Humpolec

město, 10932 obyvatel k 1.1.2014, 51,49 km2
Humpolec

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Humpolci.
  • Farní kostel svatého Mikuláše.
  • Evangelický kostel - stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele J. Martina. Věž dokončena až roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích.
  • Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého – stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem.
  • Toleranční kostel – pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
  • Fara (děkanství) - barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem.
  • Synagoga - U Vinopalny 492.
  • Židovský hřbitov.
  • Medova vila - stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada.
  • Budova spořitelny - původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku dr. Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935.
  • Budova městské knihovny - postavena roku 1873 jako nová radnice. Projekt navrhl architekt Josef Zítek. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna.
  • Radnice – secesní stavba z let 1912 až 1914 dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu Orlíka s letopočtem 1548. Druhé podlaží s prvky novobarokního slohu. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy (Ferenc Futurista). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa Josefa Dygrýna.
  • Pomník rodáka antropologa Aleše Hrdličky a jeho museum.
  • Pomník Tomáše Garrigue Masaryka - od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce 1937. Díky změnám režimů - nacionální socialismus a komunismus - byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven.
  • Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí.
  • Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi.
  • Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5 až 7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20 – 30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1-2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna.
  • Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic.

Muzea

  • Městské kulturní a informační středisko - Muzeum dr. Aleše Hrdličky - Horní náměstí 273
  • Výstavní sál - Dolní náměstí 253
  • Muzeum vah - Pelhřimovská 1054
  • Skanzen Zichpil

Oficiální web město Humpolec:
www.mesto-humpolec.cz

PSČ Humpolec: 394 51 až 396 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí