Frýdlant nad Ostravicí

Historie

Moravsko-slezská hranice byla původně určená hřebenem hory Ondřejník a území dnešního města tak leželo na slezské straně této hranice. Souvislejší osidlování severovýchodního cípu Moravy začalo v druhé polovině 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. toto území udělil v léno olomouckému biskupství a pověřil jeho osídlením tehdejšího olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (v úřadě 1245–1281) S osídlováním bylo nutné přesněji vymezit zemskou hranici – proto Přemysl Otakar II., ovládající i část Slezska, rozhodl roku 1256 v územním sporu mezi opolským knížetem Vladislavem a olomouckým biskupem Brunem, že moravsko-slezskou hranici bude nově tvořit řeka Ostravice.

V letech 1285–1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecké. První písemná zmínka o Frýdlantu je z roku 1395. Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacek z Kravař léno tehdejšímu držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík z roku 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, který byl v letech 1672–1690 přestavěn na kamenný.

Na území města stávaly tři opevněné tvrze. Na moravském území to byla tvrz v oblasti dnešní Dukelské ulice. Na slezském území stály další dvě tvrze – jedna v oblasti Zimníku na vyvýšenině u řeky za lávkou pro pěší a druhá na území Nové Vsi. Původní frýdlantský kostel stával v místech dnešní kapličky na kamenci a domu čp. 493. na dodnes patrném mírném návrší vyvýšeném nad úroveň okolního terénu.

Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948. Od 1. února 1949 až do 30. června 1960 byl začleněn do okresu Frenštát, poté do okresu Frýdek-Místek.

V roce 1958 došlo během leteckého dne ve Frýdlantě nad Ostravicí k neštěstí, havaroval zde letecký akrobat Vilém Krysta, který následkům zranění podlehl.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Bartoloměje (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
• Sloup se sochou Panny Marie Karmelské (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
• Socha svatého Jana Nepomuckého v ulici Padlých hrdinů (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
• Socha svatého Josefa (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
• Pomník padlých se sochou partyzána (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
• Dům čp. 3 (památkově chráněno od 25. ledna 1995)
• Dům čp. 344 (památkově chráněno od 19. června 1989)
• Dům čp. 611 (památkově chráněno od 16. října 1989)
• Krucifix za kostelem (památkově chráněno od 8. června 2005)
• vila Jana Alsterna (Harcovská 657, památkově chráněná)
• Kaple na Kamenci
• Klášter Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
• Náhrobek Ferdiše Duši
• Radnice
• Frýdlantské železárny
• pomník T. G. Masaryka
• socha "Květ" od Magdaleny Jetelové (u pošty)

Osobnosti

• Ludvík Baran (1920–2011), etnograf, fotograf a pedagog
• Ferdiš Duša (1888–1958), grafik a malíř
• Josef Foltynovský (1880–1936), ř. k. kněz, vysvěcen 1906, ThDr., profesor pastorální teologie na olomoucké| teol. fak., v škol. r. 1932/33 její děkan, od r. 1933 kanovník olomoucké kapituly u sv. Václava
• Metoděj Dominik Trčka (1886–1959), katolický kněz, řeholník a mučedník
• Svatava Urbanová (* 1946), literární historička