Karlovice

Historie

Nejstarším osídleným místem v prostoru dnešní obce byl hrad Freudenštejn založený již v 2. polovině 13. století a opuštěný v polovině 14. století. Na místě obce připomínány nejprve hamry, kolem nich pak vznikla obec Hütten (Hutě). Připomínaná roku 1558 a 1615. Zanikla během třicetileté války. Na počátku 18. století obec obnovena a vystavěny nové hamry na železo. Po prvním majiteli krnovském knížeti Karlu z Lichtenštejna nazvána Karlstahl (česky Karlovo údolí). Železné hamry zanikly v 1. polovině 19. století, stejně jako bělidla. Naopak se rozvíjel dřevařský a papírenský průmysl. Od roku 1848 zde byla papírna a továrna na lepenku. Od roku 1868 zde byla továrna na nábytek, pila a stolařství. Od roku 1876 další továrna na lepenku, s pilou a dřevoprůmyslem F. Bartsche, která měla roku 1928 60 zaměstnanců a i elektrárnu. Zaznamenány jsou i velkoobchody s dřívím. Existovalo zde několik dalších pil a mlýnů. Vyráběla se zde břidlice, dýmky, šindele a razítka. Na počátku 19. století se zde vyráběl také javorový cukr.

V roce 1918 se obec nakrátko stala součástí německé provincie Sudetenland. V letech 1937–1938 se v okolí budovaly lehké pěchotní objekty vzor 37 jako součást opevnění Československa.

{|class="wikitable" ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 2616|| 2595 || 2491 || 2214 || 2151 || 2026 || 2186 || 1062 || 1270 || 1152 || 1037 || 1062 || 1148 |} Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 302 domů, z toho 267 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Karlovic (včetně Adamova, Nových Karlovic a Nových Purkartic) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: || 935 || 877 || 957 || 1027 |} Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 258 domů (207 v Karlovicích, 51 v Nových Purkarticích a v Adamově žádný), z toho 227 trvale obydlených.

V roce 2019 byl na Kobylím potoku dobudován suchý poldr Jelení pro ochranu Karlovic před povodněmi.

Pamětihodnosti

• Pozdně barokní filiální kostel sv. Jana Nepomuckého – vystavěn v letech 1777-79, na místě dřevěné kaple z roku 1725. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm, sakristií na jihozápadě a věží nad vstupní částí.Kostel je kulturní památkou ČR.
• Kosárna – postavena roku 1600 a upravena 1754. Zděné přízemí nese dřevěné patro s ochozem s vyřezávanými dřevěnými sloupky, nad ním vysoká dřevěná střecha. V kosárně se původně dále zpracovávalo železo z místních hamrů, od roku 1992 slouží jako muzeum. Kosárna je Národní kulturní památkou..
• Dům č.p. 280 – barokní jednopatrový dvojkřídlý objekt s mansardovou střechou a letopočtem 1745, nachází se nedaleko kostela. Dům je kulturní památkou ČR.
• Areál bývalého protestantského hřbitova s kaplí.
• Freudenštejn (Freudenstein) – zřícenina hradu na ostrožně jižně od obce. Historické zprávy chybějí, hrad uváděn pouze na mapě bruntálského panství vydané roku 1579. Dle archeologických výzkumů obydlen od 2. poloviny 13. století do poloviny 14. století. Zřejmě zeměpanského založení. Hrad oválné dispozice ze tří čtvrtin obklopené příkopem a valem. Jádro obehnané až 2,5 m silnou na sucho kladenou zdí. V jádře stál podlouhlý palác, hrad zřejmě neměl věž. Vstup do jádra hradu byl zřejmě od východu. Jádro hradu jest poškozeno druhotným použitím stavebního materiálu na zde stojící novodobou kruhovou stavbu. Podobná stavba stojí v příkopě.