Historie
Založení města
Založení z doby přemyslovské kolonizace pohraničních území naznačují pouze archeologické nálezy. Přesné založení a urbanistický vývoj města datovat nelze; několikrát zcela vyhořelo (1788, 1803) a písemné prameny z doby před rokem 1356 se nezachovaly. Jilemnice tedy pravděpodobně vznikla v době valdštejnské pojizerské kolonizace. Ta po roce 1250 dospěla až na Jilemnicko a její čeští lokátoři založili zde dvě vsi podle svého jména, totiž Martinice a Štěpanice. Mezi nimi pak ve vykácených lesích podle původního porostu vznikla ves Jilem (první připomínka pochází z roku 1393 – uvádí se ves Jilmen).Vystavěním hradu Štěpanice vzniklo nové panství, které potřebovalo hospodářský střed. U hradu místo nebylo, a proto po roce 1300, nejspíše okolo roku 1325 vedle vsi Jilmu, na křižovatce cest z Martinic do Štěpanic a z Mříčné do Valteřic, byla založena osada Jilemnice.
Osada Jilemnice (Gilempnicz) je poprvé zmiňována v polovině 14. století, a to v konfirmačních knihách pražského arcibiskupství: doklad o existenci plebánie k roku 1356 znamená, že zdejší kostel svatého V Rozvoj města přerušila až první světová válka, během níž utrpělo velké lidské a kvůli vysokým odvodům i materiální ztráty. V čele radnice stál talentovaný právník JUDr. Karel Čermák, který využíval svých kontaktů a dokázal tak, ve spolupráci s Ottou hrabětem Harrachem, zajistit mimořádné dodávky surovin. Dokázal se postavit i místodržitelství, když například v roce 1916 odmítl jako předseda městské spořitelny upsat státu válečnou půjčku. První světová válka si v Jilemnici a Hrabačově vyžádala 132 obětí.
Rozvoj města pokračoval i v meziválečném období; zastavila jej až okupace. Jilemnice byla na hranicích Sudet, v Hrabačově byl lazaret Volkssturmu. Působily zde protinacistické odbojové skupiny, hlavně Obrana národa v čele s Ladislavem Nebeským, Josefem Vaňkem a Josefem Bernardem.
V květnu 1945 zde proběhlo povstání proti nacistům, které si vyžádalo život 16 místních občanů a dvou vojáků Rudé armády. Další obětí války byl např. starosta JUDr. Josef Vancl, který zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Díky energickému zásahu hraběte Kolowrata a jeho vyjednávání však předání moci proběhlo v relativním klidu. Předsedou ONV v Jilemnici se stal Josef Zeman za ČSNS, který se po komunistickém puči stal agentem-chodcem a navázal styky s místními odbojáři.
Poválečné období
Po únoru 1948 proběhla v Jilemnici vnucená restrukturalizace průmyslu a někteří občané byli zatčeni či odvlečeni do pracovních táborů. V roce 1952 se ve velkém sále továrny Technolen konal proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka, v němž byli odsouzeni někteří členové skupiny Lampa Václav a spol. (např. jilemnický občan Rudolf Stránský dostal trest 10 let vězení).Po prvním zavedení okresů v roce 1850 se Jilemnice stala okresním městem. Byla jím prakticky nepřetržitě až do roku 1960, kdy byl zdejší okres sloučen do okresu Semily.
Od 26. listopadu 1999 město užívá vlajku s obrazem jilmu, jehož jméno nese.
Jilemnice získala titul Historické město roku 2012.
Pamětihodnosti
Za péči o památky získala Jilemnice ocenění Historické město roku 2012. Z nejznámějších památek lze vyjmenovat:- Jilemnický zámek; je zde umístěn Metelkův mechanický betlém z roku 1983.
- Kostel svatého Vavřince – dřevěná stavba nahrazena kamennou, kterou dal roku 1729 vystavět Alfons hrabě Harrach
- Radnice na náměstí
- Bývalý hraběcí pivovar
- Kaple Božího těla v Jilmu
- Kaple svatého Isidora
- Kaple svaté Anny
- Hrabačovská zvonice
- Domy ve Zvědavé uličce
Osobnosti
Rodáci
- Josef Bernard (1891–1941), filolog, pedagog a kulturní pracovník, účastník protinacistického odboje
- Lukáš Berný (* 1978), spisovatel a rozhlasový moderátor
- Zdenko Feyfar (1913–2001), fotograf
- Betty Fibichová (1846–1901), operní pěvkyně
- Bohumil Hanč (1887–1913), lyžař
- Josef Hanuš (1872–1955), chemik, zabýval se zejména analytickou chemií
- Jaroslav Havlíček (1896–1943), prozaik 30. a 40. let, proslul psychologickými romány
- Zbyněk Havlíček (1923–1969), surrealistický básník a teoretik, profesí lékař-psychiatr
- Stanislav Henych (* 1949), lyžař
- Jan Herzog (1802–cca 1840), obrozenecký buditel a literát
- Jaromír Horáček (1900–1976), historik, folklorista, spisovatel a pedagog
- Vítězslav Hornig (* 1999), biatlonista
- František Xaver Jerie (1848–1913), textilní podnikatel, dlouholetý starosta města, mecenáš
- Rudolf Kazda (1862–1929), organizátor kulturního a sportovního života v Jilemnici a okolí
- Otakar Krámský (1959–2015), automobilový závodník
- Marie Laušmannová (1858–1935), operní pěvkyně
- Miloš Lukáš (1897–1976), filolog, překladatel, polyglot a esperantista
- Václav Lukáš (1912–2009), archivář
- Stanislav Mach (1906–1975), hudební skladatel a dirigent
- Eva Matějovská (* 2000), zpěvačka a herečka
- Hynek Jaroslav Mejsnar (1837–1895), spisovatel, překladatel a pedagog
- Ladislav Nebeský (1937–2021), lingvista, básník, matematický badatel, pedagog, autor binární poezie
- Jaromír Nosek (* 1978), herec
- Ilona Plecháčová (* 2006), biatlonistka, dorostenecká mistryně světa z vytrvalostního závodu v Östersundu 2025
- František Pošepný (1836–1895), geolog a mineralog, zakladatel tzv. ložiskové geologie
- Karel Šebek (1941– od 11. dubna 1995 nezvěstný), surrealistický básník a výtvarník
- Miroslav Šimůnek (* 1978), herec
- Jan Weiss (1892–1972), spisovatel, jeden ze zakladatelů české sci-fi literatury
- Stanislav Zindulka (1932–2019), herec
Osobnosti s Jilemnicí spojené
- Jindřich Ambrož (1878–1955), městský tajemník, podílel se na zvelebování a propagaci Jilemnice a jejího okolí
- Jan Buchar (1859–1932), řídící učitel, znalec Krkonoš, propagátor sportu (lyžování) a turistiky
- Jan Buchar (1895–1988), učitel, spisovatel, herec a dramaturg ochotnického divadla
- Ferdinand Václav Doubravský (1747–1829), skladatel a hudebník, v Jilemnici působil jako učitelský pomocník
- Jaroslav Feyfar (1871–1935), amatérský fotograf, profesí lékař
- Jan Nepomuk Harrach (1828–1909), hrabě, český vlastenec – mecenáš
- František Janalík (1938–2007), český fotograf, spisovatel, dlouholetý šéfredaktor časopisu Krkonoše
- Hana Jüptnerová (1952–2019), učitelka a disidentka
- František Kaván (1866–1941), malíř-krajinář, rodák z blízké Víchovské Lhoty
- Josef Mirovít Král (1789–1841), obrozenecký spisovatel a buditel, v Jilemnici působil jako kaplan
- Jan Lev (1874–1935), malíř
- František Marek (1929–2019), vědec, geolog, profesor geofyziky
- Jáchym Metelka (1853–1940), učitel a ředitel jilemnických škol
- Ivan Otto Mikšovič (1909–1987), novinář, spisovatel a zakladatel skautingu v Jilemnici
- Ladislav Nebeský (1983–1942), lékař, účastník protinacistického odboje
- Antonín Pochop (1862–1949), spisovatel a učitel, autor pohádek a literatury pro mládež
- František Poličanský (1798–1855), učitel a vlastenec, hudební skladatel a muzikant, organizátor jilemnického kulturního života
- Jaroslav Soukup (* 1982), biatlonista
- Jiří Šlitr (1924–1969), herec, zpěvák, hudební skladatel, klavírista a výtvarník
- Josef Valušiak (1934–2022), filmový střihač, pedagog
- Jan Vejrych (1856–1926), architekt, autor místních neorenesančních budov
- Zdeněk Vítek (* 1977), biatlonista, trenér ženské reprezentace biatlonu
- Veronika Vítková (* 1988), biatlonistka
Počet obyvatel dle sčítání lidu
| Rok | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 3 418 | 3 345 | 3 593 | 3 833 | 3 660 | 3 858 | 3 488 | 3 344 | 3 730 | 4 519 | 5 050 | 4 985 |
Oficiální web město Jilemnice:
www.mestojilemnice.cz
PSČ Jilemnice: 514 01







