Kunín

Historie

Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století. a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. K roku 1464 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Kunwald. Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Josefa Serényie (1664–1705) přešlo přes jeho vdovou Marii Magdalenu z rod Thun-Hohensteinů.

Po moravských misiích Kristiána Davida opustila v 18. století řada „probuzených“ lidí Kunín a připojila se k práci bratrské moravské církve v Ochranově.

V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy.

5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970.

11. prosince 1992 schválila komise České národní rady stávající obecní prapor a znak. V květnu 1999 se majetkem obce stal místní zámek.

Pamětihodnosti

• Zámek Kunín
• Kostel Povýšení Svatého Kříže, poblíž zámku
• Fürstenberská rodová hrobka
• Hrobka rodiny Schindlerů
• Památné duby
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Přírodní rezervace Bařiny

Osobnosti

• Friedrich Böhnisch (1710 Kunín–?), exulant od roku 1725, bratrský misionář v Grónsku v Neu-Herrnhutu a Akunnatu,
• Rosina Schindler (1704 Kunín –1753 Marienborn), exulantka, manželka bratrského misionáře a biskupa Davida Nitschmanna-Tesaře,
• Anna Schindler (1713 Kunín – 1739 Marienborn), exulantka, byla generální místostarší sboru a manželkou Leonarda Dobera,
• Georg Schmidt (1709 Kunín–1785 Niesky), v letech 1737–1744 pracoval jako misionář u Hotentotů.