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Javorník
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník
    • kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau
    • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
  • od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
  • od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
  • od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
  • od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Bernartic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: Celá obec Bernartice

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel
3057 3369 3063 2951 2810 2623 2631 2408 1318 1200 1188 1067 898 884 911
  1. ↑ z toho: 71 Čechoslováků, 2520 Němců; 2592 řím. kat., 22 evang., 11 čsl., 6 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 766 Čechů, Moravanů a Slezanů, 60 Slováků, 8 Němců, 4 Poláci; 217 řím. kat., 1 čsl. hus., 10 evang., 6 pravosl., 525 bez vyzn.

V obci Bernartice je evidováno 310 adres : 299 čísel popisných (trvalé objekty) a 11 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 261 domů, z toho 215 trvale obydlených.

Část obce (osada) Bernartice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel
1617 2136 2320 2085 2046 2005 1875 1919 860 802 814 722 751 797
  1. ↑ bez Pavlinky a Gotartovic 1436
  2. ↑ z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.

V Bernarticích je evidováno 228 adres : 223 čísla popisná (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 198 domů, z toho 173 trvale obydlených.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Bernartice (s farním kostelem sv. Petra a Pavla), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je dlouhodobě administrována excurrendo z Vidnavy.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru Javorník u Jeseníka. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nalézá rovněž sídlo farnosti pro pravoslavné věřící.


Oficiální web obec Bernartice:
bernartice.eu

PSČ Bernartice: 790 57

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí