Kopidlno

Historie

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365–1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozla, která je vyobrazena na sklomalbách z nadslavského kostela a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní – středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek

• Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
• Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen ve stračím hnízdě.
• Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
• Pomník Tomáše Svobody – před zámkem
• Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod
• Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 1700 až 1705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850–1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
• barokní budova fary
• Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy svatého Václava, Floriána a Šebestiána
• Tělocvična Sokol – funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
• Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

Osobnosti

• Kopidlanští z Kopidlna – starý český vladycký rod. Své jméno odvozovali od Kopidlna na Jičínsku.
• Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
• Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1729 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1729 v Kopidlně.
• Josef Antonín Štěpán – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: * 14. března 1726 v Kopidlně, † 5. srpna 1797 ve Vídni
• V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: † 20. června 1828 v Kopidlně
• František Alois Vacek (Wacek) – kněz a učenec, buditel, historik a genealog, konzervátor Českého muzea; * 12. května 1780 v Jablonném, † 5. března 1854 v Kopidlně
• Jan Nepomuk Filcík – učitel a spisovatel.
• František Matěj Hilmar – učitel a hudebník. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.
• František Jan Goebl (Kopidlanský) – český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: * 1829 v Kopidlně
• Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; * 27. září 1836 v Kopidlně
• Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: * 11. září 1876 v Kopidlně, † 11. srpna 1902 v Jičíně
• J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Františka Hilmara; † 13. září 1909 v Kopidlně
• Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; † 25. června 1919
• Jan Štelcar Želetavský – spisovatel, protestantský farář
• MUDr. Anna Honzáková – první česká lékařka promovaná na Univerzitě Karlově. Její otec Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
• PhDr. Albína Honzáková – významná profesorka prvního středoevropského soukromého gymnázia Minerva, kde vyučovala 34 let. Sestra MUDr. Anny Honzákové.
• Dr. František Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; * 1908 v osadě Ledkov
• Vilém Kafka – malíř, absolvoval AVU v Praze (1913), narozen v Kopidlně 1887 († 1972)
• Zdeněk Svěrák – žil zde dva roky, pocházel odtud jeho otec; inspirace pro některé filmy