Těrlicko

Historie

Podle archeologických výzkumů se předpokládá, že obec Těrlicko je stará okolo jednoho tisíce let. První doložená písemná zmínka však pochází z roku 1229, což obec řadí k nejstarším na Těšínsku. Těrlicko je tehdy zmiňováno se statky orlovského benediktínského kláštera (založeném v roce 1227) spolu s obcemi Doubrava, Chotěbuz, Vrbice, Záblatí a Žukov. Mniši tohoto kláštera tehdy přiváděli na území obce zemědělské osadníky, kteří se zabývali zejména pěstování lnu a chovu ovcí. V roce 1268 je poprvé zmiňována Jaškovská krčma, která se tak řadí k nejstarším pohostinstvím ve Slezsku. Roku 1305 se objevuje v souvislosti s biskupskými statky první zmínka o vsi Hradiště. V roce 1429 jsou zmínky o pobytu husitských vojsk v Těrlicku, husitství zde však kořeny nezapustilo.

Těrlicko, podobně jako většina okolních obcí, často měnilo své majitele. V roce 1440 se obec stala součástí skočovského panství, jehož držitelem byla kněžna Eufemie a následně její syn Přemysl II. Těšínský z rodu Piastovců. Dalšími majiteli byli Machník Kornic z Těrlicka (od 1454), Mikuláš House z Těrlicka (od 1466) či Kryštof z Pruchné (od 1470). Na konci 16. století byla obec rozdělena na Dolní a Horní Těrlicko, které pak měly různé majitele.

V letech 1626 až 1627 vpadla do Slezska dánská vojska, a Těrlicko nezůstalo výjimkou, Dáni zde přezimovali a také do obce přitáhli mor, kterému podlehly desítky místních obyvatel. V letech 1647 až 1648 Těrlicko pro změnu čelilo nájezdům a drancování švédských vojsk – mnoho obyvatel Těrlicka tehdy uprchlo do hor. První škola v obci byla založena benediktiny ve 13. století. a v roce 1794 nová zděná škola. Evangelická škola byla založena v roce 1852 a výuka probíhala v němčině a polštině. V roce 1731 přešlo (Dolní i Horní) Těrlicko do majetku rodu Larischů, kteří jej drželi až do roku 1926 – stali se tak posledními šlechtickými majiteli obce.

Roku 1850 se datuje vznik první evangelické školy v Horním Těrlicku, v roce 1863 byla obec opět rozdělena na Horní (Ober Tierlitzko) a Dolní (Nieder Tierlitzko) Těrlicko, 1907 byl založen Dělnický dům, o rok později ochotnická požární jednotka a v roce 1920 česká škola. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 mělo celé Těrlicko 2004 obyvatel, z nichž 1979 (98,7 %) bylo polsky, 16 (0,79 %) německy a 9 (0,44 %) česky mluvících. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska se Těrlicko stalo součástí sporného území Těšínska, o které usilovalo nově vzniklé Československo a Polsko. Na velvyslanecké konferenci ve Spa 28. července 1920 bylo Těšínsko rozděleno mezi obě země a Těrlicko připadlo do jeho československé části. V předvečer druhé světové války byla v říjnu 1938 československá část Těšínska opět anektována polským vojskem, které však po roce vystřídalo vojsko německé – tehdy už byla druhá světová válka v plném proudu. Těrlicko bylo v letech 1939 až 1945 přičleněno přímo k Německu, jako součást kraje Oberschlesien. Obec byla osvobozena Rudou armádou 3. května 1945.

Vývoj Těrlicka po druhé světové válce, už opět jako součásti Československa, znamenal nejprve poválečnou obnovu včetně elektrifikace obce v roce 1949, aby nedlouho poté musela velká část Těrlicka ustoupit nově plánované přehradní nádrži Těrlicko, budované v letech 1955 až 1962. Zatopeno bylo 141 objektů, včetně veřejných budov a kostela. Současně bylo vybudováno Těrlicko nové. V roce 1953 bylo zřízeno místní zdravotní středisko, v roce 1966 byla otevřena požární zbrojnice v Hradišti, v roce 1971 kulturní dům tamtéž a v první polovině 90. let 20. století proběhla v Těrlicku rozsáhlá plynofikace.

Celé území dnešního Těrlicka spadalo v letech 1848 až 1960 pod politický okres Těšín (od r. 1927 Český Těšín), ve všech jeho postupných podobách, a od roku 1960 je součástí okresu Karviná. Od roku 2003 je obec taktéž ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Havířova. Dosud samostatné obce Horní a Dolní Těrlicko byly spojeny v jeden celek 1. 2. 1964 a od 1. 1. 1975 byla k Těrlicku připojena také obec Hradiště. V roce 2014 byly v obci oficiálně zavedeny názvy ulic.

Pamětihodnosti

• Żwirkowisko – památník letců Źwirka a Wigury, tzv. Žwirkovisko (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – památník významných polských letců pilota Franciszka Żwirka a mechanika Stanisława Wigury, kteří zde 11. září 1932 havarovali a zahynuli. Původní památník byl zničen v roce 1940 nacistickým vojskem, obnovený památník z roku 1950 vytvořil sochař Julius Pelikán z Olomouce.
• Jaškovská krčma (Horní Těrlicko) – nejstarší dochovaná budova v obci (první zmínka o Jaškovické pánské krčmě pochází z roku 1268) se nacházela na historické cestě mezi Opavou a Těšínem (cesta dnes přerušena přehradou). Traduje se, že se byla útočištěm lapků a lupičů, kteří přepadávali pocestné. Poté naopak sloužila jako strážnice k ochraně pocestných a k výběru mýta. Budova vyhořela v roce 1692, hned poté byla obnovena do dnešní podoby, v interiéru je však možno vidět původní klenby. Objektu je také sklepení ze 13. století a podzemní chodba. Ve druhé polovině polovině 20. století sloužila jako součást rekreačního střediska Dolu ČSM, dnes se zde nachází restaurace a hotel.
• Larischův zámeček (Horní Těrlicko) – skromné sídlo z počátku 19. století. Původní zámecká zahrada nebyla dochována. Dnes zámek slouží jako rekreační objekt v majetku Policie ČR a je veřejnosti nepřístupný.
• barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého (Horní Těrlicko) – pochází z roku 1778 a nachází se na rohu zámecké zahrady. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem je postava světce na oblacích s andílky.
• Larischův letohrádek (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – empírová venkovská stavba, která byla vybudována pravděpodobně v letech 1801–1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě. Později sloužil jako byt zahradníka. Na stavbu navazuje tzv. hladová zeď, která byla vystavěna v 1847 na ochranu zahrady. V současnosti slouží letohrádek jako soukromý byt a je veřejnosti nepřístupný.
• Kostel sv. Vavřince (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – na místě dnešního kostela stával malý kostelík Sv. Vavřince, který byl však pro neutěšený stav rozebrán a na jeho místě byl postaven v letech 1889 až 1891 dnešní kostel, který se stal po zatopení kostela Nejsvětější Trojice v Horním Těrlicku v roce 1962 sídlem farnosti.
• Evangelický kostel (Horní Těrlicko, lokalita Osekovice) – postaven v letech 1966 až 1967 dle návrhu Bronislava Firly.
• Pamětní deska na počest osvobození (Horní Těrlicko) – byla odhalena u příležitosti 30. výročí konce 2. světové války dne 9. 5. 1975 u kulturního domu na těrlickém náměstí.