Kopřivnice

Historie

První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. V nedalekém městě Štramberk se nachází jeskyně Šipka, která je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. U vodního pramene, který se nachází v západní části severního svahu Červeného kamene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n. l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka. Toto místo patří pod katastr města Kopřivnice.

Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku hrad Šostýn (nyní pouze zřícenina hradu). V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice.

Roku 1812 založil Ignác Raška továrnu na keramické zboží, kterou pak rozšířil jeho syn Jan Raška, vnuk Adolf Raška a pravnuk Adolf Raška mladší. Roku 1820 byla vystavěna první zděná škola. Roku 1850 Ignác Šustala založil továrnu na kočáry. Roku 1897 byl dřevěný kostel zbořen. V květnu 1907 přednesl v přeplněném sále Amerika v Kopřivnici svůj první předvolební projev profesor Tomáš Masaryk. V úterý 7. května tam proslovil přednášku na téma „Vývoj českého socialismu“. Jeho představení jako kandidáta do Vídeňské říšské rady proběhlo již ve čtvrtek 21. března 1907 v sále „Afrika“ za účasti voličů z Kopřivnice, Štramberka a Příboru, kde profesor Masaryk také vysvětlil, proč přijal kandidaturu právě v tomto okrese. V tomto roce a opětovně 1911 byl Masaryk zvolen poslancem vídeňské Říšské rady a přijal udělené čestné občanství Kopřivnice. Roku 1910 byla Kopřivnice povýšena na městys. V roce 1938 se ač jako převážně česky mluvící město stala Kopřivnice součástí Třetí říše v rámci Sudetské župy. Osvobozeno bylo dne 6. května 1945. Status městyse byl Kopřivnici změněn na město vládou Československé republiky v roce 1948.

Povýšení Kopřivnice na městys

Společně s rozvojem automobilového průmyslu a s tím spojeného nárůstu počtu dělníků kopřivnického závodu včetně vagónky si vynutil další výstavbu obytných domů pro zaměstnance. Nová výstavba postupně vytlačuje původní domky kovorolníků a Kopřivnice tak postupně přichází o svůj vesnický charakter. Ves Kopřivnice tak byla dne 23. listopadu 1910 povýšena na městečko (městys), a to ministerským výnosem č. 30666.

Zapojení kopřivnických občanů v odboji

Dne 13. září 1938 svolaly české politické strany, německá sociální demokracie a závodní výbor v Tatře na náměstí T. G. Masaryka Veliký projev lidu, na kterém zazněly projevy a byla přečtena rezoluce slibující věrnost občanstva republice, prezidentu a vládě. Demonstrace se zúčastnilo přibližně 700 občanů, kteří hájili zachování míru a demokratických principů republiky. O tom, že je Kopřivnice začleněna do záboru, se dozvěděli občané dne 6. října z rozhlasu. Kopřivnice se tak do záboru dostala bez ohledu na národnostní poměry. Němcům šlo především o závody Ringhoffer (Tatru), které se od třicátých let 20. století zaměřovali na vojenskou výrobu. Adolf Hitler se znal s tehdejším ředitelem Ledwinkou. A také šlo Němcům o štramberský vápenec. Kopřivnice se tak dostala do Říšské župy Sudety a byla začleněna do Německé říše. Občané měli obavy z perzekucí, a tak začali Kopřivnici opouštět.

Kopřivnice byla obsazena německým vojskem v pondělí dne 10. října 1938 ve 14 hodin. Němci uspořádali, za účasti starosty Josefa Sochy, na náměstí vítací shromáždění. Starosta na něm promlouval jménem českých občanů a vyznačoval se osobní statečností.

Povýšení Kopřivnice na město

V sobotu 28. srpna 1948 se konalo zasedání MNV formou slavnostní veřejné schůze. Předsedou zasedání byl Bedřich Tichavský. Předseda ONV v Novém Jičíně František Rozehnal předal v zastoupení ministra vnitra dekret o povýšení Kopřivnice na město. Předseda Tichavský před tím ještě ocenil význam tohoto správně politického aktu. Po předání dekretu následovaly projevy politických a průmyslových činitelů. Proslov přednesl také běžec Emil Zátopek, kopřivnický rodák. Na veřejné schůzi přečetl náměstek předsedy MNV H. Schilder usnesení o jmenování Marty Gottwaldové čestnou občankou města. Po ukončení slavnostní schůze následovalo vztyčení státní vlajky v táboře Junáka. Téhož dne byly otevřeny výstavy v Lašském muzeu s názvem „Kopřivnice jindy a dnes“, výstava tehdejšího národního podniku Tatra, jubilejní expozice Pěveckého sdružení a výstava Zátopkova, další expozice se nacházely ve střední škole, konkrétně výstava chovných zvířat, výstava ovocnictví, poštovních známek a esperanta. Ve večerních hodinách pak v místní sokolovně předvedlo SND Opava Dvořákovu Rusalku a v Katolickém domě se konal národopisný večer skupiny Valachů ze Vsetína.

V neděli 29. srpna 1948 se v dopoledních hodinách sloužily slavnostní bohoslužby v kostele sv. Bartoloměje a na náměstí T. G. Masaryka se konal promenádní koncert. V odpoledním programu pak následoval průvod krojovaných skupin a občanů městem s ukončením na hřišti (bývalé DTJ). Na hřišti následoval projev ministra zdravotnictví Plojhara. Po něm vystoupili generál Josef Ejem, předseda ONV František Rozehnal, zástupci krajské oborové rady, města Krnova a Emil Zátopek. Zasloužilí občané města získali čestné diplomy. Program byl zakončen vystoupením krojované skupiny z Frenštátu pod Radhoštěm a zábava.

Architektura a charakter města

Centrum města, dnes pojmenované Nové náměstí, se nachází přibližně v těžišti městské zástavby. Ze severu, západu a jihu je centrální část města obklopena kompaktní sídelní zástavbou s bytovými domy, která na kraji města volně přechází do volné krajiny či ploch s rodinnými domy. Východní část města je t Nejstarší dochovaná budova z původní vesnické zástavby Kopřivnice, která se rozprostírala podél potoka Kopřivničky, je budova muzea Fojtství z roku 1789 na ulici Záhumenní.

Okolí Štefánikovy ulice je charakterizováno vilami z konce 19. století po významných místních osobnostech – Ringhofferova vila, Šustalova vila, Ledwinkova vila a Vila Machů.

Dalšími významnými stavbami jsou Kostel svatého Bartoloměje (později ZŠ Náměstí).

Vývoj v období socialismu

Vlevo hotel Tatra (dokončen 1981), vpravo Kulturní dům Kopřivnice (dokončen 1991), v popředí původní centrum města Bývalá správní budova Tatry, dnes městský úřad V období socialismu byly postaveny mnohé budovy, které jsou významnými dominantami utvářejícími architektonický ráz města.

V roce 1974 začala příprava staveniště pro výstavbu ubytovnu podniku Tatra. Tato budova byla dokončena roku 1981 (ubytovací část) a je dnes známá jako Hotel Tatra. Ve stejném roce byla zahájena příprava stavby nové správní budovy Tatry za Závodním hotelem, který této stavbě musel ustoupit.

V roce 1981 bylo zprovozněno nové nádraží Kopřivnice v blízkosti Šustalovy vily.

V roce 1986 byla zahájena stavba Kulturního domu Kopřivnice, který se nachází vedle Hotelu Tatra. Stavba byla dokončena v roce 1991. Budova je v současnosti (rok 2025) ve špatném stavu a plánuje se její celková rekonstrukce. Za tímto účelem byla převedena do majetku kraje, který se zavázal rekonstrukci do roku 2035 realizovat.

Mezi další významné stavby patří Hotel Olympia, Domov pod Bílou horou, rekonstrukce Nového náměstí a výstavba Muzea nákladních automobilů Tatra vč. depozitáře Slovenské strely, který získal ocenění Stavba roku 2021.

Nové náměstí

Plocha mezi ulicemi Obránců míru, Štefánikova, Záhumenní a Kpt. Jaroše představovala ojedinělý případ uspořádání centrálního měs V rámci rekonstrukce vznikla Lašská brána, která je betonovou branou tvořící dominantu nového prostoru, a skleněný výstavní pavilon, který slouží pro stálou expozici automobilu Tatra, drobnější výstavy či pořádání krátkodobých akcí a workshopů. Severní část plochy je ohraničena novým březovým hájem, který má prostor uzavřít a zároveň sloužit jako budoucí rezerva pro výstavbu nového objektu.

Zrekonstruovaná plocha nese od 1. května 2025 název Nové náměstí. Pojmenování má zdůraznit význam tohoto prostoru pro celé město, které tímto získalo další náměstí vedle staršího Masarykova náměstí, jež se nachází zhruba 600 m jižněji.

Pamětihodnosti

• zřícenina hradu Šostýn
• Raškova vyhlídka
• Muzeum osobních automobilů Tatra
• Muzeum nákladních automobilů Tatra (ve kterém je umístěn Motorový vůz 290.0 „Slovenská strela", který je národní kulturní památkou ČR)
• Lašské muzeum
• muzeum Fojtství
• muzeum Oldtimer
• kostel sv. Bartoloměje
• keltské sídliště Šutyrova studánka
• Obnovený pomník T. G. Masaryka

Osobnosti

Rodáci

• Zdeněk Burian, malíř, ilustrátor
• Otakar Michálek, učitel tělovýchovy
• Josef Martini, malíř
• Ignác Šustala, zakladatel dnešního podniku Tatra
• Zdeňka Veřmiřovská, gymnastka, olympionička
• Emil Zátopek, atlet, olympijský vítěz
• Josef Treuchel, akademický malíř
• Bohumil Chlebovský, akademický malíř
• Adolf Jasník, básník
• Zdeněk Petr, hudební skladatel, od 2005 čestný občan
• Adolf Raška, majitel továrny na hliněné zboží, zemský poslanec, starosta města, vnuk Ignáce
• Ignác Raška, zakladatel továrny na hliněné zboží, děda Adolfa
• Otakar Sviták, odbojář, generál čs. armády
• Marta Gottwaldová, manželka prezidenta Klementa Gottwalda, za jehož funkce vláda obec povýšila na město, čestná občanka města
• Emil Hanzelka, historik, zakladatel Lašského muzea
• Petra Klosová, plavkyně, olympionička

Ostatní

• Václav Varaďa, hokejista
• Patrik Bartošák, hokejista
• Zdeněk Čechmánek, automobilový závodník
• Jiří Hanzelka, cestovatel, spisovatel
• Rudolf Kolda, básník, spisovatel, dentista
• Dagmar Turková, mistryně sportu
• Miroslav Zikmund, cestovatel, spisovatel
• Dana Zátopková, olympionička
• Rudolf Vícha, první farář, kronikář
• Ladislav Cvíček, pedagog, znalec místní historie a také řečník a šiřitel myšlenek TGM