Rudník

Historie

Vznik obce Rudník souvisí s kolonizací Krkonoš ve 13. století. Vesnici pravděpodobně založili přistěhovalci, kteří dolovali rudy stříbra, zlata, železa a mědi na úpatí Černé hory. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1241, první písemná zmínka o farním kostele sv. Václava v Rudníku je z roku 1354. Kostel nechal v letech 1598–1602 přestavět do renesanční podoby tehdejší majitel zdejšího panství Hanibal z Valdštejna. Hanibal z Valdštejna se celkově významně zapsal do historie obce. V roce 1598 byla v Heřmanových Sejfech dokončena a otevřena nová škola, kterou Hanibal z Valdštejna nechal postavit na přímluvu své manželky Kateřiny Berkové z Dubé a Lipé a kolem roku 1615 nechal s manželkou Kateřinou postavit renesanční tvrz v Rudníku.

Do roku 1952 se Rudník nazýval Heřmanovy Sejfy.

Rudník byl významně postižen povodní 2. června 2013, kdy rozvodněný Luční potok zalil téměř celou šířku svého údolí. K likvidaci povodňových škod pomohly i finanční příspěvky od obcí z celé ČR, krajů, firem, jednotlivců i občanských sdružení a výtěžek benefičního koncertu „Po vodě“ konaného v Rudníku 13. července 2013. V září 2013 byla obnovena tradice motokrosových závodů "Rudnická rokle". V roce 2016 se obec stala vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku. V roce 2019 v rámci soutěže Vesnice roku, získala obec Rudník Oranžovou stuhu v krajském kole, za spolupráci obce se zemědělským subjektem. V celostátním kole se umístila na třetím místě v ČR.

Protože se Rudník rozprostírá pod svahy Krkonoš, podpořila obec výstavbu lyžařských tratí v okolí. Lyžařský oddíl zde udržuje 51 km běžeckých tratí v obcích Rudník, Bolkov, Janovice, Fořt, Javorník, Čistá, Černý Důl a Janské Lázně. Dále v obci fungují dobrovolní hasiči, několik mysliveckých sdružení, fotbal i ostatní sporty všech věkových kategorií, základní i mateřská škola a několik továren a provozoven. V původních textilkách se dnes vyrábí vybavení pro nemocnice.

Pamětihodnosti

• pseudogotický zámek 1815 – přezdívaný „malá Hluboká“, působiště F. L. Čelakovského, zrekonstruovaný na pension
• renesanční zámek, roku 1813 přestavěný na pivovar, zřícenina
• renesanční tvrz, zbarokizovaná
• zbytky středověké tvrze v Javorníku
• kostel sv. Václava
• kostel sv. Martina v Javorníku
• socha svatého Jana Nepomuckého u cesty ke kostelu
• sousoší Kalvárie
• fara
• zřícenina evangelického kostela v osadě Bolkov
• pomník obětem první světové války původně odhalený v roce 1934; zrestaurován a znovu odhalen v roce 2016.

Evangelický sbor a kostel

Samostatný evangelický sboru byl založen roku 1782. Dne 24. července 1786 byla slavnostně vysvěcena jeho modlitebna. Stala se nejstarším evangelickým svatostánkem ve východních Krkonoších. Roku 1810 byl v sousedství modlitebny založen hřbitov, v roce 1862 byla k modlitebně přistavěna věž a v roce 1867 do ní byly vsazeny tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Modlitebna tak získala podobu kostela. Od roku 1834 provozovali evangelíci vlastní školu umístěnou v sousedství kostela a také dětský domov. Interiéru kostela vévodil oltářní obraz Krista a nápis: „Ich bin der Weg, die Wahrheit und das Leben“ („Já jsem cesta, pravda a život“). Zadní a boční strany obíhala dřevěná empora.

Život sejfského evangelického sboru ukončil poválečný odsun německého obyvatelstva. V červenci 1945 byl majetek sboru převeden Českobratrské církvi evangelické, v říjnu téhož roku Církvi československé husitské, resp. tehdejší Církvi československé. Bohoslužby byly v kostele slouženy do roku 1948. V 50. letech byl kostel uzavřen a započala jeho destrukce – bylo vyrabováno vnitřní vybavení, krov byl postupně vyřezán a použit jako topivo. Zničeny byly i náhrobky; hřbitov se změnil ve skládku odpadků zarostlou nálety.

V roce 2009 započala obec Rudník, která je vlastníkem kostela, ve spolupráci se spolkem Přátelé Bolkova s obnovou zdevastovaného hřbitova a vyklízením interiéru torza kostela. Vizí je zachovat torzo kostela jako memento nezdolné víry místních nekatolíků a pohnutých událostí 20. století.