Ostroměř

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1382, kdy zde sídlil Ješek Kdulinec z Ostroměře, jehož rod vystřídal koncem 15. století Zdislav Dobřenský z Dobřenic, po němž jej sňatkem získal roku 1529 Jan Sendražský ze Sendražic, později obec vlastnil Heřman z Rokytníka a po něm Václav Ostroměřský z Rokytnika a na Bítovanech, ten se svými bratry o zboží přišel po Bílé Hoře za svou účast ve stavovském povstání z roku 1618.

Rodokmen jmenovaných a dalších majitelů od 15. do poloviny 17. století je vyobrazen na epitafu ze sbírek Národního muzea v Praze.

Albrecht z Valdštejna obec připojil ke svému panství Hořice. Roku 1665 se jako majitel Ostroměře a Holovous připomíná Heinrich Ernst de Carmes. Jeho syn Ferdinand obec roku 1680 prodal kartuziánům z Valdic, kteří byli zrušeni josefínskými reformami roku 1782. Roku 1827 obec Ostroměř koupil Ferdinand z Trauttmansdorffu a spojil ji se svým panstvím Kumburk.

Roku 1869 byla Ostroměř spojena železnicí na trase Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka a roku 1871 zde měla konečnou Severozápadní dráha Hořice – Jičín.

Pamětihodnosti

• Severně od vesnice se nachází terénní pozůstatky raně středověkého ostroměřského hradiště.
• Socha Archanděla Michaela na návsi
• Socha svatého Františka Xaverského za vesnicí směrem na Vojice
• Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1915
• Socha Tomáše Garrigue Masaryka z roku 1991 od sochaře Ladislava Zívra
• Rodný dům spisovatele Eduarda Štorcha, pamětní deska; busta
• Rodný dům režiséra Karla Zemana, pamětní deska
• Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana (od roku 1998)
• Místní vlakové nádraží bylo vyhlášeno nejkrásnějším nádražím roku 2007.

Rodáci

• Eduard Štorch (1878–1956), pedagog, spisovatel a archeolog
• Karel Zeman (1910–1989), filmový režisér a výtvarník
• Matěj Kopecký (1923–2001), loutkář ze slavného rodu Matěje Kopeckého (1775–1847)
• Miroslav Holub (1924–2003), učitel a kronikář obce