Babice

Historie

Pravěké osídlení Babic v době mladšího neolitu dokládá kamenný sekeromlat nalezený na poli v trati Na Taškách na severovýchod od obce.

První historická zmínka o obcí Babice je uváděna z roku 1349. V tu dobu vesnice patřila Vilémovi z Babic, ten prodal v tu dobu křižovníkům s červenou hvězdou půlku vsi. Roku 1376 pak prodal zbývající polovinu obce Vznatovi z Jakubova a na Sadku, ale ten pak, protože byl zadlužen o Babice přišel a připadly brněnským a znojemským židům. Ti pak prodali v roce 1387 vesnici Vilémovi z Bolíkovic (syn Viléma z Babic). Později vedla Eliška z Babic a Jakoubek z Oponešic spor o majetky ve vsi. Následně pak vedla spor s Janem z Weimile o stejné majetky. Ale už v roce 1416 prodala Eliška Ondřejovi Bílému z Jarohněvsi a v roce 1447 pak tyto majetky připadly Jindřichovi z Kladerub, který zbylou část majetku prodal Vilémovi z Bolíkovic. Ten pak majetky předal synovi Bohušovi, který majetek prodal Hynkovi z Bačkovic. Posléze majetky vlastnily jeho děti, které pak prodaly majetek Vilému Valeckému z Mírova, který ihned majetky prodal Bohuši Hrubčického z Čechtína, v jehož rodu se pak majetky dědily až do roku 1610, kdy se babické panství stalo součástí lesonického panství, které spadalo do majetku Zdeňkovi z Roupova.

Ve 14. století byl v obci postaven kostel, ale ten, stejně jako zbytek vesnice shořel roku 1614, kostel byl znovu postaven. Vesnice pak byla také obnovena, ale v třicetileté válce pak byla opět zcela zničena a obnovena byla zřejmě v 30. letech 17. století. V roce 1721 pak byla ve vesnici fungující škola. Velkou pohromou pro obec pak byla neúroda a hladomor v letech 1771 a 1772, kdy zemřelo v obci 150 lidí. Roku 1806 byla nedaleko obce postavena kaple svaté Veroniky, ta pak byla upravena v roce 1847 na zděnou stavbu.

Od roku 1849 Babice nebyly součástí lesonického panství, byly zasazeny do znojemského politického okresu a do soudního okresu Moravské Budějovice, od roku 1850 pak byly součástí vesnice Babice i sousední Bolíkovice, Lesonice a Cidlina. Avšak k dalším změnám ve správním uspořádání došlo již v roce 1867, kdy se osamostatnily Lesonice, následně se v roce 1875 osamostatnila Cidlina a roku 1919 pak i Bolíkovice. Od roku 1896 byly správně zařazeny Babice do okresu Moravské Budějovice.

Roku 1863 byl zbořen starý kostel a začala se stavba nového, který byl dokončen v roce 1865 a roku 1880 byl zrušen původní hřbitov a založen nový u cesty do Šebkovic. V roce 1895 do obce přišel farář Josef Ševčík, po něm pak od roku 1904 působil v obci jako kooperátor Jakub Deml.

Do roku 1849 patřily Babice do lesonického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.

Kostel

Ve 14. století byl v obcí postaven kostel, který, stejně jako velká část obce v roce 1614 vyhořel, tentýž rok byl kostel znovu postaven a rozdělen na dvě části. První část byla zasvěcena Zvěstování panny Marie a druhá část patřila evangelické církvi. Ke konci 17. století byla dělicí zeď zbořena a kostel již patřil pouze katolíkům, zároveň byl znovu svěcen a přesvěcen Nejsvětější Trojici. Kostel byl v roce 1863 téměř celý zbořen a kromě několika zdí byl na jeho místě postaven novobarokní chrám. K posledním opravám kostela došlo mezi lety 1998–2006.

Pamětihodnosti

• Kaplička Panny Marie
• Fara, postavena mezi lety 1763–1764
• Kříž před kostelem
• Kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století, přestavěn v roce 1863
• Kříž u hřbitova
• Secesní hrobka na hřbitově
• Hřbitovní kaple J. Indry z roku 1904 s reliéfem Krista na kříži od Františka Bílka
• Litinová plastika ukřižovaného na náhrobku J. Ševčíka od Františka Bílka, z roku 1911
• Památník třídních bojů a vítězství
• Busta Václava Drboly od Stanislava Müllera
• Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru na obecním úřadě
• Pamětní deska Václava Drboly na budově fary
• Pomník Tomáši Kuchtíkovi, Bohumíru Netoličkovi a Josefu Roupcovi na návsi
• Zvony smíření v Babicích

Osobnosti

• Jakub Deml (1878–1961), spisovatel a duchovní, působil v obci mezi lety 1909–1911
• Václav Drbola (1912–1951), administrátor farnosti Babice
• Maxmilián Hailer (1839–1908), správce lesonického panství
• Josef Herčík, překladatel a duchovní, působil v obci mezi lety 1895–1911
• Arnošt Kreutzer (1857–1924), lesník
• Jan Musil (1859–1915), zámečník
• Josef Musil (1856–1892), tesař a kostelník
• František Plichta (1875–?), spisovatel, kronikář
• Josef Ševčík (1857–1911), kněz
• Josef Veselý (1827–1887), kněz
• Tomáš Kuchtík (1898–1951), oběť vraždy v babickém případu, učitel, voják
• Herman Zenz (1870–1939), správce lesonického panství