Humpolec

Historie

Humpolec je zmiňován v listině krále Přemysla Otakara I. hlásící se do roku 1219. Tato listina je ale falešná, nicméně byla napsána nejspíše ještě před rokem 1245. První spolehlivá písemná zmínka o Humpolci tak pochází až z roku 1233. Vznikl však zřejmě dříve jako strážní místo na stezce vedoucí z Prahy a z jihovýchodních Čech na Moravu; V roce 1233 vlastnil v Humpolci nějaké majetky řád německých rytířů. Ten je tehdy prodal želivskému klášteru a předal mu i práva ke zdejšímu kostelu. Samotnou ves získal nejspíše v této době pravděpodobně od panovníka pražský špitál sv. Františka v Praze patřící řádu křižovníků s červenou hvězdou. Kostel sv. Mikuláše je zmiňován v roce 1233; původní gotická část byla vystavěna asi ve 3. čtvrtině 13. století. Posléze ves patřila pánům z Lipé, pánům z Dubé, pánům z Leskovce, Trčkům a z Lípy a pánům z Říčan. Během husitských válek město bylo jednou z husitských výsep.

Mezi 13. a 15. stoletím se v Humpolci těžilo stříbro, později převládlo soukenictví. V roce 1597 zde byl založen pivovar majitelů heráleckého panství, na jehož tradici v roce 1991 navázal podnikatel Stanislav Bernard, když ze zkrachovalého pivovaru vybudoval prosperující rodinný pivovar Bernard.

V roce 1714 postihl Humpolec mor.

Po bitvě na Bílé hoře bylo město zkonfiskováno a majiteli se stali páni ze Solmsu. Následně byl Humpolec v majetku dalších rodů.

19. století

V roce 1807, kdy Humpolec vlastnil hrabě Wolkenstein-Troszburg, byla tehdejší vesnice povýšena na město. V 19. století byl ve městě velmi rozvinutý soukenický cech a město získalo přezdívku Český Manchester. V roce 1848 ve městě vznikla národní garda a poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. Dne 30. srpna 1862 zde byl založen "Zpěvácký spolek" Čech a Lech. Dne 1. září 1894 byl Humpolec napojen na železniční síť.

20. století

Moderní úpravy města, provedené v letech 1939 a 1941, navrhoval architekt Josef Gočár.

Pamětihodnosti

viz též|Seznam kulturních památek

• Farní kostel svatého Mikuláše
• Evangelický kostel – stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele Jana Martina. Věž kostela byla dokončena roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích.
• Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého – stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem.
• Toleranční kostel – pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
• Fara (děkanství) – barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem.
• Synagoga – U Vinopalny 492
• Židovský hřbitov
• Medova vila – stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada.
• Budova spořitelny – původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935.
• Pamětní deska Janu Zábranovi na budově hotelu Černý kůň
• Pamětní deska obětem doby nesvobody u kostela sv. Mikuláše
• Pomník Alexandru Dubčekovi u dálnice D1
• Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5–7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20–30 m širokého pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1–2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna.
• Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic.

Osobnosti

• Vlasta Bohdalová (* 1957), politička a pedagožka
• František Hamza (1868–1930), lékař a spisovatel
• Jindřich Honzl (1894–1953), divadelní a filmový režisér
• Aleš Hrdlička (1869–1943), antropolog
• Miluše Horská (* 1959), politička a vysokoškolská pedagožka
• Milan Hrala (1931–2015), vysokoškolský pedagog, rusista a bohemista
• Ferdinand Hrejsa (1867–1953) historik, teolog, děkan, překladatel a publicista
• Dušan Kadlec (1942–2018), malíř marin působící v Kanadě
• Jan Ferdinand Kamarýt (1805-1870), kronikář města Humpolec
• Anděla Kozáková-Jírová (1897–1986), doktorka práv, notářka
• Dobroslav Krejčí (1869–1936), statistik a rektor Masarykovy univerzity
• František Xaver Kryštůfek (1842–1916), římskokatolický kněz, teolog, rektor Univerzity Karlovy
• Jan Miloslav Kryštůfek (1844–1924), pedagog a historik
• Ivan Martin Jirous (1944–2011), básník a publicista
• Otto Mettal (1848–1921), šlechtic a politik
• Jiří Myron (1884–1954), herec, režisér a divadelní ředitel
• Jaromír Mysliveček (1922–1997), český fyziolog
• Karel Skorkovský (1881–1959), stavební inženýr a podnikatel a zakladatel firmy Dr. Ing. K. Skorkovský
• Jiří Skorkovský (1873–1931), politik a poslanec, ředitel tiskárny ministerstva obrany a odborový rada MNO, novinář
• Josef Stránský (1872–1936), dirigent, hudební skladatel
• Pavel Sukdolák (1925–2022), ilustrátor, grafik, malíř a autor příležitostných textů
• Čeněk Vosmík (1860–1944), sochař
• Jan Zábrana (1931–1984), spisovatel a překladatel
• Jan Želivský (1380–1422), husitský kněz a kazatel

Zajímavosti

• Humpolec je spojován s fiktivní postavou Hliníkem z filmu Marečku, podejte mi pero!, který zde má své HLINÍKárium, které bylo otevřeno 22. září 2006 za přítomnosti Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Nedaleko HLINÍKária se nachází park Stromovka s pamětní deskou Hliníkovi (odhalena 8. září 2002).
• Asi 2 km od centra města se nachází zřícenina hradu Orlík, od roku 2014 sloužící jako rozhledna.
• Rozhledna na pivovarském komíně v centru města, otevřena v roce 2022.
• V Humpolci byly natočeny filmy Údolí krásných žab a Dobří holubi se vracejí. Na nedaleké zřícenině hradu Orlík filmová pohádka Jak se budí princezny.
• Poesiomat – na Horním náměstí