znak Velké Tresné

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351 zápis v Moravských zemských deskách: "Filip z Tasova devátou polovinu věrduňku v dolním Tresném se vším příslušenstvím, tak jak sám držel, pánům Martinovi z Bystřice, plebánu a Henzlinovi, presbyterovi za 30 marek prodal a dědičně odkázal" (překlad z latiny).

  • 14. stol.: o historii se dá čerpat ze zápisů v Moravských zemských deskách o majetkových změnách, vyskytuje se mezi nimi i moravský markrabě Jošt.
  • 1406 Vilém z Pernštejna připisuje své manželce svůj majetek mj. v Tresném (bez odlišení). Z dalších záznamů je zjevné, že je ves v držení pánů z Pernštejna
  • 1557 Vratislav z Pernštejna odprodal zboží (na 24 vsí patřících k hradu Louka, vč. Velkého Tresného) hraběti Kryštofu z Hardeku
  • 1598 přešel majetek hrabat z Hardeka Lichtenštejnům; spojilo se zboží zaniklého hradu Louka s kunštátským (později toto vlastnil klášter františkánek)
  • 1678 kunštátské panství vlastní Lamberkové
  • 1770 zavedení čísel popisných dle nařízení Marie Terezie (17 domů ve Velkém Tresném)
  • 1782 sepsán protokol (15. května 1782) na kunštátském panství o přiznání nekatolíků (evangelíků) k helvétské církvi dle tolerančního patentu císaře Josefa II.; ve Velkém Tresném 86 osob nechce být katolíky (většina vsi)
  • 1850 poddaní se začínají vyvazovat na základě zrušení roboty z roku 1848 za náhradu (výkupem); po zaplacení stanoveného obnosu dostal sedlák od vyvazovací komise dokument o vyvázání z roboty
  • 1854 objeven grafit ve Velkém Tresném
  • 1922 zaveden v obci elektrický proud (4. února 1922), založen dobrovolný hasičský sbor, založena knihovna (v domě č. p. 10, od r. 1937 v hasičské místnosti) a založena ochotnická divadelní činnost
  • 1933 postaven pomník padlým ve světové válce
  • 1939 majitelem grafitového závodu se stává Karel II. Engliš, syn Karla Engliše
  • 1940/1941 zbudována hospodářská vodní nádrž nad obcí
  • 1940–1947 stavba silnice, přípojky do obce z hlavní silnice Olešnice–Nyklovice
  • 1943–1945 působení partyzánů v obci
  • 1953 založeno JZD a výstavba vepřína JZD (1953–1957)
  • 1962 sloučeno JZD do Rovečného
  • 1968 zahájena likvidace grafitového dolu
  • 1973 vystavěno koupaliště v obci
  • 1991 jedním z výsledku sametové revoluce 1989 je žádost o osamostatnění obce (v referendu 119 bylo pro, 11 proti); rozhodnutí je ze dne 9. prosince 1991

Pamětihodnosti

  • Venkovský dům čp. 18
  • Muzeum v hasičské zbrojnici Expozice zaměřená na hornictví a obec (dříve přímo v areálu firmy UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o., místě někdejšího grafitového dolu). Nově přestěhované muzeum (únor 2017) má čtyři sekce – sekce hornictví (těžba grafitu), sekce hasiči v obci Velké Tresné (ukázka staré hasičské stříkačky, kterou se díky obětavé práci dobrovolníků podařilo v krátkém čase zrekonstruovat), sekce zemědělství a života na vsi.

Osobnosti

  • Karel Engliš, politik a ekonom, otec majitele grafitových dolů ve Velkém Tresném Karla II. Engliše a dědeček jednatele firmy UNIMAN Karla III. Engliše. Za války v obci opakovaně a dlouhodobě pobýval a napsal zde podstatnou část svého stěžejního spisu Velká logika, který vyšel r. 2021 zásluhou Masarykovy univerzity a jejího nakladatelství.
  • František Hudec, rodák z obce, účastník odboje, popravený

Oficiální web obec Velké Tresné:
www.velketresne.cz

PSČ Velké Tresné: 592 65