Kopřivnice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopřivnici.

• zřícenina hradu Šostýn
• Raškova vyhlídka
• Technické muzeum Tatra
• rozhledna Bílá hora
• Lašské muzeum
• muzeum Fojtství
• kostel sv. Bartoloměje
• keltské sídliště Šutyrova studánka
• Motorový vůz 290.0 „Slovenská strela" (národní kulturní památka ČR)
• Obnovený pomník T. G. Masaryka

Historie

První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. Vrch Kotouč u Štramberka je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. V katastru Kopřivnice v západní části severního svahu Červeného kamene, u vodního pramene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n.l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka.

Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku hrad Šostýn. V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice.

Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5.října 1621, kdy obec přepadli vzbouření Valaši pod vedením rytíře Jana Adama z Vítkova a vydrancovali ji. V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému povstání. V polovině 16. století zde byl postaven dřevěný kostel, který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice. Měl kazetový strop a původně trojdílný oltář, který je zachován v Zemském muzeu. Na hřbitově okolo kostela se dodnes nachází památky, jako opukový kříž Ignáce Rašky, umělecké hrobky zakladatelů kopřivnického průmyslu, hroby fojtů a dva pískovcové napoleonské kříže. Hřbitov je chráněn státní památkovou péčí.

Roku 1820 vystavěna první zděná škola. 1850 - Ignác Šustala zakládá továrnu na kočáry. 1897 byl dřevěný kostel zbořen. V květnu 1907 přednesl v přeplněném sále Amerika v Kopřivnici svůj první předvolební projev profesor T.G. Masaryk. V tomto roce a opětovně 1911 byl Masaryk zvolen poslancem vídeňské říšské rady a přijal udělené čestné občanství Kopřivnice. Roku 1910 byla Kopřivnice povýšena na městys. Status městys byl Kopřivnici změněn na město vládou Československé republiky v roce 1948. V roce 1967 byl městu přidělen městský znak.

Rodáci

• Zdeněk Burian - malíř, ilustrátor
• Jiří Hanzelka - cestovatel, spisovatel
• Otakar Michálek - učitel tělovýchovy
• Josef Martini - malíř
• Ignác Šustala - zakladatel dnešního podniku Tatra
• Zdeňka Veřmiřovská - gymnastka, olympionička
• Emil Zátopek - atlet
• Josef Treuchel - akademický malíř
• Bohumil Chlebovský - akademický malíř
• Adolf Jasník - básník
• Zdeněk Petr - hudební skladatel
• Ignác Raška - zakladatel továrny na hliněné zboží
• Otakar Sviták - odbojář, generál čs. armády
• Zdeněk Babinec - akademický malíř
• Marta Gottwaldová - manželka prezidenta Klementa Gottwalda, který obec povýšil na město, čestná občanka města