Rýmařov

Historie

Krajinou v okolí Rýmařova v pravěku vedla obchodní cesta, jejíž existenci dokládají antické mince nalézané na území města a v jeho těsném okolí. Středověké osídlení vzniklo v první polovině třináctého století. Pozůstatky tehdejšího sídliště byly nalezeny v Bezručově ulici. Mělo shlukový charakter bez urbanistické koncepce a využívali jej zřejmě jen krátkodobí osadníci, kteří chtěli získat majetek, ale nezamýšleli dlouhodobé usazení. V polovině třináctého století byla na druhém břehu Podolského potoka postavena tvrz a přibližně v sedmdesátých letech třináctého století bylo založeno vrcholněstředověké město s pravidelným půdorysem. Starší osada v prostoru Bezručovy ulice poté zanikla.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1351, kdy je město zmíněno v zakládací listině litomyšlského biskupství jako zdejší sídlo farnosti. V roce 1398 dal markrabě Jošt zdejší tvrz s městem(Remerstat) do zástavy Prockovi z Vildenberka. V roce 1406 Rýmařov získal od markraběte Jošta stejná městská práva jako měly Olomouc a Brno. V roce 1482 zažaloval Heralt z Kunštátu Ctibora z Cimburka za neoprávněnou držbu města Rýmařova a hradu Rabštejna. Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.

Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.

Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno jako městská památková zóna, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014–2015) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.

Pamětihodnosti

• Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711–15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
• Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
• Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
• Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
• Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
• Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
• Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
• Mariánský sloup – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.

Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami, ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.

Osobnosti

• Adam Gilg (1651–1710?), jezuita, misionář v Mexiku
• Johann Christoph Handke (1694–1774), barokní malíř
• Ferdinand Flemmich (1843–1906), podnikatel a politik, zakladatel textilní továrny v Rýmařově, zemský poslanec
• Eugen Jettel (1845–1901), malíř náladového impresionismu
• Ferdinand Schnitzler (1857–1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916–1918)
• Otto Marburg (1874–1948), neurolog
• Karl Schinzel (1886–1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
• Marie Kodovská (1912–1992), malířka a básnířka
• Mons. František Vaňák (1916–1991), teolog, olomoucký arcibiskup
• Harald Pager (1923–1985), německý grafik a prehistorický badatel, který působil v jižní Africe
• Jiří Karel (1936-2023), archeolog a historik
• Pavel Verner (1947–2009), novinář, spisovatel a dramatik
• Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
• Jiří Meitner (* 1958), malíř
• Vladimír Václavek (* 1959), hudebník a skladatel
• Jan Haubert (* 1960), zpěvák punkové skupiny Visací zámek
• Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
• Roman Pausch (* 1974), kovář
• David Langer (* 1976), fotbalista
• Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
• Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
• Martin Kotačka (* 1987), genealog a historik
• Sebastian Gorčík (* 1995), hokejista