Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1707. V místní pamětní knize obce sepsané kronikářem Františkem Nedvídkem (rodákem a rolníkem z Jahodova čp. 24) v době první Československé republiky, jsou uvedeny i záznamy téměř o jedno století starší.Stavení obce jsou rovnoměrně rozložena podél hlavní silnice od Rovně ke Studánce, tak jak je pravděpodobně počátkem 17. století nařídila Kolowratská vrchnost při vzniku Jahodova „na zelené louce“ a přidělených souměrných pozemcích postavit. Samostatnou částí, vzdálenou od zmíněné hlavní silnice, je tzv. „Vršál“, několik roubených chalup (sedm popisných čísel a čtyři hospodářská stavení) a vršek se staletými lipami alokovaný ve směru na Peklo nad Zdobnicí, seskupených kolem roubenky čp. 29, postavené Ludvíkem Preclíkem v 19. století.
Od pramene Na Vršále protéká částí Jahodova potok, směřující ke zříceninám mlýna, vyhořelého počátkem 20. století. V údolí kolem potoka se vyskytuje mlok skvrnitý.
Přidělené území (zelená louka) vzniklo zejména vymýcením lesa, kdy na vzniklých parcelách rostlo velké množství lesních jahod a odtud prý pochází název obce. Souvislý hustý les, táhnoucí se až k řece Zdobnici, tvoří dosud více než polovinu výměry katastru obce Jahodova.
Sousední katastry (vesnice) Roveň a Dlouhá Ves severozápadně od Jahodova jsou od 1. ledna 1981 částí okresního města Rychnov nad Kněžnou.
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie z roku 1870
- Krucifix s nápisem Iesus Hominum Salvator
- Roubené stavení čp. 29 "U Preclíků" na Vršále
- Boží muka v poli proti čp. 28
- Zřícenina mlýna z 18. století, vyhořelého roku 1917
- Pozdně barokní kříž v Končinách
- Masarykova lípa Na Spálenisku
Zajímavosti
Citováno z pamětní knihy obce Jahodova, sepsané Františkem Nedvídkem, rolníkem a kronikářem Jahodova z čp. 24:- „V roce 1870 byla postavena kaple blahoslavené Panny Marie z odkazu Wolfganga Hanuše, faráře v Újezdě u Opočna, rodáka to jahodovského z čísla 21. Od té doby slaví Jahodov svoji pouť a posvícení, v kteréžto věci se stal nezávislým od Rovně. Zvonek byl pořízen již v roce 1864 z odkazu téhož a dáno mu jméno Wolfgang. Za první světové války byl zvonek zachráněn před rekvírováním zakopáním u stodoly čp. 3, za druhé byl v Praze Na Maninách přikryt větším zvonem.“
- „Zajímavé je sledovati, jak koncem prvé a začátkem druhé poloviny století devatenáctého rozmohla se touha po hospodě. Koncem prvé a začátkem druhé poloviny století devatenáctého rozmohla se touha po hospodě. Nejstarší z nich byla v čísle 24 na Spálenisku, jež zanikla někdy v posledních létech století osmnáctého a jejím posledním majitelem byl Kazbal. Pak byla hospoda v čísle 15 - hostinský Krčmář, v čísle 19 - Seidl, v čísle 16 - Hrobař, v čísle 17 - Kubec, v čísle 21 - Buben a nejmladší z nich v čísle 28 (dvojdomku postaveném roku 1833 na nové parcele), jíž založil Rudolf Preclík asi kolem roku 1855 a fungovala ještě v roce 1955. Jeho nejmladší syn Vratislav, narozený zde na sv. Vavřince 10. 8. 1879, byl známým pražským uzenářem a jeho prodejna a hostinec pod podloubím na Loretánském náměstí čp. 106 v Praze 1 na Hradčanech byly v provozu ještě v roce 1946.“
- „Bylo to 10. července 1926, když oznámil okresní úřad obcím svého obvodu, že 14. července navštíví Rychnov nad Kněžnou pan prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A tu jeden doklad lásky lidu k svému představiteli. Nebylo třeba nařízení shůry – tolik a tolik lidí z každé obce se musí dostavit; naopak v Jahodově v mnohých rodinách vznikl nesvár o to, kdo bude doma hlídat a tak se nás v Rychnově sešlo tolik, že jsem uvažoval, kdo vlastně zůstal doma a hlídá. Tak to bylo ve všech obcích širokého okolí. Mám zato, že nikdy před tím nebyl Rychnov tak zaplněn. S napětím očekávali jsme příjezd pana prezidenta. Každý z nás se těšil jak mocně šťastni provoláme „Sláva a Nazdar“, a když konečně kolem 10. hodiny přijel, krásný vznešený stařec v bílém šatě, svůj mezi své, bez štábu úředníků, nehlídán ani uniformovanou ani neuniformovanou tělesnou stráží, stála nás většina s hrdly pohnutím staženými, takže naše volání bylo spíš vzlykům podobné. Při vystoupení z auta přivítali pana prezidenta krátkým ale srdečným proslovem představitelé městské rady, okresního úřadu a deputace studentů gymnázia. Na to pan prezident vystoupil na připravenou tribunu, kolem obstoupenou spoustou mládeže v národních krojích, a odtud vřelými a upřímnými slovy poděkoval shromážděnému lidu. Není možné zapomenout na 14. červenec 1926, kdy mezi nás přišel náš prezident Osvoboditel.“
Oficiální web obec Jahodov:
www.inu.cz/jahodov
PSČ Jahodov: 516 01
