Čáslavice

Historie

Název obce je odvozen od osobního jména Čáslav, kterému v době založení osada náležela. Čáslav – lidé Čáslavovi = Čáslavici – z toho Čáslavice. Zmínky o Čáslavicích sahají až do poloviny 13. století, kdy už zde stála fara a kostel, lze proto předpokládat, že samotné založení obce se datuje už do století dvanáctého. K roku 1240 jsou zaznamenány podoby názvu (plebanum de) Caslawic a Schazlawice.

V dalších desetiletích až stoletích patřily Čáslavice různým pánům, v roce 1324 je uváděn Petr z Čáslavic.

Mezi nejvýznamnější majitele sádeckého panství patřil Jan z Valdštejna nebo Vilém z Pernštejna. Od roku 1371 Římov, Stařeč a Čáslavice vlastnil Jan Soběslav Lucemburský, pozdější moravský markrabě. Později vlastnila vesnici zřejmě drobná šlechta, ale v roce 1499 se stal majitelem vesnice Vilém z Pernštejna, ten v tu dobu vlastnil již i hrad Sádek a další okolní vesnice. V témže roce zakoupil i Stařeč, Čáslavice, Slavice a Přibyslavice.

Do roku 1551 panství patřilo Pernštejnům, v tomto roce jej však odkoupil Zdeněk z Valdštejna a připojil je tak k brtnickému panství. V roce 1929 byla vesnice elektrifikována.

Na začátku druhé světové války bylo v obci zřízeno středisko branné výchovy, jehož rekruti, ač výborně připraveni, do bojů z důvodu Mnichovské dohody nakonec nezasáhli. Jedním z nejsmutnějších dnů v historii obce patrně navždy zůstane 8. květen 1945. V tento den, kdy už německá armáda oficiálně kapitulovala, se nad obzorem objevilo několik letadel, která začala obec bombardovat.

Volby v roce 1946 vyhrála Československá strana lidová, jejíž členové obsadili většinu křesel v MNV, odkud však byli po únorových událostech roku 1948 do jednoho vyloučeni. V roce 1963 byl dostavěn kulturní dům. Další významnou událostí je stavba víceúčelové budovy, se kterou se započalo v roce 1973 a trvala téměř pět let. V roce 2019 byly připraveny nové stavební parcely.

Do roku 1849 patřily Čáslavice do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.

Rodáci

• Vladimír Bartes (* 1953), regionální politik
• Josef Bulička (1891–?), legionář
• Bedřich Fučík (1900–1984), literární kritik orientovaný katolickým směrem, ředitel vydavatelství Melantrich. Díky němu navštěvovala obec řada významných literárních osobností jako František Halas, Jan Zahradníček nebo Jan Čep. O těchto setkáních Fučík referuje v knize Čtrnáctero zastavení.
• Mojmír Fučík (1913–2011), gastroenterolog, profesor 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, politik NS ČSR
• Karel Hobza (1894–?), legionář
• Marcela Jelínková (* 1947), básnířka, fotografka a autorka odborných článků o zdravotnictví
• Josef Krajc (1895–?), legionář
• Josef Souček (* 1940), včelař a regionální historik
• Karel Svoboda (1926–2014), poslanec ČNR
• Bohuslav Trojan (* 1946), nakladatel
• Bedřich Václavek (1897–1943), marxistický estetik, literární teoretik a kritik, člen Devětsilu. Zahynul v Osvětimi.

Pamětihodnosti

• Zámek Sádek
• kostel svatého Martina – původně gotická stavba, ale po rozsáhlých opravách v 18. století zůstal gotický pouze klenutý chór. Fara, která se nachází v blízkosti kostela, byla postavena v roce 1773. Kaplani bývali dosazováni z nedaleké Starče, prvním samostatným farářem byl Jan Karásek.
• Rodný dům Bedřicha Václavka – Rodná myslivna byla jako památkový objekt roku 1962 upravena na Památník Bedřicha Václavka. Stojí na jižní straně ulicové návsi, kde ji v polovině devatenáctého století postavil hrabě Bedřich Kajetán, pán na Sádku, jemuž Čáslavice dříve patřily. Na místě rodného domu měl původně stát kulturní dům, ale po protestech Památkového úřadu byl nakonec Kulturní dům Dr. Bedřicha Václavka postaven na západním kraji obce. V roce 1981 byla na prostranství před rodným domem odhalena i Václavkova busta. V budoucnu se plánuje uzpůsobit budovu na sídlo obecního úřadu.

Zajímavosti

V katastru Čáslavic (lokalita U Hájenky) se pravidelně vyskytuje velmi vzácný všivec bahenní (Pedicularis palustris). Kvůli jeho výskytu byla lokalita vyhlášena přírodní rezervací.