Nová Paka

Historie

Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 18 Na přelomu 19. a 20. století byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.

Pamětihodnosti

• Paulánský klášter, později nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z let 1709–1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem.
• Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1716
• Kašna na náměstí z roku 1814
• Dřevěný řeckokatolický chrám, zakoupený novopackým průmyslníkem Otto Kretschmerem a přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi (z vesnice Obava v okrese Mukačevo).
• Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně pochází z roku 1414.
• Křížová cesta
• Novopacký pivovar – stále fungující pivovar z roku 1871
• Hotel Central – novorenesančně-secesní budova z roku 1905 na náměstí, od roku 2016 jde o kulturní památku. Celý areál hotelu prochází v této době rekonstrukcí.
• Beckova vila
• Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka
• Paleopark Balka – areál zaměřený na geologii a paleontologii, otevřený roku 2024
• Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu.

Osobnosti

• František Faustin Procházka (1749–1809), český kněz a buditel, spisovatel
• František Matěj Hilmar (1803–1881), český hudební skladatel
• Jindřich Niederle (1840–1875), český klasický filolog
• Jan Machytka (1844–1887), architekt
• Josef Tulka (1846–1882), český malíř
• Jaroslav Brent (1854 – 1902), architekt a stavitel
• Hynek Tomáš (1861–1956), český varhaník, sbormistr a hudební skladatel
• Josef Karel Šlejhar (1864–1914), český spisovatel
• Bohumil Tomáš (1871–1945), český dirigent a hudební skladatel
• Jan Opolský (1875–1942), český básník impresionismu a symbolismu
• Bohumil Kafka (1878–1942), český sochař
• Mikuláš Antonín Číla (1883–1983), akademický malíř, legionář, brigádní generál
• František Maizner (*1834), český loutkář
• Josef Maizner (*1804), český loutkář
• František Hák (1886–1974), český fotograf, otec Miroslava Háka
• Otakar Číla (1894–1977), český malíř
• Adolf Vrána (1908–1997), pilot 312. československé stíhací perutě RAF
• Ladislav Zívr (1909–1980), český sochař
• František Gross (1909–1985), český malíř
• Josef Kocourek (1909–1933), český spisovatel
• Miroslav Hák (1911–1978), český fotograf, syn Františka Háka
• Stanislav Fejfar (1912–1942), pilot 310. a 313. československé stíhací perutě RAF, narodil se ve Štikově
• Otakar Hrubý (1913–1993), pilot 313. a alt=

• Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl
• Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti:
• Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař
• Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
• Anna Boudová Suchardová (1870–1940), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně.

Poznámka:

Loutkáři Maiznerovi se znali s rodinou řezbářů Suchardových, kteří pravděpodobně pro ně tvořili loutky. Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito svatého Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.