Rovečné

Historie

První písemná zmínka o Rovečném je z roku 1335. Listina Jeruše-Gertrudy, dcery Jimrama z Aušperka, dokládá, že až do své smrti disponovala řadou osad od Sněžného až po Rovečné. Ve 14.-15. století patřila obec střídavě pánům z Pernštejna a Kunštátu. Od konce 16. století definitivně přešla do majetku Kunštátů. V 17. století poznamenala Rovečné těžce 30letá válka. Kraj vydrancovala švédská, ale i císařská vojska. Prostý lid strádal bídou, hladem a nemocemi, ale i náboženským útlakem. Obyvatelstvo se před rokem 1620 většinou hlásilo k utrakvistům. Vrchnost utužila i robotní povinnosti. Proto se v 18. století i na kunštátském panství šíří nespokojenost a rebelie proti vrchnosti. V listině z roku 1775 si stěžuje vrchní Stein, že čeledíni z Rovečína se chovají vzpurně k purkrabímu. V druhé polovině 18. století došlo z nařízení Marie Terezie k očíslování usedlostí. Roku 1866 procházelo Rovečínem pruské vojsko, které táhlo na Vídeň od Hradce Králové. Za 1. světové války přišli do Rovečného vystěhovalci z Tyrol a lid sužovala bída, hlad a především odvody do armády. 25 mužů padlo (roku 1928 byl k uctění jejich památky postaven pomník). 29.10.1918 došel na místní poštu telegram o převzetí vlády Národním výborem. Lidé vznik republiky oslavili průvodem s harmonikou. Strhané rakousko-uherské znaky byly zazděny do mostu u hostince, který se právě opravoval. Ve 30. letech na obyvatele obce těžce dolehla hospodářská krize. Během 2. světové války museli tři muži (ročník 1922) odejít na práci do Říše. Lidé pomáhali partyzánům (skupina Jermak), což Josef a Jiří Jančíkovi zaplatili životem. V červnu 1945 byl založen v obci národní výbor, jehož předsedou se stal František Srstka. 24 rodin odešlo do pohraničí. V letech 1947–56 byla postavena škola, roku 1961 v budově na náměstí zřízen dětský domov a roku 1978 v akci „Z“ postaveno nákupní středisko. Během let 1991–96 proběhlo připojování k rozvodu plynu.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Martina

::: Na místě staršího, již zchátralého kostela dal roku 1721 kunštátský pán Karel hrabě z Lamberka vybudovat barokní jednolodní stavbu s věží v průčelí. Na věži je zavěšen zvon z roku 1547, který pro svůj starobylý původ nebyl odebrán v 1. ani v 2. světové válce. Hlavní oltář s obrazem sv. Martina byl přivezen z Brna od minoritů a je vyzdoben krásnými řezbami. Na stropě jsou kolem ústředního motivu Nejsvětější Trojice zobrazeni čeští a moravští svatí a šiřitelé Evangelia v našich zemích. Kostel obklopený hřbitovem včetně hřbitovní zdi a okolních lip je památkově chráněn.

• Evangelický kostel sboru Českobratrské církve evangelické

::: První evangelická modlitebna byla postavena už tři roky po vydání Tolerančního patentu v roce 1784. Koncem 19. století už však nestačila počtu věřících, a tak se starší evangelického sboru rozhodli vybudovat nový kostel. Práce podle projektu stavitele Jana Šíra z Nového Města na Moravě byly zahájeny v roce 1897 a po 15 měsících byl kostel hotov. Věž byla osazena třemi zvony a hodinami. Firma Tuček z Kutné Hory dodala varhany, které slouží dodnes. Veškeré truhlářské práce v interiéru provedla místní firma Gregor. Kostel byl slavnostně otevřen 28. srpna 1898. Během 90. let 20. století byl kostel opraven a kazatelna a stůl Páně restaurovány do pravděpodobné původní podoby.

• Pomník padlým v 1. světové válce

::: Památník padlým v 1. světové válce byl slavnostně odhalen 28. října 1928. Tvoří jej busta prezidenta T. G. Masaryka a betonový podstavec se jmény 25 mužů, kteří za války zahynuli. Busta byla v době okupace ukrývána obyvateli Rovečného a od roku 1985 na čas uložena v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. K znovuodhalení došlo v červenci roku 1990. Památník se nachází na náměstí naproti dětskému domovu.

• Vila čp. 174 (evangelická fara)
• Budova pošty čp. 120 (více než 200 let stará)
• Rovečínská lípa (více než 250 let stará)
• Rozhledna na vrchu Horní les

Osobnosti

• Antonín Fleischer, (1850–1934), český entomolog
• Jindřiška Wurmová (1863-1953), pacifistka, učitelka cizích jazyků, aktivistka ženského hnutí, překladatelka, spisovatelka a sociální pracovnice
• Jaroslav Bauer (1924–1969), český jazykovědec: bohemista, rusista, syntaktik
• František Dvořák (1925–2002), český malíř, restaurátor, kreslíř a grafik
• Jarmil Pelikán (1928–2017), český vysokoškolský pedagog a polonista