Bohumín

město, 21663 obyvatel k 1.1.2014, 31,02 km2
znak Bohumín
Bohumín

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bohumíně.
  • Architektonický komplex současné budovy radnice
  • Katolický kostel Božského srdce Páně
  • Budova římsko-katolické fary
  • Kostel Panny Marie Sedmibolestné ve Skřečoni
  • Hřbitovní filiální kaple Všech svatých
  • Evangelický kostel Slezské evangelické církve augsburského vyznání
  • Kaple Jména Panny Marie v Šunychlu
  • Farní kostel Narození Panny Marie
  • Národní dům č. p. 37
  • Výpravní budova železniční stanice
  • Přírodní památka Hraniční meandry Odry

Muzea

  • Podnikové muzeum ŽDB a.s. - Bezručova 578

Historie

Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna (solná) vedla z Moravy do Krakova a druhá (jantarová) z Uher přes Těšín a dále k Baltu. Rovněž tudy procházela cesta z Prahy do Krakova. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století - ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění Odry. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Bogun byla v době krále Přemysla Otakara II. již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na hranicích) výhodné.

První písemná zmínka pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty. Originál pravděpodobně nikdy nebyl, protože se nejspíš jednalo o stylistické cvičení. Zeměpisné poměry v textu jsou popsány velmi reálně, a proto můžeme ztotožnit Bohumín s tehdejším Bogunem. Datace chybí. Většinou se uvádí rok 1256 a 1262. Jisté však je, že trvale osídlená osada zde byla již mnohem dříve. Na základě jména můžeme soudit, že šlo o slovanské sídlo.

Roku 1292 se připomíná farní kostel panny Marie, který byl pod patronátem kláštera orlovského. Tehdy Bohumín náležel k Ratibořskému knížectví. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín - Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl obydlován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v gotickém slohu. Po požáru v roce 1850 byl přestavěn do dnešní podoby.

První známý šlechtický rod, který vlastnil Bohumínsko, byl prastarý rod Baruthů. Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku 1373 byl Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí pánské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. Bohumínské panství se stalo roku 1407 předmětem sporu mezi ratibořským knížetem Janem a těšínskými knížaty. Obě dvě strany si nárokovaly vlastnictví Bohumínska. Smlouva z roku 1407 rozhodla ve prospěch Jana Ratibořského. Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve knížectví opolském. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a Pudlov. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) Jan Tovačovský z Cimburka, který je prodává roku 1473 Janovi z Vrbna. V roce 1482 přechází panství do rukou Jana Buřeje z Klvova, který však záhy umírá roku 1485.

Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řešily opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední, z nich byl Valentin Hrbatý, po jeho smrti roku 1521 Bohumínsko připadlo Janu Opolskému. Ten je o dva roky později prodal Jiřímu Braniborsko-Ansbašskému, braniborskému markraběti z rodu Hohenzollernů. Roku 1528 přijal markrabí lutherskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve Slezsku. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu braniborské vlády v Horním Slezsku. Situace se změnila po nástupu Habsburků, kteří roku 1533 zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník jeho nezletilého syna Jiřího Fridricha Albrecht. Za jeho regentství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla germanizace. Roku 1557 se ujal svých statků Jiří Fridrich, který je znám především jako mecenáš renesančního umění, horlivý protestant a stoupenec germanizačního procesu.

Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při bohumínském panství. V roce 1850 byl Pudlov spojen s Vrbicí, která měla postavení osady. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem Nový Bohumín. Zároveň byla tato obec povýšena na město. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen Bohumín s Novým Bohumínem, Pudlovem, Skřečoní, Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v r. 1954 byl Bohumín rozdělen na 5 městských částí: Bohumín I. - město (později Starý Bohumín), Boh. II. - Nový B., Boh. III. - Pudlov, Boh. IV. - Skřečoň, Boh. V. - Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín.

V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910-1948 přináležel do politického okresu Fryštát a od r. 1949 do r. 1957 do správního okresu Ostrava, pak Ostrava - venkov a od roku 1960 je Bohumín součástí okresu Karviná. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen.

Rodáci

  • Dawid Emannuel Bachrach - Bareé (1863 – 1943) - malíř
  • Tereza Bebarová (* 1975) – filmová a divadelní herečka
  • Ondřej Bednarčík (1929 – 1998) – varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
  • P. PhDr. ThDr. Joseph Blokscha (1892 – 1960) – řím. kat. duchovní a vysokoškolský pedagog
  • František Čečetka (1917 – 1982) – spisovatel, scenárista, redaktor
  • P. Heinrich Dörner (1906 – 1981) – zakladatel česko-německé farnosti na území augsburské diecéze
  • Svatopluk Havelka (1925 – 2009) – hudební skladatel
  • Hermann Hochfelder (1914 – 1991) – filolog a kapitán britské armády.
  • Kateřina Kněžíková (* 1982) – sopranistka
  • Richard Konkolski (* 1943) – nejvýraznější osobnost spojená s rozvojem českého námořního jachtingu, závodník, který získal světovou pověst především v závodech osamělých mořeplavců.
  • Lubomír Man (* 1930) – spisovatel
  • Alena Mrázová – spisovatelka, překladatelka a vysokoškolský pedagog
  • ThDr. Milan Salajka (1928 – 2012) – teolog, duchovní Církve československé husitské, profesor Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy
  • Pavel Srníček (* 1968) – fotbalový brankář (Baník Ostrava, Dukla Praha, Newcastle United FC, Portsmouth FC , West Ham United FC, Newcastle United FC)
  • Milan Šimečka (1930 – 1990) – publicista, filozof a pedagog, signatář Charty 77, člen kolegia prezidenta republiky Václava Havla
  • MUDr. Siegfried Trotnow (1941 - 2004) - gynekolog (specializace na reprodukční medicínu) a spoluzakladatel metody oplodnění in vintro (IVF) v Německu
  • Otokar Weisl – novinář a publicista, spisovatel
  • Tomáš Pospíchal (1936 – 2003) - fotbalista (stříbrná medaile z MS v Chile 1962), fotbalový trenér (Baník Ostrava, Plzeň,Bohemians - titul Mistr ČSSR 1983, Slavia Praha)

Oficiální web město Bohumín:
www.mesto-bohumin.cz

PSČ Bohumín: 735 31 až 735 81

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí