Rychnov nad Kněžnou

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rychnově nad Kněžnou.

• Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
• Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
• Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
• Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
• Radnice na Starém náměstí
• Rodný dům F. M. Pelcla
• Pomník F. M. Pelcla
• Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
• Pivovar - Podorlická sodovkárna
• Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
• Smírčí kříže (v blízkém okolí)
• Babyka U Babky, památný strom

Muzea a galerie

• Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
• Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
• Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřeží 458

Historie

Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února 1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe). Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.

Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).

S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.

Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha († 1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova († 1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.

Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.

Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v Pardubicích. Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Poté se město dostalo do držení Trčků z Lípy. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian Trčka z Lípy byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce 1577 vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce 1587 prodal Burian Trčka z Lípy Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku 1582 vlastnili Betenglové i panství Borohrádek, se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl v Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno.

V památný den 14. července 1926 navštívil Rychnov nad Kněžnou prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk.

Osobnosti

• František Martin Pelcl (1734–1801), spisovatel, historik a filolog
• Hugo Toman (1838–1898), právník a historik
• Patrik Blažek (1851–1905), český novinář, voják, spisovatel a nakladatel
• Jindřich Štemberka (1867–1926), český právník a politik
• Arnošt Praus (1873–1907), český varhaník a hudební skladatel
• Anatol Provazník (1887–1950), hudební skladatel a varhaník
• František Michálek Bartoš (1889–1972), historik a vysokoškolský pedagog
• Miroslav Krejčí (1891–1964), český hudební skladatel a pedagog
• Josef Dostál (1892-1955), historik, překladatel
• Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
• Bohuslav Tvrdý (1897–1946), český dirigent a hudební skladatel
• Jiří Šlitr (1924–1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
• Jaroslav Herden (1931 - 2010) - hudební pedagog a skladatel
• Tomáš Sláma (1940–2004), moderátor, rozhlasový novinář, publicista a scenárista
• Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel
• Karel Sýs (* 1946), básník, spisovatel a novinář
• Jan Jirásek (* 1955), český hudební skladatel, (např. hudba k filmu Kytice, Bathory a Kuře melancholik)
• Zbyněk Matějů (* 1958), český hudební skladatel
• Roman Šebrle (* 1974), atlet, (student rychnovského gymnázia F. M. Pelcla)